16 C 240/2022-62 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, přičemž žalobu odůvodnila následovně. Žalobkyně se s paní [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa] [anonymizováno] [obec], zemřelou dne [datum], (dále jen„ zůstavitelka“), za jejího života ústně dohodla, že se žalobkyně o zůstavitelku bude starat a poskytovat jí pomoc ve stáří, což žalobkyně až do smrti zůstavitelky řádně činila. Jako protiplnění za tyto služby zůstavitelka darovala žalobkyni prostředky naspořené na vkladní knížce vedené u [anonymizováno] spořitelny, č. vkladového účtu [číslo]. Zůstavitelka zvolila formu takovou, že žalobkyně byla ustanovena druhým vkladatelem na této vkladní knížce, který má dle obchodních podmínek [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) stejná práva a povinnosti jako první vkladatel, tedy jako zůstavitelka. Žalobkyně po smrti zůstavitelky vkladní knížku zrušila a vybrala naspořenou částku [částka], čímž pouze v dobré víře realizovala své oprávnění jako druhý vkladatel. Částka byla poukázána na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet]. Ze strany žalobkyni neznámé osoby pak bylo podáno na žalobkyni trestní oznámení pro zpronevěru. Věc byla vedena u Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení policie [obec] pod sp. zn. KRPB [číslo]. Z důvodu tlaku ze strany policie pod domnělou hrozbou trestního stíhání žalobkyně kontaktovala žalovanou jako dědice pohledávky z vkladní knížky a z opatrnosti dne [datum] zaslala na bankovní účet sdělený ze strany žalované č. [bankovní účet] částku [částka]. Jednalo se o částku odpovídající vkladu na předmětné vkladní knížce. Posléze však policie dospěla na základě sdělení [anonymizováno] k závěru, že se žalobkyně žádného protiprávního jednání nedopustila, a věc byla pravomocně odložena. Dle ustanovení čl. 110 obchodních podmínek [anonymizováno] platí, že úmrtím vkladatele smluvní vztah nezaniká. V průběhu dědického řízení ani po jeho skončení [anonymizováno] nezasahuje do práv druhého vkladatele, nestanoví-li tak výslovně rozhodnutí soudu. Po skončení dědického řízení předkládá dědic [příjmení] doklady prokazující pravomocné ukončení dědického řízení a nabytí jeho dědického podílu. [anonymizováno] postupuje v souladu s příslušným usnesením soudu (soudního komisaře) o dědictví a dle dispozice dědice provede změnu vkladatele, popř. vkladní knížku zruší a vystaví novou, nebo vkladní knížku zruší a vyplatí zůstatek. Na základě usnesení Okresního soudu v Hodoníně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalovaná zdědila mimo jiné práva a povinnosti k účtu [číslo] u [právnická osoba], kdy tento účet byl u banky veden pro předmětnou vkladní knížku. Žalovaná však nebyla ze strany notářky jako soudního komisaře informována, že je ke vkladní knížce veden druhý vkladatel s tím, že banka upozornila notářku, že v případě dvou vkladatelů na vkladní knížce mají oba vkladatelé podle Podmínek pro vkladní knížky [anonymizováno] spořitelny stejná práva a povinnosti ke vkladu a vkladní knížce, vč. možnosti dispozice s peněžními prostředky až do výše vkladu, případně i zrušení vkladní knížky. Po úmrtí jednoho z vkladatelů není druhý vkladatel omezen v nakládání s vkladem a vkladní knížkou. Banka vypořádá dědický podíl na vkladu a vkladní knížce po skončení dědického řízení na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od pouhého dispozičního oprávnění by v případě úmrtí žalobkyně před úmrtím zůstavitelky byla práva a povinnosti k vkladní knížce (vkladovému účtu) projednávána v dědickém řízení po žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce také oslovila [anonymizováno] s dotazem ohledně vztahu vkladatelů ke vkladům na vkladních knížkách. Ze strany banky bylo sděleno, že oba vkladatelé jsou spoluvlastníky prostředků na vkladní knížce bez ohledu na to, kdo peníze na knížku uložil. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyni nenáleželo pouhé dispoziční oprávnění, ale že byla plnohodnotným spolumajitelem pohledávky na vkladovém účtu. Při zrušení vkladového účtu by mělo proběhnout vypořádání mezi vkladateli, přičemž každému z vkladatelů náleží částka odpovídající jedné polovině vkladu. Pokud žalobkyně vybrala celou částku, činila tak v souladu s ústní darovací smlouvou a v souladu s obchodními podmínkami [anonymizováno]. Žalobkyně si však je vědoma důkazní nouze stran uzavření ústní darovací smlouvy na celou částku [částka] a absence písemné smlouvy o postoupení pohledávky. Žalobkyně však má za to, že zde v každém případě byl právní titul (právo 2. vkladatele na vypořádání vyplaceného vkladu na zrušené vkladní knížce) pro ponechání si částky ve výši odpovídající podílu žalobkyně na vkladu, tedy na částku [částka]. Jak bylo výše uvedeno, z důvodu obav, opatrnosti a omylu ohledně obsahu a rozsahu svých práv žalobkyně zaslala celou částku [částka] na bankovní účet určený žalovanou. Z výše uvedeného však vyplývá, že k odeslání částky v této výši neexistoval právní důvod. Právní důvod existoval pouze pro úhradu ve výši jedné poloviny této částky, druhá polovina této částky představuje bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované a které je žalovaná povinna vydat. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vrácení částky [částka] zaslané na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně v dopise požadovala celou částku s ohledem na ústní darovací smlouvu uzavřenou se zůstavitelkou, jedná se však o předžalobní výzvu ve smyslu ustanoví § 142a o.s.ř. Výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla žalované doručena dne [datum], přičemž v souladu s výzvou nastala splatnost pohledávky 14. den od doručení, tedy dne [datum]. Příslušenstvím pohledávky tak jsou zákonné úroky z prodlení ze žalované částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala ani částečně a uvedla, že sdělila žalobkyni číslo bankovního účtu svého bratra [jméno] [příjmení] na výslovnou žádost žalobkyně s odkazem na obsah dědického usnesení. Bratr žalobkyně pak peníze rozdělil podle podílů mezi dědice po zůstavitelce. Žaloba je nedůvodná z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované. Žalovaná nikdy žádné finanční prostředky od žalobkyně ve své dispozici neměla a sdělení čísla bankovního účtu nenahrazuje oprávnění disponovat s finančními prostředky. Protože žádné plnění od žalobkyně nepřijala, žádné bezdůvodné obohacení na straně žalované tedy nikdy nemohlo vzniknout. Žalovaná není s žalobkyní v žádném poměru solidárních věřitelů a v tomto postavení není ani žádný z dědiců. Dispoziční oprávnění vůči bance se nerovná hodnotě pohledávky oprávněného vkladatele za bankou jedná se pouze o právo dispozice s finančními prostředky nikoliv právo vlastnické. Protože žalovaná plnila, jak sama uvedla, dobrovolně z obavy nebo v údajném omylu, jednalo se o plnění v jejím výlučném osobním zájmu a na vlastní nebezpečí, a tedy i pokud by k bezdůvodném u obohacení došlo, žalované nevzniká povinnost toto obohacení vydat. Pokud žalobkyně jednala v omylu, pak se jedná o omyl právní, tento jde k tíži žalobkyně, protože neznalost zákona neomlouvá. I pokud by byla žalobkyně s dědici v režimu věřitelské solidarity, pro absenci právního poměru mezi nimi, platí § 1870 OZ, dle kterého v případě absence vnitřního poměru mezi věřiteli, platí, že věřitel, který plnění drží, není vůči ostatním povinen ničím. Po provedení dokazování žalobkyně uvedla, že v řízení byl prokázán právní důvod pro dispozici s předmětnou částkou [částka], a to je právě usnesení o dědictví a dědické právo po zůstavitelce. Pro právní posouzení jsou rozhodující následující data: datum [datum], kdy zůstavitelka zemřela, kdy k tomuto okamžiku je posuzována masa dědictví včetně zůstatku na předmětné vkladní knížce u [anonymizováno] [číslo] v tomto okamžiku na této vkladní knížce nebyly žádné hotové peníze, ale byla zde pohledávka za bankou, kterou skutečně do tohoto okamžiku mohly uplatnit obě majitelky předmětné vkladní knížky. Od tohoto okamžiku ovšem se tato pohledávka stává předmětem dědického řízení a nakládání s ní není možné bez toho, aniž by bylo rozhodnuto o tom, kdo je dědicem této pohledávky. Bylo již judikováno, že není možné darovat peníze na účtu tím, že osobou, která s nimi může manipulovat za života oprávněného a majitele účtu, učiní disponent či spolumajitel do budoucna. Vzájemný vztah žalobkyně a zůstavitelky nemůže být k tíži dědiců. Na straně žalované není žádný důvod pro vydání bezdůvodného obohacení, protože předmětnou částku vůbec nepřijala, tedy nedostala se do její dispozice, a za druhé pokyn k nakládání s předmětnou částkou učinila důvodně a žádný z důvodů, pro který by jí bezdůvodné obohacení mohlo vzniknout, neexistuje. 3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 4. Z potvrzení o převzetí vkl