6 C 49/2011-1126 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce podal dne 13. 10. 2011 u soudu žalobu, kterou se domáhal určení, že výpověď, kterou obdržel od žalovaného datovanou dne 19. 9. 2011 a doručenou mu 20. 9. 2011 podle ustanovení § 52 písmeno g) zákoníku práce je neplatná. Z žaloby vyplývá, že uvedeným dopisem dne 19. 9. 2011 obdržel žalobce od žalovaného výpověď, kterou převzal následujícího dne. Výpovědi předcházelo 6 písemných výtek za porušení pracovních povinností. Žalobce má za to, že porušení pracovního řádu, tak jak je mu vytýkáno, nedošlo a stejně tak odborový orgán žalobcovo údajné pochybení nijak nešetřil a nezabýval se jím. Přípisem ze dne 21. 9. 2011 sdělil žalobce žalovanému, že s rozvázáním pracovního poměru nesouhlasí a trvá na tom, aby byl nadále zaměstnáván. Na tento přípis reagoval žalovaný dopisem ze dne 22. 9. 2011, v němž uvedl, že rozvázání pracovního poměru považuje za řádné a platné. S tímto žalobce nesouhlasí, neboť má za to, že ze strany žalovaného se jednalo o účelové jednání a u něj nedošlo k porušení pracovních povinností. Žalobce pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 2009 jako vedoucí oddělení lidských zdrojů. Z toho vyplývá, že žalobce odpovídá za personální práci v družstvu, docházkový systém družstva včetně zadávání úpravy softwaru, tvorba, údržba a aktualizace vzorů pracovně-právních dokumentů, zpracování podkladů pro rozbor hospodaření z oblasti členské základny. Dne 6. 8. 2011 uložila ekonomická náměstkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci, aby nachystal osobní spisy zaměstnanců podle své úvahy tak, aby do budoucna nedošlo ke sporu, zda spisy byly vráceny kompletní, a to z toho důvodu, že spisy budou předány 3. osobě za účelem provedení auditu. I když měl žalobce k tomuto určité výhrady, jeho připomínky ekonomická náměstkyně zamítla a žádala, aby spisy byly předloženy. Podle žalobce do osobního spisu mohou nahlížet vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni a dále určité orgány. Žalobce má za to, že jeho postup byl v souladu se zákoníkem práce. K dalšímu konfliktu mezi žalobcem a vedením došlo 22. 8. 2011, kdy na schůzi delegátů upozornil na nedostatky práce členů představenstva a navrhl, aby do 30 dnů bylo svoláno shromáždění, na kterém by se mělo hlasovat o odvolání členů představenstva a o volbě nových členů, a to z důvodů špatného hospodaření s majetkem družstva, probíhajícím personálním auditem a vysokou fluktuací zaměstnanců. Rovněž tak dle žalovaného porušil žalobce své povinnosti tím, že dne 8. 8. 2011 na jeho pracovišti leželo větší množství osobních spisů volně na stole a skříň na osobní spisy zůstala nezabezpečená. K tomu žalobce uvedl, že dne 9. 8. 2011 byl ráno u lékaře, o čemž jeho nadřízená [anonymizováno] [příjmení] - ekonomická náměstkyně věděla a dne 8. 8. 2011 z pracoviště neodcházel jako poslední. I zde žalobce má za to, že on neporušil žádné povinnosti, neboť v době jeho odchodu se se spisy ještě pracovalo a tedy nemohly ležet řádně uložené a zamčené ve skříni. Rovněž v této souvislosti obdržel žalobce výtku, na kterou však reagoval tak, že se jedná o nepodložené tvrzení. Dále bylo žalobci vytknuto, že osobní spisy nepředal [anonymizováno] [příjmení] dne 9. 8. 2011. Tato však převzetí výslovně sama odmítla ústním sdělením nadřízené žalobce paní [příjmení] v době, kdy byl on u lékaře. Dalším důvodem, který je žalobci vytýkán dle žaloby, je skutečnost, že ve svém počítači neoprávněně zablokoval asistent [anonymizováno] a bezdůvodně zahesloval pevné disky, a to ve dnech 30. 8. až 1. 9. 2011, čímž znemožnil řádné sledování stavu a bezpečnosti interní počítačové sítě. Dnem 1. 9. 2011 byl žalobce vyzván, aby heslo ze systému [anonymizováno] odstranil, to se však nestalo. K tomu uvádí žalobce, že zjistil, že má v počítači nainstalovaný a provozu způsobilý tzv. keylogger, v rámci kterého uživatel může sledovat přesný obraz na monitoru, práci s myší, kdy a v jakém programu pracovník počítač užíval a všechny klávesy, které stisknete. Keylogger také zaznamenává všechna hesla na počítači. Žalobce našel způsob jak počítač spustit v nouzovém režimu sítě tak, že se keylogger při startu počítače nespustil a může pracovat, aniž by byl monitorovaný při každém úkonu, který na počítači provede. Dne 1. 9. 2011 žalobce zjistil, že při zapnutí počítače se mu zobrazila pouze černá obrazovka, což se mu předtím nestalo. Zkoušel zadat své heslo, ale marně. Prostřednictvím své nadřízené vznesl požadavek na opravu na útvar IT a pracovníci IT počítač odnesli. Žalobce má za to, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance skrytému nebo otevřenému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických rozhovorů, kontroly elektronické pošty nebo kontroly listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. V případě žalobce se tedy jednalo o skryté sledování, neboť žalovaná tak měla naprostý přehled o žalobci od chvíle, kdy si pustil svůj počítač, zda jeho veškerá přístupová hesla do doby, než práci na počítači ukončil. Není pravdou, že by žalobce na počítači zahesloval pevný disk. Žalobce tedy neporušil svoji povinnost řádně hospodařit se svěřenými prostředky, nýbrž to byla žalovaná, která porušila zákoník práce. Dalším důvodem rozvázání pracovního poměru bylo to, že žalobce navštívil internetové stránky v červnu a červenci 2011, které nesouvisí s jeho pracovní činností. K tomu žalobce uvádí pouze to, že svoji práci měl vždy řádně splněnou a žalovaná k ní neměla nikdy výhrady až do doby, kdy si dovolil kritizovat vedení družstva. Posledním skutkem, který žalobci žalovaný ve své výpovědi vytýkal je to, že rozeslal hromadný email na pracovníky družstva, jehož obsahem bylo sdělení, že se vedení chystá předat osobní spisy na nahlédnutí neoprávněným osobám, a to bez jejich souhlasu. Zde žalobce neví, jakou konkrétní povinnost měl porušit, neboť má za to, že v případě, že osobní spisy měly být předány 3. osobě, pak tomu mělo být po předchozím souhlasu osob, kterých se tento spis týká. Žalobce má proto zato, že výpověď, kterou obdržel, je neplatná a navrhuje, aby tak bylo soudem určeno. 2) Žalovaný se vyjádřil k žalobě svým písemným podáním ze dne 13. 12. 2011. Zde potvrdil výpověď, kterou dal žalobci, a kterou tento převzal 20. 9. 2011. Podle žalovaného výpovědi předcházelo soustavné porušení povinností ze strany žalobce. Těchto porušení bylo celkem 6. Pokud jde o formální náležitosti výpovědi, tedy písemnost, skutkové vymezení důvodů, nezaměnitelnost, to vše bylo dle žalovaného splněno. Žalovaný především uvádí, že všechny písemné výtky, jakož i samotnou výpověď z pracovního poměru řádně a předem projednal s odborovou organizací, jak vyžaduje ustanovení § 61 zákoníku práce. I kdyby tomu tak nebylo, není výpověď z tohoto důvodů neplatná. Pokud jde o jednotlivá pochybení ze strany žalobce, uvedl žalovaný, že dne 8. 8. 2011 byla otevřená kancelář na pracovišti žalobce a nadřízená žalobce zjistila, že na stole leží větší množství osobních spisů zcela bez dohledu, ačkoliv to již bylo po pracovní době a v místnosti se nacházela paní uklízečka. Kromě toho byla otevřená volně přístupná skříň určená pro úschovu všech osobních spisů zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně [jméno] [příjmení], která primárně vede osobní spisy, čerpala ve dnech 8. 8. 2011 až 15. 8. 2011 řádnou dovolenou, bylo na žalobci, jakožto jejím nadřízeným, zajistit řádnou úschovu spisů. Tuto povinnost však žalobce hrubě zanedbal a porušil tak ustanovení pracovního řádu, neboť zaměstnanec je povinen chovat se tak, aby neumožnil 3. osobám a nepovoleným zaměstnancům zaměstnavatele i z nedbalosti přístup k počítačovým datům, důvěrným dokumentům a informacím. Zjištěné porušení pracovních povinností bylo žalobci písemně vytknuto dopisem ze dne 16. 8. 2011, který žalobce osobně převzal 16. 8. 2011. Žalobce sdílel kancelář společně se dvěma jeho kolegyněmi, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 8. 8. 2011 se zde nacházel pouze s paní [příjmení]. Se spisy po odchodu paní [příjmení] nebylo pracováno a není pravdivé tvrzení žalobce, že ze svého pracoviště neodcházel jako poslední. Pokud jde o druhé porušení kázně, uvádí žalovaný, že žalobce dostal pokyn od náměstkyně [anonymizováno] [příjmení] o zajištění vybraných spisů [číslo]. Úkolem žalobce bylo spisy řádně označit a kontaktně předat náměstkyni následující den, tj. 9. 8. 2011 Místo toho však žalobce navrhoval jiný postup a k tomu dostal zprávu od [anonymizováno] [příjmení], že s názorem žalobce tato nesouhlasí s tím, že spisy měly být náměstkyni předány, ale ani přes opakovanou výzvu tento úkol splněn nebyl. Není rovněž pravdou, že by [anonymizováno] [příjmení] odmítla vyžádané osobní spisy převzít, tak jak tvrdí žalobce. Ke třetímu porušení, jak vyplývá z vyjádření žalovaného, ze strany žalobce došlo na shromáždění delegátů konaném 22. 8. 2011, kde žalobce vystoupil s diskusním příspěvkem, jejž mj. členy představenstva obvinil ze špatného hospodaření s majetkem. Tomuto však žád