16 C 262/2021-85 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávku ve výši [částka] a úrok ve výši 67,03 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému poskytl dne [datum] částku [částka] na základě smlouvy o úvěru. [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum]. Žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem ve výši 67,40 % ročně splatit žalobci v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka], přičemž z důvodu marketingové akce činily první dvě splátky polovinu jejich původní výše a snížení úroku na 67,03% ročně. Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil a úvěr byl v důsledku toho ke dni [datum] zesplatněn. Celkově žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil částku [částka]. Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů a úrok z prodlení. Dále žalobce uvedl, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). 2. Na písemné výzvy soudu se žalovaný k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze žalovaný. Žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1996 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalobce. 3. Žalovaný u uvedeného jednání uvedl, že je pravda, že uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které mu byla poskytnuta částka [částka], a že on na tuto smlouvu zaplatil [částka]. Žalovaný uvedl, že splácel uvedený úvěr, ale po uzavření smlouvy se mu stal pracovní úraz, kvůli čemuž byl [anonymizováno] měsíce na nemocenské, pak začal covid, takže provoz u zaměstnavatele, ve které pracuje žalovaný, byl omezený, jeho příjmy se snížily, kvůli čemuž nebyl schopen splácet sjednané splátky, a proto přestal platit splátky na úvěr. Ví, že by měl doplatit, co mu bylo půjčené, ale považuje požadované úroky za hrozně přemrštěné, protože mu bylo poskytnuto [částka], on už zaplatil [částka] a žalobce ještě chce [částka]. Žalovaný v době uzavírání úvěru měl dvě svoje děti, ale v domácnosti žil se třemi. Tehdy se na inkaso žalovaného nikdo neptal. To platí [anonymizováno] let ve výši [částka] měsíčně. Při uzavírání smlouvy dokládal svůj příjem, ale na výdaje se ho nikdo neptal, nikdo se ho neptal na inkaso, jiné splátky, výživné apod. Má pocit, že snad po něm byl vyžadován výpis z konta, ale není si jistý. Tento úvěr potřeboval na opravu domu. V době uzavírání úvěrové smlouvy už u [anonymizováno] měl jiný úvěr, který v té době ještě nebyl splacený, ale řádně jej splácel, a na to se ho žalobce vůbec neptal. Žalovaný navrhl, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen doplatit jistinu, ale nepřiznat žalobci ty přehnané úroky. 4. U jednání soud provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobce existuje od [datum], pod výše uvedenou obchodní firmou podniká od [datum] a do předmětu jeho podnikání od [datum] patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z obchodního rejstříku a z úplného výpisu ze seznamu ČNB regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). 6. Na základě předložené kopie listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] datované dnem [datum], dokumentu ze dne [datum] označeného jako vánoční akce a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému dne [datum] částku [částka] jako úvěr, a to na základě uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit i s úrokem ve výši 67,40 % ročně v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] vždy k 15. dni v měsíci, se splatností 1. splátky k [datum], a to na účet žalobce č. [bankovní účet], přičemž první dvě splátky byly poloviční. Ve smlouvě byly ujednány sankce za neplnění závazků žalovaného (zjištěno z označené smlouvy a ze splátkového kalendáře). Dopisem datovaným dnem [datum] žalobce žalovanému sdělil, že úvěr ve výši [částka] byl schválen (zjištěno z uvedeného dopisu a z doručenky). 7. Soudu byl předložen doklad označený jako„ hodnocení klienta“, který vyhotovil zprostředkovatel úvěru dne [datum], v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem [částka], a to ze zaměstnání, že výdaje žalovaného činí [částka] měsíčně, z čehož [částka] je životní minimum žalovaného, [částka] výdaje na 2 děti v domácnosti a [částka] výdaje na bydlení, a že jeho volné zdroje činí [částka]. Z jakých konkrétních dokladů byly zjištěny údaje o všech výdajích žalovaného, v tomto dokladu není uvedeno. Z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný měl ke dni [datum] skóre [anonymizováno] bodů, tj. patřil do nejlepšího segmentu klientů. Dle výpisu záznamů z registru [příjmení] ke dni [datum] žalovaný k tomuto dni neměl žádný záznam o dlužných splátkách. Z pracovní smlouvy, z dodatku k této pracovní smlouvě, z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného a z výplatních lístků žalovaného za srpen a září [rok] soud zjistil, že žalovaný byl do října [rok] zaměstnaný a že jeho čistý měsíční příjem se pohyboval kolem [částka]. V uvedeném částečném výpisu z běžného účtu žalovaného jsou uvedeny pouze záznamy o přijatých částkách od zaměstnavatele žalovaného v září, říjnu a listopadu roku [rok]. Dle předložené karty klienta vedené žalobcem k úvěrové smlouvě [číslo] žalovaný celkem na tuto smlouvu zaplatil ke dni [datum] částku [částka]. Žalobce soudu předložil kopie 4 výzev k zaplacení dlužných splátek a oznámení o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne [datum], ale žádný doklad o doručení těchto písemností žalovanému. Žalobce soudu předložil předžalobní výzvu datovanou dnem [datum] a podací arch ze dne [datum], avšak žádný doklad o doručení této výzvy žalovanému. 8. Předmětem řízení je nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“), ve znění platném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský