5 C 19/2020-92 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 23.108,5 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 23.298,46 Kč, úrokem 37,4 % ročně z částky 18.998,5 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.290,21 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení z částky 23.108,5 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, a náhrady nákladů řízení v celkové výši 2.377 Kč. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč, vyplacený žalovanému dne [datum], a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v rámci 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.643 Kč, splatných počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] dle splátkového kalendáře. Úrok byl sjednán roční úrokovou sazbou na 37,4 %. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej právní předchůdce žalobkyně ke dni [datum] zesplatnil. V důsledku prodlení žalovaného se splácením se žalobkyně domáhala také zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 23.298,46 Kč, obchodního úroku 37,4 % ročně z částky 18.998,5 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.290,21 Kč od [datum] do [datum], a zákonného úroku z prodlení z částky 23.108,5 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %. Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, uhradil celkem částku 13.954 Kč, zbývající část dluhu ani přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 4. Z vyjádření žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ke smlouvě [číslo] (podání ze dne [datum]) soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného měl činit 14.000 Kč a výdaje žalovaného pak měly být představovány částkou ve výši 5.580 Kč (měsíční výdaje domácnosti na bydlení, s tím že žalovaný bydlí u rodičů a nemá žádné jím vyživované děti) a ve výši 2.400 Kč (životní minimum jednoho dospělého člena domácnosti), obojí posuzované žalobkyní dle údajů ČSÚ, a dále souhrnnou měsíční splátkou jiných (blíže nespecifikovaných) dvou úvěrových závazků ve výši 711 Kč (tyto byly zjištěny na základě lustrace provedené právním předchůdcem žalobkyně v NRKI s tím, že žalovaný tyto řádně splácí). Dále lustrací v registru [příjmení] nebyl právním předchůdcem žalobkyně zjištěn záznam na jméno žalovaného. 5. Ze záznamu telefonního hovoru (ze dne [datum] – dle sdělení žalobkyně) společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], a.s. soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval, zda je žalovaný u této společnosti skutečně zaměstnán, na jakou dobu má uzavřenou pracovní smlouvu, zda tato bude prodlužována a zda má žalovaný nějaké exekuční srážky, přičemž mu bylo sděleno, že žalovaný je zaměstnancem této společnosti, a to na dobu určitou do konce roku s pravděpodobným prodloužením, a že tento neměl žádné exekuční srážky. 6. Ze smlouvy o bezúčelovém revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, soud zjistil, že na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v rámci 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.643 Kč, splatných (kromě první splátky, splatné po měsíci od data poskytnutí úvěru) vždy do 15. dne v kalendářním měsíci, a to počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] (druhá splátka, první splátka byla splatná v měsíci [anonymizováno] [rok]). Úrok byl sjednán roční úrokovou sazbou na 37,4 %. Z potvrzení o provedené platbě od [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na bankovní účet, uvedený ve smlouvě o úvěru shora jako účet žalovaného, vyplacena společností [právnická osoba] částka ve výši 25.000 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že v důsledku prodlení s úhradou závazků z úvěrové smlouvy shora právní předchůdce žalobkyně ke dni [datum] tento úvěr zesplatnil. Z listiny Postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy shora společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni, z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto výzvou bylo žalovanému (mimo jiné) toto postoupení pohledávky oznámeno. Z rekapitulace čerpání, splátek a úhrad úvěru shora, předložené žalobkyní, soud zjistil, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem částku 13.954 Kč, zbývající část dluhu ani přes předžalobní upomínku žalobkyně nezaplatil. 7. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). 8. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru – z. s. ú.). 9. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 11. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 12. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 13. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum]. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 15. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. 16. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobkyně, resp. její právní předchůdce, řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento se zabýval příjmy a výdaji žalovaného povšechně, kdy se spokojil pouze s příjmovými a výdajovými údaji uvedenými žalovaným, aniž by ten k těmto předložil jakékoli dokumenty, ze kterých by právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného mohl vycházet. Rovněž údaje zjištěné lustrací v registrech SOLUS a NRKI, resp. telefonickým dotazem u z