5 C 146/2020-127 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění, domáhal vůči žalované zaplacení částky 88.795,71 Kč (sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru, připsaných úroků úvěru a poplatků), kapitalizovaného (ke dni postoupení pohledávky) zákonného úroku z prodlení ve výši 2.341,3 Kč, úroku z prodlení z částky 88.795,71 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, úroku 14,9 % ročně z částky 83.604,91 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku 14,9 % ročně z částky 3.390,8 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále„ právní předchůdce žalobce“ či„ banka“) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 100.000 Kč, kdy tento byl veden na úvěrovém účtu. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy, společně s úroky z úvěru ve výši 14,9 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru ve výši dle sazebníku. Za tímto účelem byla žalovaná povinna udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Účastníci si přímo ve Smlouvě sjednali, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byla žalovaná dle smlouvy povinna platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle sazebníku žalobce, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Žalovaná celkově uhradila na dluh částku 68.200,57 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácela řádně a včas, právní předchůdce žalobce ji upozornil, aby tento stav napravila a uhradila dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně byl úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatněn, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum], ve kterém byla rovněž vyzvána k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Současně byla upozorněna, že pohledávka je dále v souladu se smluvním ujednáním úročena úrokem z úvěru ve sjednané výši, a také zákonným úrokem z prodlení. Dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou [datum]. S ohledem k ověřování úvěruschopnosti žalované uvedl, že jelikož měla žalovaná u právního předchůdce žalobce veden běžný účet, tak tento znal a měl ověřenou její platební morálku, i výši měsíčních příjmů a výdajů, jakož i veškeré podstatné skutečnosti pro posouzení schopnosti splácet požadovaný úvěr. Dokument zachycující složitý proces a výsledek ověřování žalobce nemá od právního předchůdce k dispozici; s ohledem k tomu navrhl vyžádání si důkazu přímo od samotné banky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl částku ve výši 100.000 Kč, jako úvěr, který právní předchůdce žalobce vedl na úvěrovém účtu, kde spravoval i jeho čerpání a splácení. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku nejpozději do [datum]. První splátka byla splatná dne [datum], hradit měla 96 splátek, ve výši měsíční splátky 1.809 Kč. Úrok byl stanoven ve výši 14,9 % ročně, RPSN ve výši 16,21 %. Úvěr měla splácet inkasem ze splátkového účtu, tzn., právní předchůdce žalobce si měl z uvedeného účtu splátky sám strhávat, a žalovaná tak měla zajistit, aby byl na tomto účtu udržován dostatečný disponsibilní zůstatek. 4. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že došlo ke změně pravidelné výše měsíční splátky, a to k 15. dni kalendářního měsíce, poslední splátka měla tak být uhrazena dne [datum]. 5. Z přehledu splátek a obratů soud zjistil, že dne [datum] došlo k založení úvěru ve výši 100.000 Kč a ještě téhož dne došlo k čerpání tohoto úvěru. 6. Ze sdělení právního předchůdce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ke dni čerpání úvěru [datum] majitelem účtu čísla shodného s číslem účtu uvedeným ve smlouvě jako splátkový účet, (který měl být současně běžným účtem žalované), přičemž dispoziční právo k tomuto měla kromě žalované další osoba. Dále banka uvedla, že příjem žalované měl být ve výši 14.526 Kč, což bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalované, částka má odpovídat průměrné mzdě v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaná na žádosti neuvedla žádné další výdaje, banka tak stanovila životní výdaje žalované dle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku ve výši 5.872 Kč. Žalovaná neměla mít v době úvěrové žádosti žádné úvěrové závazky. Příjem žalované tak byl vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. 7. Z doložených výpisů z osobního účtu žalované za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] soud mimo jiné zjistil, že žalované přicházela na účet mzda ve výši nepřesahující částku 15.000 Kč, a dále zjistil, že počáteční a konečný zůstatek vykazoval vždy minimální, někdy dokonce i zápornou, hodnotu. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalované dle podacího lístku odesláno téhož dne, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována. 9. Z poslední výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž ji upozornil na riziko zesplatnění celého úvěru. 10. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] došlo k zesplatnění celé zbývající částky. 11. Z výzvy datované dnem [datum] a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že tento existuje od [datum] a předmětem jeho podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 13. Z ostatních důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 14. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 15. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 17. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 18. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 19. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 20. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází