5 C 245/2021-65 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 30.600 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.477,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.806,89 Kč, úrok z prodlení z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a úrok ve výši 19,4 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo], (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny taktéž úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy výši 4.000 Kč, odměnu za administrativní činnost rovněž ve výši 4.000 Kč, a hotovostí inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje [datum], s poslední splátkou stanovenou ke dni [datum]. Celkově žalovaný uhradil částku 5.400 Kč, naposledy dne [datum]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.806,89 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 19,40 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.477,78 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]. Žalobce žalovanému zaslal rovněž předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě doložených listinných důkazů. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný coby úvěrovaný podpisem uvedené smlouvy potvrdil, že od společnosti [právnická osoba] coby věřitele a právního předchůdce žalobce obdržel v hotovosti částku ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli kromě jistiny také úrok ve výši 4.000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4.000 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, celková částka k úhradě činila 36.000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou postoupených pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek a žalovanému byla tato skutečnost oznámena. 7. Z blíže neoznačeného dokumentu soud zjistil, že žalovaný za období [datum] – [datum] uhradil částku v celkové výši 5.400 Kč. 8. Z výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [anonymizováno] [rok] zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. 9. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl být zaměstnán na dobu určitou jako provozář. Mezi měsíční příjmy žadatele byla uvedena celková částka 30.313 Kč (15.313 Kč čistý hlavní příjem a 15.000 Kč jako další příjem z brigády), měsíční výdaje pak byly vyčísleny na částku 10.800 Kč (5.000 Kč na bydlení, 3.800 Kč na osobní výdaje, a 2.000 Kč na vyživovací povinnost). Jako použitelný příjem byla uvedena částka 19.513 Kč. Mezi dokumenty užitými k ověření finanční situace žalovaného byla uvedena pracovní smlouva/ DPP/DPČ a výplatní pásky. 10. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán jako provozář – dělník na dobu určitou do [datum]. Z platového výměru pak zjistil měsíční plat ve výši 17.400 Kč. 11. Z výplatního lístku za měsíc červenec [rok] soud zjistil, že žalovaný měl na účet obdržet výplatu ve výši 15.313 Kč. 12. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 13. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 14. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“). 15. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.). 16. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.). 17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú). 18. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 19. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 20. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 21. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (§ 1970 o. z.). 22. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.). 24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeh