5 C 268/2021-48 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění, vůči žalované domáhal zaplacení částky ve výši 26.680 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 21.911,88 Kč, a dále úrokem z prodlení ve výši 26.680 Kč od [datum] do zaplacení v sazbě 7,75 % ročně. Uvedl, že mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále„ právní předchůdce žalobce“) byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 13.920 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek po 640 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky ([datum]) tak byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, a právní předchůdce žalobce měl možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná celkem uhradila částku 7.240 Kč, naposledy splátkou ze dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení žalobce uvedl, že jej vypočetl z částky 26.680 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum]. Žalobce žalovanému zaslal před podáním žaloby upomínku ze dne, přesto však žalovaná na uplatněný dluh ničeho dalšího neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že tuto mezi sebou uzavřeli společnost [právnická osoba] coby právní předchůdce žalobce a žalovaná, přičemž právní předchůdce poskytl žalované půjčku ve výši 20.000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Za uvedenou půjčku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit poplatek ve výši 13.920 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s přílohou postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že tuto mezi sebou zavřeli právní předchůdce žalobce coby postupitel a žalobce coby postupník, na základě čehož byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, a žalovaná byla o této skutečnosti informována. 6. Z výpisu obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je osoba existující od [datum] a jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 7. Z tabulky přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku celkem 7.240 Kč. 8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 9. Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (§ 524 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále „obč. zák.“) 10. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (§ 657 obč. zák.). 11. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 obč. zák.). 12. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům (§ 39 obč. zák.). 13. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu (§ 41 obč. zák.). 14. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku). 15. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (§ 517 odst. 1 a 2 obč. zák.). 16. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novely nařízení vlády č. 33/2010 Sb., účinné od 1. 7. 2010). 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování a z pohledu citovaných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu citovaného § 657 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela částku ve výši 20.000 Kč v hotovosti, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uvedenou půjčku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 13.920 Kč, celkem tedy částku 33.920 Kč. Soud přitom vzal za prokázané postoupení pohledávky z původního věřitele, právního předchůdce žalobce na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s oznámeními o postoupení žalované. V řízení dále vyšlo najevo, že žalovaná na uvedený nárok zaplatila částku 7.240 Kč; lze tedy uzavřít, že je ohledně částky na jistině ve výši 12.760 Kč v prodlení, a proto soud žalobci kromě dlužné jistiny ve výši 12.760 Kč přiznal rovněž úrok z prodlení, a to v souladu s § 517 obč. zák., ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., z dlužné částky jistiny 12.760 Kč od požadovaného dne [datum] (týden po splatnosti poslední úhrady splátky žalovanou ze dne [datum]) do [datum] v kapitalizované výši 10.336,03 Kč, a dále ode dne [datum] do zaplacení z částky 12.760 Kč ve výši sazby 7,75 % ročně. Repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, se zvyšovala o 7 procentních bodů. Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení dlužné pohledávky, činila repo sazba České národní banky 0,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně. Soud proto žalobě v této části vyhověl. 18. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se žalobce domáhal uhrazení částky na souhrnném poplatku ve výši 13.920 Kč, pak soud uvádí, že tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, a tedy za absolutně neplatné ustanovení smlouvy, jelikož podle § 658 obč. zák. při peněžité půjčce bylo možné jako odměnu za poskytnutí sjednat pouze úroky. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný. 20. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.