11 C 221/2022-60 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] zapsanému v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec]. Navrhl, aby pozemek byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví oproti povinnosti vyplatit hodnotu podílu žalovaného stanovenou znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení]. Uvedl, že spoluvlastnický podíl nabyl žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum], druhým spoluvlastníkem je žalovaný, u kterého je na listu vlastnictví uvedeno pouze poslední známé bydliště v Argentině, jiné identifikační údaje známy nejsou. Žalovaný se nepodílí na správě nemovitosti, žalobce pozemek obhospodařuje sám na vlastní náklad a navrhuje proto, aby byl pozemek přikázán do jeho výlučného vlastnictví. Soud si vyžádal nabývací titul pro žalovaného k předmětnému pozemku - odstupní smlouvu z [datum], z ní bylo zjištěno, že žalovaný nabyl pozemky PK parc. [číslo]. Z nich vznikl pozemek parc. [číslo] jak bylo zjištěno ze sdělení Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, [příjmení] [jméno] ze dne [datum] a z rozhodnutí Okresního úřadu [obec], Referátu okresního pozemkového úřadu ze dne [datum]. Z odstupní smlouvy nebylo možno zjistit nic bližšího k osobě žalovaného (ani k jeho právní předchůdkyni), proto mu byl pro řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů. Opatrovnice žalovaného namítala nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného s odůvodněním, že žalovaný byl již dne [datum], kdy rozhodl Okresní pozemkový úřad o výměně vlastnických práv, pozemkové úpravě, zastoupen opatrovníkem, nejméně od té doby nevykonává vlastnická práva, předmět svého vlastnictví opustil a po uplynutí deseti let se taková nemovitá věc stává vlastnictvím státu. S výkladem, že tato desetiletá lhůta začne běžet až od [datum] podle přechodného ustanovení § 3067 zákona č. 89/2012 Sb., opatrovnice nesouhlasí, pokud by soud žalobě vyhověl, zasáhl by neoprávněně do vlastnického práva České republiky, které je garantováno čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Žalobce je právnická osoba, na kterou je kladen vyšší nárok, aby hospodařila s majetkem s péčí řádného hospodáře a ochránila své majetkové investice. Měl a mohl zjistit, že žalovaný již po dobu mnoha let své vlastnické právo nevykonává a není tak ve věci pasivně legitimován. Opatrovnice navrhla zamítnutí žaloby. Podle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec], jsou žalobce a žalovaný rovnodílnými spoluvlastníky předmětného pozemku. V tomto veřejném rejstříku je žalovaný označen pouze [celé jméno žalovaného], Argentina. Znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, Ing. [obec] [obec], v posudku ze dne [datum], [číslo] – [číslo], určil obvyklou cenu id. jedné poloviny pozemku částkou 163.845 Kč. Podle § 1140 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1141 odst. 1, 2 o. z., spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Po zjištění, že předmětný pozemek je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, ve kterém žalobce nehodlá setrvat, se soud zabýval způsobem jeho vypořádání. Protože žalobce pozemek užívá, nabízí se optimální varianta vypořádání přikázáním této nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. [právnická osoba] k datu [datum] žalobce prokázal, že je schopen hodnotu podílu stanovenou posudkem Ing. [anonymizováno] žalovanému vyplatit. Soud tedy zrušil spoluvlastnictví účastníků, pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, kterého zavázal k zaplacení částky rovnající se ceny podílu žalovaného na předmětu vypořádání. Důkaz dotazem na finanční úřad ohledně případného nedoplatku na dani soud neprovedl, neboť z hlediska posouzení a rozhodnutí věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže mít význam. Co se týká námitek opatrovnice, zde soud odkazuje na ustanovení § 3067 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), který výslovně uvádí, že je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050 odst. 2 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jiný výklad tohoto ustanovení není možný. Přivlastnění nemovité věci státem za předpokladu, že ji vlastník neužívá po dobu deseti let, je možné nejdříve po [datum] (§ 1045 odst. 2 o. z., § 1050 odst. 2 o. z.). Předchozí úprava § 135 zák. č. 40/1964 Sb. k zániku vlastnického práva v důsledku opuštění věci vyžadovala jednoznačný projev vůle vlastníka věc skutečně opustit a dále ji nevlastnit, nepostačovalo pouze to, že, jako v daném případě, vlastník pozemek pouze neužíval (například z důvodu emigrace). Žalovaný je spoluvlastníkem předmětného pozemku. Žalobce zcela správně jako žalovaného označil osobu, která je v katastru nemovitostí jako spoluvlastník předmětu vypořádání uvedena, pokud by označil jinou osobu, kladné rozhodnutí o takové žalobě by bylo nevykonatelné. Námitky opatrovnice jsou nedůvodné a v podstatě i proti zájmu žalovaného. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.