5 C 215/2021-62 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 18.597 Kč. Uvedl, že se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které jí poskytl neúčelový úvěr ve výši 20.000 Kč tak, že částku ve výši 90 % převedl na tzv. účet zákazníka uvedený ve smlouvě, a to dne [datum], čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalované. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 10 % převedl na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalobce se s žalovanou ve smlouvě dohodli, že žalovaná uhradí poskytnuté peněžité prostředky, společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, tedy celkem částku 32.505 Kč v pravidelných 33 měsíčních splátkách po 985 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, splatnost první splátky byla dohodnuta na den [datum]. Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácela, proto žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Žalované odeslal upomínku pro smlouvu [číslo] ze dne [datum], upomínku ze dne [datum], ze dne [datum] a zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne [datum], jako Oznámení o zesplatnění úvěru, jehož součástí byla i předžalobní výzva. 2. Z důvodu neplnění závazků vyplývajících ze smlouvy ze strany žalované žalobce vůči ní následně podal žalobu, na jejímž základě byl vydán rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Na základě tohoto rozsudku byla pohledávka z tohoto exekučního titulu, tedy částka 22.461 Kč, uhrazena v rámci nařízené exekuce ke dni [datum]. 3. Žalobci vznikl nárok dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Žalovaná žalobci dosud neuhradila smluvní pokutu ve výši 18.597 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 22.461 Kč od [datum] do [datum]. Tato pohledávka nebyla předmětem žaloby, resp. řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod spisovou značkou [spisová značka] shora. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení (kromě podaného odporu vůči elektronickému platebnímu rozkazu) zůstala nečinná. 5. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako poskytovatel a žalovaná jako zákazník. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalované standardní neúčelový úvěr ve výši 20.000 Kč a závazek žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit 33 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 985 Kč tak, že první splátka byla splatná [datum] a poslední dne [datum]. Podle čl. IV. odst. 2. písm. a) smlouvy se žalovaná zavázala na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý den prodlení. Podle téhož článku odst. 2 písm. b) v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. 8. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod spisovou značkou [spisová značka] byly nároky žalobce vzniklé v důsledku neplnění závazků, vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] shora, ze strany žalované. Tímto rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18.521 Kč, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 18.521 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 18.521 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 3.940 Kč, částku ve výši 400 Kč, částku ve výši 1.996 Kč a částku ve výši 1.010 Kč, přičemž částka 1.010 Kč shora představuje přiznanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek, požadované a přiznané ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. od [datum] do [datum]. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne [datum] žalované odeslal. 10. Ze sdělení, resp. odpovědi žalobce na výzvu soudu, zda a jakým způsobem si ověřil úvěruschopnost žalované, soud zjistil, že žalobce posuzoval schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr tím, že si vyžádal výplatní pásky za dva kalendářní měsíce (červen [rok] a červenec [rok]) z pracovního poměru žalované, a rovněž u jejího zaměstnavatele telefonicky prověřoval výši průměrné mzdy žalované, kdy mu bylo sděleno, že tato se pohybuje nad 15.200 Kč. Žalovaná dále byla prověřena žalobcem v rámci databáze centrální evidence exekucí a databáze insolvenčního rejstříku, v obou případech s negativním výpisem. O posouzení úvěruschopnosti byl žalobcem učiněn zápis – posouzení Smlouvy o zprostředkovatelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobce dále vycházel z čestného prohlášení žalované ohledně jejích závazků z [datum] a z čestného prohlášení žalované o výdajích a příjmech z téhož dne. V nich žalovaná uvedla měsíční náklady na bydlení 2.500 Kč, jiné výdaje 500 Kč, s tím, že v čestném prohlášení neuvedla žádnou splátku úvěru, žalobce ale zohlednil splátku úvěru ve výši 1.500 Kč. Při posouzení nákladů na bydlení žalované žalobce vycházel i z normativních nákladů pro nájemní bydlení dle nařízení vlády č. 407/2017 Sb., které pro obec Břeclav v době uzavírání smlouvy činily pro jednu osobu 5.036 Kč. 11. Žalovaná dle sdělení žalobce shora ku dni uzavření smlouvy„ měla žádnou vyživovací povinnosti“. 12. Dále žalobce vycházel z výše existenčního a životního minima, které činily ke dni uzavření smlouvy na osobu 2.200 Kč a 3.410 Kč. Dále žalobce přihlédl k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2016, zejména statistice rodinných účtů za rok 2016 (aktuální výdaje za roky 2017 a 2018 nebyly v době uzavírání smlouvy zveřejněny), a dále i k časovým řadám výdajů na konečnou spotřebu domácností za rok 2016 2017 (za rok 2018 nebyl údaj ČSU v době uzavírání smlouvy zveřejněn). 13. Na základě výše uvedeného žalobce vyhodnotil žalovanou jako schopnou platit žalobci měsíční splátku poskytovaného úvěru ve výši 985 Kč, jelikož jí z příjmu 15.200 Kč po odpočtu běžných výdajů (životního minima 3.410 Kč, nákladů na bydlení 2.500 Kč a jiných výdajů 500 Kč) a po odpočtu zohledněné splátky úvěru 1.500 Kč shora a splátky poskytovaného úvěru 985 Kč zbude částka 6.305 Kč měsíčně. Ke stejnému výsledku (o schopnosti žalované splácet jím poskytovaný úvěr) došel žalobce při výpočtu, kdy z příjmu žalované 15.200 Kč po odpočtu běžných výdajů (životního minima 3.410 Kč, normativních nákladů na bydlení 5.036 Kč a jiných výdajů 500 Kč) a po odpočtu zohledněné splátky úvěru 1.500 Kč shora a splátky poskytovaného úvěru 985 Kč zbude částka 3.769 Kč měsíčně. 14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.). 16. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 o. z.). 17. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský ú