9 C 118/2021-124 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že je zemědělským podnikatelem podnikajícím pod [IČO] převážně ve vinohradnictví. Žalovaná byla v roce [rok] manželkou žalobce a pokračovala pro účely daně z příjmu fyzických osob, důchodového zabezpečení a zdravotních pojištění ve využívání statusu spolupracující osoby podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok [rok]. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná byla spolupracující osobou do [datum]. V době vratek daně, sociálního a zdravotního pojištění již spolupracující osobou nebyla. Protože z podávaných daňových přiznání vyplývala povinnost platit zálohy nejen na daň, ale i na sociální a zdravotní pojištění žalované, byly tyto prostředky hrazeny z prostředku žalobce, jako podnikající osoby i za žalovanou (spolupracující osobu). Po podání daňového přiznání a přehledů za rok [rok] vznikly přeplatky, a to na dani z příjmu fyzických osob ve výši [částka], na pojistném na sociální pojištění ve výši [částka] a na pojistném na zdravotním pojištění ve výši [částka]. Podle přesvědčení žalobce měly být tyto přeplatky vráceny na jeho podnikatelský účet, ze kterého byly zálohy hrazeny. Žalovaná však na přehledech změnila čísla účtů, a tyto přeplatky byly vráceny žalované na neznámý účet. Tímto se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť inkasovala vratky přeplatků. Zaplacené zálohy byly hrazeny výlučně z prostředků náležejících zemědělskému podniku žalobce, žalobce s vratkami přeplatků počítal a nebyly určeny jako nějaká forma mimořádné odměny žalované. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval, a to ústně i písemně, žalovaná však uvedenou částku žalobci nevrátila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že je pravda, že zálohy na daň, sociální a zdravotní pojištění v roce [rok] byly hrazeny z podnikatelského účtu žalobce. V roce [rok] jí byl vrácen přeplatek na dani z příjmu fyzických osob ve výši [částka], přeplatek na sociálním pojištění ve výši [částka] a přeplatek na zdravotním pojištění ve výši [částka] Celkem jí tedy byla vrácena částka [částka]. Podle žalované jsou veškeré výnosy z podnikání v souladu s platnou právní úpravou (§ 709 odst. 2 o. z.) součástí společného jmění. Pokud tedy byly zálohy hrazeny z podnikatelského účtu žalobce, byly hrazeny z výnosů z podnikání, tedy z prostředků náležejících do společného jmění. Přeplatky záloh žalovaná přijala na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] na jméno žalované. Vrácené přeplatky se staly bezpochyby součástí společného jmění, a kdyby jimi žalovaná ke dni rozvodu stále disponovala, byly by předmětem vypořádání společného jmění účastníků, nikoli předmětem bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalobce nechal žalovanou od srpna [rok] (kdy byl z rozhodnutí žalobce zrušen status žalované jako spolupracující osoby) zcela bez finančních prostředků, žalovaná použila přeplatky na zajištění běžných potřeb sebe a zejména společného syna účastníků. Přeplatky tak byly ještě před rozvodem spotřebovány na zajištění běžných potřeb domácnosti. 3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně, co do částky [částka] zpět. Žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila, soud proto s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce řízení podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 OSŘ výrokem I. tohoto rozsudku v rozsahu zpětvzetí zastavil. 4. Vzhledem k tomu, že ke skutkovému ději popsanému v žalobě došlo v letech [rok] (placení záloh) a [rok] (vrácení přeplatků) posuzoval soud otázku, zda prostředky jsou součástí společného jmění účastníků v souladu ustanovením § 3028 o. z. podle tohoto zákona. 5. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je součástí společného jmění zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle odstavce 3 téhož ustanovení součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. 6. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a zaniklo rozvodem ke dni [datum] (zjištěno z rozsudku o rozvodu manželství). Žalobce je od [datum] zapsán v evidenci zemědělského podnikatele s [IČO] (zjištěno z osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele). Žalovaná byla v roce [rok] do 31. srpna spolupracující osobou s žalobcem, který byl osobou rozdělující příjmy a výdaje. Za rok [rok] podala žalovaná daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, podle kterého neměla v tomto roce žádné příjmy a výdaje, resp. žalobce na ni žádné své příjmy a výdaje nerozdělil. Na zálohách na daň za rok [rok] bylo žalovanou uhrazeno [částka], přičemž dle daňového přiznání měl žalované vzniknout na dani přeplatek ve výši [částka] (zjištěno z daňového přiznání). Žalovaná také podala přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok [rok], podle kterého vykonávala samostatnou výdělečnou činnost pouze v měsících leden - srpen. Daňový základ žalované činil [částka], na zálohách na důchodové pojištění zaplatila [částka], přičemž pojistné činilo [částka]. Dle přehledu měl žalované vzniknout přeplatek na pojistném ve výši [částka] (zjištěno z přehledu). Dále žalovaná podala i přehled OSVČ za rok [rok], podle kterého vykonávala v roce [rok] samostatnou výdělečnou činnost [anonymizováno] měsíců. Nevykázala žádné příjmy ani výdaje, vznikla jí povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění za rok [rok] ve výši [částka]. Na zálohách zaplatila částku [částka], vznikl jí tak přeplatek ve výši [částka] (zjištěno z přehledu). Dle daňového přiznání i přehledů měly být přeplatky vráceny na podnikatelský bankovní účet žalobce č. [bankovní účet], ze kterého byly hrazeny všechny zálohy (zjištěno z daňového přiznání, přehledů a souhlasného tvrzení účastníků). Ve skutečnosti však byly přeplatky vráceny na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalované, a to dne [datum] přeplatek na zdravotním pojištění ve výši [částka], dne [datum] přeplatek na dani z příjmu ve výši [částka] a dne [datum] přeplatek na důchodovém pojištění ve výši [částka] (zjištěno z potvrzení o platbách). Na počátku roku [rok] činil zůstatek na výše uvedeném podnikatelském účtu žalobce cca [anonymizováno], [částka] (zjištěno z výpisu z účtu žalobce), hodnota hmotného majetku žalobce činila cca [anonymizováno], [částka], hodnota peněžních prostředků v hotovosti činila cca [částka], hodnota peněžních prostředků na bankovních účtech činila cca [anonymizováno], [částka], zásoby měly stejnou hodnotu, hodnota pohledávek činila cca [částka] a hodnota dluhů cca [částka]. Na konci roku [rok] činila hodnota hmotného majetku žalobce cca [anonymizováno], [částka], hodnota peněžních prostředků v hotovosti činila cca [částka], hodnota peněžních prostředků na bankovních účtech činila cca [anonymizováno], [částka], zásoby měly hodnotu cca [anonymizováno], [částka], hodnota pohledávek činila cca [částka] a hodnota dluhů cca [částka]. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalobce v roce [rok] činil cca [anonymizováno], [částka] (zjištěno z daňového přiznání žalobce). Tyto skutečnosti nebyly mezi stranami ani sporné. 7. Podstatou sporu bylo posouzení, zda všechny výše uvedené zálohy byly hrazeny z výlučného majetku žalobce a zda do výlučného majetku žalobce náležely i výše uvedené vratky. K tomu soud předně uvádí, že povinnost hradit zálohy na daň z příjmů, důchodové a zdravotní pojištění nestíhala žalobce, ale žalovanou, která byla jako spolupracující osoba pro účely sociálního a zdravotního pojištění a pro účely finanční správy vedena jako OSVČ. Tato povinnost žalované vyplývá z níže citovaných zákonů veřejného práva. Toto je patrné i z daňového přiznání a výše uvedených přehledů, kde jako poplatník vystupuje sama žalovaná. 8. Pokud jde o právní režim prostředků na podnikatelském účtu žalobce, je třeba uzavřít, že vzhledem k tomu, že žalobce začal podnikat již před uzavřením manželství s žalovanou, byl jeho podnik v jeho odděleném majetku. Nikoli však již zisk z podnikání (rozdíl mezi výnosem z podnikání a náklady