5 C 279/2018-153 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 10. 2018, soudu doručenou dne 18. 10. 2018, ve znění dle jejích doplnění včetně částečného zpětvzetí žaloby, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky ve výši 3.419 Kč (sestávající z nové jistiny úvěru ve výši 2.421 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.419 Kč ve výši 8,05 % ročně od 17. 10. 2018 do zaplacení, a dále částky ve výši 1.794,25 Kč (sestávající ze smluvní pokuty), úroku ve výši 10,62 % p. a. z částky 15.502 Kč od 21. 11. 2017 do 15. 12. 2017, úroku ve výši 10,62 % p. a. z částky 7.721 Kč od 16. 12. 2017 do 1. 2. 2018, úroku ve výši 10,62 % p. a. z částky 6.421 Kč od 2. 2. 2018 do 25. 4. 2018, úroku ve výši 10,62 % p. a. z částky 4.421 Kč od 26. 4. 2018 do 1. 6. 2018, a úroku ve výši 10,62 % p. a. z částky 2.421 Kč od 2. 6. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 11. 2017 dosáhne částky 109.134 Kč. 2. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 5. 9. 2016 (dále také„ smlouva“), a na základě které byl žalovanému dne 20. 9. 2016 poskytnut úvěr ve výši 85.000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v rámci 30 měsíčních splátek ve výši 6.273 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2016 dle splátkového kalendáře. Úrok byl sjednán ve výši efektivní úrokové sazby 104,61 % ročně. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobce ke dni 19. 11. 2017 celý úvěr zesplatnil. Do data zesplatnění byla žalobci uhrazena pouze částka v celkové výši 75.203 Kč, po zesplatnění (do dne 1. 6. 2018) žalovaný žalobci zaplatil ještě částku ve výši celkem 13.300 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením splátek č. 8 a 12, u kterých se ocitl v prodlení déle než 30 dnů, se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.1 a), b) smluvních ujednání smlouvy po 499 Kč za každou splátku, za dvě splátky tedy v celkové výši 998 Kč, a dále se domáhal zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.7 smlouvy ve výši sazby 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, na které po částečném zpětvzetí žaloby trval ve výši 1.794,25 Kč, přičemž dále trval na úhradě zbylé jistiny úvěru, smluvních úroků a úroků z prodlení ve výších uvedených v bodu 1. tohoto odůvodnění. Žalovaný žalobci ničeho dalšího i přes předžalobní upomínku žalobce nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uvedená smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy i veřejným pořádkem. Uvedl, že sjednaná výše úrokových sazeb několikanásobně překračuje obvyklou úrokovou sazbu na trhu (při podpisu smlouvy činila bankovní úroková sazba pouhých 10,62 %). Výše úvěru činila 85.000 Kč, kdy přibližně tato částka byla žalobci žalovaným zaplacena během jednoho roku, přičemž žalovaný žalobci následně zaplatil další drobné částky a dále pak dne 4. 4. 2018 částku 60.840 Kč. Dále uvedl, že smlouva je neplatná jako celek či v jednotlivých částech týkajících se úroků z úvěru, systému smluvních pokut, přirůstání úroků k jistině apod. Žalovaný proto namítl absolutní neplatnost celé smlouvy i pro rozpor s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření smlouvy a rovněž pro rozpor s povinností žalobce řádně s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného, což žalobce neučinil. Žalovaný tak navrhl zamítnutí žaloby. 4. K jednání soudu dne [datum] se dostavila právní zástupkyně žalobce a právní zástupce žalovaného. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného měl činit výši 16.000 Kč a blíže neurčené výdaje žalovaného společně s jeho manželkou pak měly být ve výši 3.800 Kč, dále za nájemné, inkaso, dopravu a ostatní měly výdaje činit částku 4.000 Kč, výdaje celkem tedy 7.800 Kč. Volné zdroje žalovaného coby příjmy minus výdaje tak žalobce vypočetl na 8.200 Kč. Jako doklady užité k ověřené úvěruschopnosti žalovaného byly uvedeny kopie občanského průkazu, důchodový výměr, a výpis z bankovního účtu. Na základě uvedeného byl úvěr žalobcem dne 20. 9. 2016 žalovanému schválen. 7. Z výplatních lístků žalovaného soud zjistil, že čistý příjem žalovaného k měsíci červenci 2016 činil 16.824 Kč a k měsíci červnu 2016 pak 19.627 Kč. 8. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl do pracovního poměru nastoupit téhož dne na pozici [anonymizováno]. 9. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že tento byl vystaven pro osobu žalovaného. 10. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne 5. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaný coby žadatel o úvěr souhlasil s vyplacením úvěru na osobní účet [jméno] [příjmení], kdy tato současně na téže listině prohlásila, že z jejího účtu budou hrazeny měsíční splátky úvěru dle povolení k inkasu. 11. Z příkazu k povolení inkasa soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zadala příkaz k povolení inkasa z jejího účtu ve prospěch účtu žalobce uvedeného v návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru. 12. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 9. 2016 ve spojení s dodejkou žalovanému ze dne uložení 22. 9. 2016 soud zjistil, že žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy doručením tohoto oznámení žalovanému mělo dojít k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši 85.000 Kč, přičemž celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila výši 188.190 Kč. Součástí oznámení byl splátkový kalendář. 13. Z vlastnoručně podepsaného návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 5. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaný coby úvěrovaný podal žalobci coby úvěrujícímu návrh za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 85.000 Kč s tím, že výpůjční úroková sazba činila 104,61 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v 30 měsíčních splátkách po 6.273 Kč, celková částka k úhradě činila 188.190 Kč, (uvedené soud zjistil rovněž z předsmluvního formuláře). Žalobce k uvedenému návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru připojil dne 20. 9. 2016 akceptační doložku. 14. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení se společným prohlášením o poskytnutí osobního účtu soud zjistil, že dne 20. 9. 2016 byla vyplacena finanční částka ve výši 85.000 Kč s variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy, a to na účet [jméno] [příjmení], s jejímž vyplacením právě na tento účet dal žalovaný souhlas. 15. Z karty klienta sodu zjistil, že žalovaný na poskytnutou částku ve výši 85.000 Kč zaplatil celkem částku 88.503 Kč. 16. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 19. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátku č. 8 splatnou dne 17. 5. 2017 a splátku č. 9 splatnou dne 17. 6. 2017, přičemž v rámci výzvy žalobce žalovaného upozornil na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. 17. Z oznámení o zesplatnění ze dne 19. 11. 2017 soud zjistil, že žalobce k tomuto dni úvěr zesplatnil, přičemž k tomuto dni činila dle žalobce dlužná částka výši 76.373 Kč. 18. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátku č. 12 splatnou dne 17. 9.2017, splátku č. 13 splatnou dne 17. 10. 2017, přičemž v rámci výzvy žalovaného upozornil na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši 998 Kč. 19. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 9. 2018 ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. 20. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 21. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 22. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 23. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 24. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 25. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 26. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví v