5 C 195/2021-45 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2021, ve znění jejího doplnění, se vůči žalované domáhal zaplacení částky 1.296 Kč s úrokem z prodlení z částky 896 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne 7. 2. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] (na žádost žalované a akceptaci žádosti ze strany žalobce prostřednictvím prodejce), na základě které žalobce žalované poskytl úvěr, který dne 12. 2. 2019 převedl ve výši 13.470 Kč na účet prodejce. Žalovaná se zavázala čerpanou částku splácet formou 18 pravidelných měsíčních splátek ve výši 896 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušeného kalendářního měsíce, počínaje 15. 3. 2019. Žalovaná však od splátky splatné dne 15. 8. 2020 přestala platit pravidelné splátky, čímž porušila svou povinnost splácet řádně a včas. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku celkem 18.472 Kč. Žalobce touto žalobou uplatnil nárok na zaplacení jedné splátky splatné do dne zesplatnění 5. 10. 2020 ve výši 896 Kč (splátka splatná ke dni 15. 8. 2020), úrok z prodlení ve výši 10 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání za 2 upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek ve výši 90 Kč, což v souhrnu činí částku uplatněnou na jistině ve výši 1.296 Kč. Žalovaná na uplatněné nároky ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky žalobce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstal nečinná. Žalovaná se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud provedl dokazování za pomoci následujících doložených důkazů: úvěrová smlouva ze dne 7. 2. 2019 (smlouva o úvěru na koupi zboží – pračky za cenu 13.470 Kč), upomínka ze dne 27. 4. 2020, záznam o průběhu zakázky, oznámení ze dne 25. 8. 2020 o nezaplacení splátky splatné ke dni 15. 8. 2020, upomínka před žalobou s podacím archem ze dne 23. 4. 2021, předžalobní upomínka ze dne 29. 4. 2021. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je pohledávka žalobce vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „ z. s. ú.“), kterou soud s ohledem k uvedenému kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb., smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalobce na základě úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 7. 2. 2019, opatřenou vlastnoručními podpisy smluvních stran, poskytl ve prospěch žalované, na účet prodejce částku 13.470 Kč za koupi zboží, konkrétně pračky, přičemž ve smlouvě bylo ujednáno, že celková částka splatná klientem coby žalovanou bude činit 16.128 Kč, při výši úrokové sazby 23,06 % ročně a době trvání úvěru, respektive splatnosti poslední měsíční splátky do 15. 8. 2020. Jelikož však v řízení vyplynulo, že žalovaná žalobci zaplatila z titulu uvedené smlouvy částku celkem 18.472 Kč, a to do dne splatnosti poslední měsíční splátky 15. 8. 2020, žalobci tak zaplatila o 2.344 Kč více, než představovala celková částka, kterou měla žalovaná z titulu uvedené smlouvy zaplatit, proto soud uzavřel, že nároky uplatněné touto žalobou nejsou důvodné a rozhodl tak, že žalobu zamítl. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byla v dané věci žalovaná, jelikož však této žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.