5 C 252/2022-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.377,20 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve výši nájemného a nákladů spojených s užíváním bytu. Návrh žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na dobu určitou, a to na byt [číslo] nacházející se ve 3. podlaží domu [adresa], na adrese [ulice] č.or. [anonymizováno] v [obec], jenž stojí na pozemku par. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Přestože nájem bytu skončil uplynutím sjednané doby dne [datum], žalovaný předmětný byt užíval bez právního důvodu až do jeho faktického předání dne [datum]. Vzhledem k této skutečnosti vzniklo žalovanému na úkor žalobce bezdůvodné obohacení ve výši nájemného a nákladů spojených s užíváním bytu dle výpočtových listů pro příslušný byt platných od [datum], [datum] a [datum] za období od [datum] do [datum] v celkové výši 4.377,20 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný z této částky ničeho neuhradil. Žalobce rovněž požaduje úrok z prodlení z uplatněné dlužné částky 4.377,20 Kč od marného uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě, tj. ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se na výzvu soudu nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobce současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování na základě doložených listin, konkrétně dle nájemní smlouvy ze dne [datum], informace o pozemku z katastru nemovitostí, výpočtových listů pro předmětný byt platných od [datum], [datum] a od [datum], vývoje plateb členěného na konta ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum] a potvrzení o odeslání ze dne [datum]. Na základě uvedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Dle informace o pozemku z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], náleží pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] - bytový dům stojící na pozemku p. [číslo] na adrese [ulice a číslo], do vlastnictví žalobce. 6. Dne [datum] uzavřel žalobce jakožto pronajímatel, se žalovaným jakožto nájemcem, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa], kdy měsíční nájemné činilo částku 7.776 Kč, splatné do konce běžného kalendářního měsíce. Dále bylo mimo jiné sjednáno, že zálohy na služby hradí nájemce společně s nájemným, a to v celkové výši 8.776 Kč. 7. Na základě výpočtových listů citovaných shora soud zjistil, že za užívání předmětného bytu byla těmito výpočtovými listy stanovena nájemci měsíčně celková částka (nájemné plus poplatky, resp. zálohy na služby spojené s užíváním bytu) ve výši 9.025 Kč (od [datum]), ve výši 9.015 Kč (od [datum]) a ve výši 9.320 Kč (od [datum]). Z Vývoje plateb členěného na konta ze dne [datum] soud zjistil, že zůstatek neuhrazených plateb na jméno nájemce činil 4.377,20 Kč. 8. Dopisem ze dne [datum], označeným jako předžalobní výzva, vyzval žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 4.377,20 Kč, a to ve lhůtě do sedmi dnů. 9. Dle podací stvrzenky ze dne [datum] došlo tohoto dne k odeslání zásilky žalovanému. 10. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce jakožto vlastníka nemovité věci na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájemného a nákladů spojených s užíváním bytu, který žalovaný užíval bez právního důvodu, podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vůči žalovanému. 11. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.). 12. Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá (§ 2295 o.z.). 13. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první o. z.). 14. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 o. z.). 15. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 16. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jakožto vlastník předmětné nemovitosti – bytu, tento přenechal žalovanému k úplatnému užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 o. z., na dobu určitou. Nájem bytu skončil uplynutím sjednané doby dne [datum], žalovaný předmětný byt dál užíval bez právního důvodu až do jeho faktického předání dne [datum]. 18. Žalovaný řádně nehradil ujednané platby nájemného a s ním související platby, za období [datum] do [datum] tak činilo jeho bezdůvodné obohacení celkem částku 4.377,20 Kč. Žalobce požadoval přiznání této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne marného uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě, zaslané žalovanému žalobcem prostřednictvím jeho právního zástupce, tj, ode dne [datum]. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil, do řízení ničeho nevnesl, nevyvrátil skutková tvrzení a důkazy žalobce, ani neprokázal jejich opak. Na základě uvedeného tak soud nárok žalobce shledal oprávněným, a proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost, aby žalobci zaplatil dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z uplatněné částky v zákonné výši sazby, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 7 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % z požadované částky 4.377,20 Kč ode dne [datum] do dne zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 19. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. celkem částku 3.000 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé). K těmto náleží tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., což činí částku 900 Kč. Advokátovi žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč, což činí částku 819 Kč. Za soudní poplatek žalobce zaplatil částku ve výši 400 Kč. Celkové náklady řízení, na jejichž náhradu má žalobce nárok, tak činí částku 5.119 Kč, tato náhrada je přitom splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). 20. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř). 21. Při odůvodnění tohoto rozsudku postupoval soud dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“).