5 C 288/2020-73 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 22. 12. 2020, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 10.088,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.209,44 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, (z toho 8.334,42 Kč na jistině, 878,77 Kč na smluvním úroku, 179,70 Kč na pojistném, 600 Kč na náhradě nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky, a 95,32 Kč na smluvní pokutě za prodlení. K nároku uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 25. 8. 2017 k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěrový rámec ve výši 30.000 Kč (tzv. Komfort čerpání) s úrokovou sazbou 22,68 % ročně, který měl žalovaný splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z výše čerpané částky k poslednímu dni v měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč; na základě dodatku k uvedené smlouvě pak byla žalovanému téhož dne 25. 8. 2017 poskytnuta částka 9.997 Kč v rámci tzv. Extra použití, které bylo úročeno sazbou 0 % ročně a žalovaný jej měl splatit v 10 měsíčních splátkách ve výši 1.046 Kč (dále také„ smlouva“). Žalovaný celkem z úvěrového rámce vyčerpal částku 32.560,73 Kč, přičemž za dobu trvání smlouvy žalovaný uhradil částku celkem 35.431 Kč (ke dni 16. 4. 2019). Žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 22. 8. 2019, přičemž odstoupení nabylo účinnosti dne 30. 9. 2019. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný a nevyjádřil se ani na výzvu soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z nepodepsaného formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud mimo zjistil, že žalobce žalovanému poskytl úvěrový rámec ve výši 30.000 Kč s pohyblivou sazbou ve výši 22,68 % ročně a částku ve výši 9.977 Kč s pevnou sazbou ve výši 0 % ročně. 4. Ze smlouvy [číslo] o revolvingovém úvěru ze dne 25. 8. 2017, podepsané oběma účastníky, soud mimo jiné zjistil, že tato byla uzavřena na dobu neurčitou, a že žalobce si s žalovaným ujednali úvěrový rámec ve výši 30.000 Kč se základní roční úrokovou sazbou ve výši 22,68 %, s úhradou za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. 5. Z dodatku ze dne 25. 8. 2017 k uvedené úvěrové smlouvě, podepsaného oběma účastníky, soud mimo jiné zjistil, že žalobce si s žalovaným ujednali úvěr ve výši 9.977 Kč jakožto prodejní cenu předmětu financování, která byla poskytnuta za účelem úhrady zboží žalovaným coby klientem ve prospěch zprostředkovatele HC TRONIC ZLÍN, SPOL. S.R.O., přičemž základní roční úrokovou sazba byla sjednána ve výši 0 %, a úhrada za pojištění činila výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. 6. Z přehledu žalobce o čerpání a splácení úvěru soud zjistil, že ke dni 20. 8. 2019 žalovaný žalobci dlužil 10.088,21 Kč, z toho 878,77 Kč na úroku, 179, 70 Kč na pojištění, 600 Kč na poplatcích a 95,32 Kč na smluvní pokutě. 7. Z přihlášky k pojištění jakožto přílohy ke smlouvě o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo] která nebyla nikým podepsána, soud zjistil, že se žalovaný coby pojištěný přihlásil k pojištění žalobce. 8. Soud rovněž zjistil, že žalobce k žalobě přiložil rovněž všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro revolvingové úvěry, které nebyly nikým podepsány. 9. Ze sazebníku poplatků, odměn sankcí a náhrad nákladů soud mimo jiné zjistil, že sjednaná náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku činila 600 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky činila 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. 10. Z výpisu obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že předmětem jeho podnikání je mimo jiné poskytování úvěrů, avšak tento není bankou. 11. Z listiny označené jako„ poslední možnost mimosoudního vyrovnání“ ze dne 18. 7. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu ve výši 2.717 Kč. 12. Z listiny o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 22. 8. 2019 ve spojení s podacím archem ze dne 23. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu ve výši 10.089 Kč, a že se úvěr ke dni 30. 9. 2019 stal splatným v celém rozsahu. 13. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 1. 10. 2019 ve spojení s podacím archem ze dne 2. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu ve výši 10.088,21 Kč. 14. Z ostatních listin sodu nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. 15. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dále dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. V souladu s § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. 20. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 21. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 22. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalobce na základě smlouvy [číslo] jejího dodatku, oboje ze dne 25. 8. 2017, poskytl ve prospěch žalovaného za účelem financování předmětu koupě částku 9.977 Kč a dále mu poskytl úvěrový rámec do výše 30.000 Kč, kdy k zesplatnění celkové dlužné částky došlo s účinností ke dni 30. 9. 2019. Soud dále zjistil, že žalovaný z poskytnutého vyčerpal částku pouze 32.560,73 Kč. Jelikož žalovaný zaplatil na vyčerpanou částku celkem 35.431 Kč, a to dle přehledu žalobce ke dni 16. 4. 2019, tedy ještě před tím, než žalobce celý dluh zesplatnil, nedostal se žalovaný do prodlení se splacením dlužné částky. Žalobce žalobou uplatnil úrok ve výši 878,77 Kč za období od dubna do srpna roku 2019, který soud coby odměnu za poskytnutí úvěru považuje za oprávněný, protože k ukončení smluvního vztahu došlo až odstoupením od smlouvy účinným ke dni 30. 9. 2019. Dále žalobce uplatnil poplatek ve výši 179,70 Kč coby pojištění, ke kterému soud uvádí, že přesto, že samotná přihláška k pojištění nebyla nikým podepsána, ujednání o pojištění schopnosti splácet úvěr je s odkazem na uvedenou přihlášku uvedeno v samotné úvěrové smlouvě i jejím dodatku, které žalovaný podepsal, a to v konkrétně stanovené výši sazby 4,99 % z měsíční splátky určené části revolvingového úvěru, přičemž nárok na pojištění žalobce uplatnil za období od dubna do srpna roku 2019, tedy do doby, než došlo k odstoupení od uvedené smlouvy, a to v přiměřené výši 95,32 Kč, proto i tento nárok soud považuje za oprávněný. Jelikož však požadovaný smluvní úrok, poplatek za pojištění a celá vyčerpaná jistina byly zcela pokryty uhrazenou částkou do okamžiku zesplatnění, má soud za to, že žalovaný uhradil celý oprávněný nárok žalobce, a proto rozhodl tak, že žalobu zamítl. 25. S ohledem k ostatním uplatněným nárokům soud žalobu zamítl z následujících důvodů: 26. Ohledně požadované náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč má soud za to, že se v daném případě jedná pouze o umělé navyšování dluhu, kdy výš