16 C 178/2017-272 — Okresní soud v Břeclavi

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu zamítl ohledně částky [částka] a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] (výrok III). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi (výrok IV), a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi (výrok V). 2. Proti tomuto rozsudku, a to přísudečnému výroku I a výrokům III o náhradě nákladů řízení účastníků a IV o náhradě nákladů řízení státu, podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Vytýká v něm soudu I. stupně, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem a jím označeným důkazům a věc nesprávně právně posoudil. Poukázal na rozhodnutí téhož senátu v jiných sporech, které žalovaný s žalobkyní vede, zejména na rozsudek vydaný v řízení o vyklizení nemovitosti a na rozsudek o zaplacení za neoprávněně sklizenou kukuřici. Uvedl, že ve snaze odvrátit tento spor nabídl původnímu žalobci za užívání jeho pozemků částku [anonymizováno] Kč/m2 ročně, avšak soud I. stupně tento vstřícný postoj vyhodnotil v neprospěch žalovaného a své rozhodnutí přiznat žalobkyni částku [anonymizováno] Kč/m2 ročně odůvodnil i tím, že žalovaný si je vědom toho, že užívání předmětných pozemků má takovou hodnotu. Žalovaný přitom platí vlastníkům pozemků v zemědělském areálu částky v rozmezí [anonymizováno] – [anonymizováno] Kč/m2 za rok a v průběhu řízení byla uhrazena částka dle revizního znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Částka [anonymizováno] Kč/m2 ročně byla stanovena jako průměr částky [částka] stanovené v posudku Ing. [celé jméno znalce] a revizního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], v němž se částky pohybovaly okolo [anonymizováno] Kč/m2 ročně. Tímto postupem byl zcela pominut znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], čímž byl žalovaný významně poškozen a naopak žalobkyně zvýhodněna. Soud I. stupně dle žalovaného zcela pominul, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] neprovedl dostatečné místní šetření a vyšel z koeficientů, které jsou u některých položek pravděpodobně nadsazené. Přes vlastní zjištění revizního znalce, že nejvyšší místní nájemné činí [anonymizováno] Kč/m2 ročně, stanovil soud obvyklé nájemné ještě vyšší částkou. Nájemné ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně se vymyká i ostatním zjištěným nájmům v obdobných obcích, jako jsou [obec], takový nájem požaduje pouze Ing. [příjmení], který je znám svými vysokými nároky na výši nájemného. Taková částka by měla být považována již za exces, rozhodně ne za minimum pro stanovení obvyklého nájemného. V praxi je běžné, že porovnávané ceny oscilují kolem určitého průměru, nikoliv, že nejvyšší zjištěné nájemné v daném místě je stále pod hranicí obvyklého nájemného, jak rozhodl soud I. stupně. Posudek Ing. [celé jméno znalce] vychází z kupních cen, jež místní poměry nezohledňují a nadto jsou nadsazené. Sám znalec u jednání uvedl, že u osmi porovnávaných nabídek nevěděl, zda a za jakou cenu se obchody skutečně realizovaly. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že je nepřesné vycházet pouze z nabídek, protože nabídková cena neodráží obvyklou cenu. Oba znalci vypracovali znalecký posudek jinou metodou než revizní znalec, neboť neměli k dispozici realizované nájmy v dané či obdobné lokalitě. Revizní znalec však tyto údaje k dispozici měl a mohl stanovit obvyklé nájemné nejpřesněji. Z odůvodnění rozsudku není zřejmé, proč soud I. stupně tyto skutečnosti nezohlednil. Zcela se pak soud vyhnul vyhodnocení námitky uplatněné u jednání [datum] týkající se existence dvou originálů znaleckého posudku. Rozhodnutí je dle žalovaného nesprávné i ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, protože soud hodnotil pouze procentuální úspěch žalobce, přestože žalovaný nezavdal vlastní nabídkou příčinu k podání žaloby, žalobkyně požadovala přemrštěnou výši nájemného a nad rámec mimosoudní nabídky byla úspěšná v mizivém poměru. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby ve výroku I a přiznání náhrady nákladů řízení. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že za podjatost nelze označit okolnosti, které spočívají v konkrétním postupu soudce v daném řízení nebo jeho rozhodování v jiných obdobných věcech. Je atributem soudního rozhodnutí, že minimálně jedna ze stran s ním není srozuměna, což však nemůže vést k závěru o předpojatosti soudu. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný užívá sporné pozemky, a tento již na začátku řízení deklaroval ochotu uhradit částku odpovídající nájemnému ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, avšak nezaplatil nic. Ani po zahájení řízení, kdy žalovaný tvrdil částku dle posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, však nezaplatil ani takto vyčíslenou částku a k dílčí úhradě se odhodlal až pod tlakem soudního řízení a vypracování revizního znaleckého posudku. Podklady pro jeho zpracování však poskytl znalci samotný žalovaný, takže z takových podkladů nemohou být učiněny závěry objektivně způsobilé podat věrný obraz o tržní ceně nájmu v dané oblasti. K postupům a závěrům revizního znalce a zvolené metodě se tamější žalobce vyjadřoval ve sporu vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 16 C 178/2017. Žalovaný pozemky stále užívá a není ochoten je vyklidit, je seznámen s požadavkem žalobkyně na částku odpovídající nájmu ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, a pokud za této situace pozemky užívá, je zjevné, že uvedenou částku akceptuje. Žalobkyně jako vlastnice pozemků má právo určit výši náhrady, za kterou poskytne svůj majetek jinému, a to tím spíše, pokud je jí takový majetek bez souhlasu zabrán. Nechce již řízení dále protahovat, i když má stále za to, že má právo požadovat po žalovaném vyčíslenou náhradu za užívání pozemku. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném přisuzujícím výroku I a v závislých výrocích III, IV a V o náhradě nákladů řízení a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je z převážné části důvodné. 5. Žalobkyně jako právní nástupkyně původního žalobce [celé jméno původního účastníka] se v dané věci domáhá zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému v období tři roky zpětně od podání žaloby, tedy od [datum] do [datum], a to na základě tvrzení, že je vlastnicí pozemků parcelní číslo st. [anonymizováno] a [číslo] v [katastrální uzemí], že oba pozemky o celkové výměře [výměra] žalovaný užívá bez nájemní smlouvy či jiného právního důvodu a za užívání nic neplatí a že výše bezdůvodného obohacení byla stanovena znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] z [datum rozhodnutí] v částce [anonymizováno] Kč/m2 ročně. Soud I. stupně žalobě zčásti vyhověl a zčásti ji zamítl s odůvodněním, že je třeba vyjít ze závěrů znaleckých posudků znalce [celé jméno znalce] a revizního znalce [titul] [celé jméno znalce] o výši obvyklého nájemného a výši bezdůvodného obohacení stanovit průměrem částek oběma znalci stanovenými. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje. 6. Dle ustanovení § 2991 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle ustanovení § 2999 odstavec 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 8. Dle ustanovení § [číslo] nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. 9. Dle ustanovení § 3004 odstavec 1 věta prvá o. z. obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal. 10. Plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, je i stav, kdy je pozemek užíván subjektem odlišným od jeho