§ 496 občanský zákoník – Rozdělení věcí
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 496 občanského zákoníku definuje, co se považuje za hmotnou a nehmotnou věc v právním smyslu. Hmotná věc je cokoliv z vnějšího světa, co můžete ovládat a co je samostatné – například auto, dům, kniha. (§ 496 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozdělení věcí
- Judikatura: na § 496 odkazuje 39 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Rozdělení věcí“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.
(2) Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Hmotná věc je cokoliv z vnějšího světa, co můžete ovládat a co je samostatné – například auto, dům, kniha.
- Nehmotná věc je právo, které se dá převádět (např. pohledávka), nebo jiná věc, která nemá fyzickou podobu (např. software).
- Tyto definice určují, jak se s danou věcí nakládá v právních vztazích, například při prodeji, darování nebo dědění.
Příklad
Koupíte si auto. Auto je hmotná věc podle odstavce (1), protože je to ovladatelná část vnějšího světa a má povahu samostatného předmětu. Pokud někomu půjčíte peníze a on vám je má vrátit, máte vůči němu pohledávku. Tato pohledávka je nehmotná věc podle odstavce (2), protože je to právo, které můžete například prodat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 496
Jak soudy aplikují § 496
Věcí jsou nejen hmotné, kterými jsou „ovladatelné části vnějšího světa, které mají povahu samostatného předmětu“, ale i nehmotné, kterými se rozumějí „práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty“ (srov. § 496 o. z.). Věcí v právním smyslu jsou tedy rovněž pohledávky (včetně pohledávek, které měl zůstavitel za svými dlužníky a které patří pozůstalosti), které jsou - z pohledu ustanovení § 496 o. z. - nehmotnými věcmi a - z pohledu ustanovení § 498 o. z. - movitými věcmi.
Pojem „věc“ je definován v ustanovení § 486 o. z. jako „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“; pohledávka je většinově považována za věc nehmotnou (§ 496 odst. 2 o. z.). Odrazem těchto závěrů je potom úprava provedená v ustanovení § 1335 odst. 1 o. z.
Věcí se ve smyslu § 496 o. z. rozumí věc hmotná (ovladatelný hmotný předmět) i nehmotná (práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty).
Právní otázky
Související
§ 284 Znalec pro rozdělení (Zákon o přeměnách obchodních společností)§ 286 Schválení projektu rozdělení (Zákon o přeměnách obchodních společností)§ 297 Znalec pro rozdělení (Zákon o přeměnách obchodních společností)§ 270 (Zákon o přeměnách obchodních společností)