5 C 174/2021-55 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021, ve znění dle doplnění, vůči žalované domáhal zaplacení částky 32.561,1 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.986,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.917,22 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17.500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, a úroku 29 % ročně z částky 17.500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 13. 7. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 3.577 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.860 Kč, a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.896 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 9. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 16. 10. 2018 a žalovaná celkově zaplatila částku 3.150 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s č. l. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.917,22 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17.500 Kč od 7. 9. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.986,25 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17.500 Kč od 24. 10. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 20. 1. 2020. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 4. Žalovaná se nevyjádřila na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 13. 7. 2018 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 20.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 3.577 Kč, částku 7.860 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částku 5.896 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč a jednou splátkou ve výši 576 Kč. Ve smlouvě je dále malým předtištěným písmem a nepřehledným způsobem uvedena také úroková sazba ve výši 29 % ročně, která je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. 6. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení výpisu 27. 1. 2020 zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne 13. 7. 2018 činila výši 20.000 Kč, a žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 17.500 Kč. 7. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována. 10. Z výzvy datované dnem 28. 1. 2021 a z poštovního podacího lístku ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky. 11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 12. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 16. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 17. Podle § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.). 19. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 20. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 7. 2018 poskytl žalované téhož dne částku 20.000 Kč za úrok 3.577 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 23.577 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku 3.150 Kč, je s nesplacenou částkou 20.427 Kč Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 586,84 Kč vypočteného z požadované částky 17.500 Kč v požadované výši sazby 9 % ročně, od data následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tj. od 7. 9 2019 do data postoupení 20. 1. 2020, a včetně úroku z prodlení z požadované částky 17.500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení v požadované výši sazby 9 % ročně, přičemž žalobce uplatnil sazbu ve výši nižší, než mu přiznává § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud v této části žaloby vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 23. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů: 24. K úroku z prodlení požadovanému z celkové dlužné jistiny soud uvádí, že tento nebylo možné žalobci přiznat dříve, než ode dne následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tedy nikoli již od požadovaného data 24. 10. 2018 po uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou. Pokud se jedná o sjednané částky ve výši 7.860 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částky ve výši 5.896 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 68