5 C 298/2019-169 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího částečného zpětvzetí ze dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 49.675,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 23,8 % ročně z částky 49.425,58 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 49.675,58 Kč ode dne [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.473,47 Kč za období ode dne [datum] do [datum], a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 383,61 Kč za období ode dne [datum] do [datum]. Uvedl, že právní žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o používání kreditní karty, a dále dne [datum] dodatek, na základě kterých byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě s číslem účtu [bankovní účet], s čerpáním až do limitu 47.000 Kč, který žalovaný vyčerpal ve výši 46.951,63 Kč. Sjednaná úroková sazba za poskytnutí úvěru činila 23,80 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle přehledu transakcí zasílaných mu žalobcem, kdy minimální měsíční splátka měla činit nejméně 3 %, minimálně však 50 Kč, z celkové čerpané jistiny úvěru. Za překročení sjednaného limitu úvěru, či při vzniku prodlení byla stanovena sazba 30 % ročně; žalobou se však žalobce domáhal úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Vzhledem k opakovanému porušování smlouvy žalovaným, zejména pro opakované prodlení s plněním smluvených splátek, žalobce žalovaného vyzval k jejich doplacení po splatnosti, a nakonec od smlouvy ke dni [datum] odstoupil, což označil i za datum splatnosti celého dluhu. Celkem žalovaný na dluh z titulu uvedené smlouvy uhradil částku pouze 4.377,41 Kč. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní pokus o smír, žalovaný však ničeho dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, a to na základě níže uvedených, doložených listinných důkazů. 4. Z žádosti o zřízení účtu ve spojení se smlouvou o vedení účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se pro žalovaného zavázal zřídit a vést účet, a k tomuto mu vydat platební kartu. 5. Ze smlouvy o používání kreditní karty mBank ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se touto zavázal žalovanému vydat kreditní kartu [anonymizováno] a poskytnout mu úvěr s možným opakovaným čerpáním až do výše stanoveného úvěrového limitu. 6. Z žádosti o vydání kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil číslo účtu [anonymizováno], a dále zjistil příjmy žalovaného ve výši 17.000 Kč čistého měsíčně, kdy žalovaný byl v České republice zaměstnán jako dělník na dobu určitou do [datum]. V kolonce o závazcích ničeho uvedeno nebylo. 7. Z žádosti o navýšení limitu kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žalobce požádal o úvěrový limit ve výši 45.000 Kč, který byl schválen na základě dodatku ke smlouvě o používání kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum]. 8. Z žádosti o navýšení limitu kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žalobce požádal o úvěrový limit ve výši 65.000 Kč, přičemž na základě dodatku ke smlouvě o používání kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum] byl tento schválen ve výši 47.000 Kč. 9. Z neoznačeného dokumentu týkajícího se přehledu čerpání soud zjistil, že žalovaný měl svou první částku čerpat dne [datum]. 10. Z výpisu z kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil číslo účtu žalovaného [bankovní účet], které je shodné s číslem účtu uvedeným v žádosti o navýšení limitu kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum] i ze dne [datum]. 11. Z výzev k uhrazení dlužné částky ze dne [datum], [datum], [datum] ve spojení s dodejkou s datem uložení do [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě jednotlivých dlužných částek včetně poplatků. 12. Z advokátní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce. 13. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že organizační složka žalobce je v tomto zapsána ode dne [datum]. 14. Z ostatních doložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 15. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z). 16. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky (§ 2396 o. z). 17. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 18. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 19. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 20. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 21. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 22. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.). 24. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). 25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 26. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tento uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. 27. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy se žalovaným. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by byla řádně ověřována a vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného, jak to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru. V žádosti o vydání kreditní karty [anonymizováno] ze dne [datum] byl uveden pouze příjem žalovaného ze zaměstnání, které bylo sjednáno na dobu určitou do [datum], avšak zde nebylo uvedeno, že by žalovaný měl nějaké výdaje či závazky, čemuž lze jen stěží uvěřit. Žalobce pak soudu nepředložil žádné důkazy o finanční situaci žalovaného, o jeho konkrétních příjmech a výdajích. S ohledem na uvede