5 C 118/2021-58 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 15. 3. 2021, vůči žalované domáhal zaplacení částky 15.900 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 2.000 Kč. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne 16. 7. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které byly žalované zaslány na účet dne 18. 7. 2019. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit žalobci spolu s jistinou shora poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.900 Kč, vše splatné do 24. 3. 2020. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradila do podání žaloby pouze částku ve výši 4.570 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2021, zaslanou jí právním zástupcem žalobce téhož dne. 3. Žalovaný podala vůči ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, v němž mimo jiné uvedla, že se nachází ve finanční tísni. Žalobce v reakci na tuto skutečnost navrhl hrazení své pohledávky pomocí částečných úhrad ve výši 2.000 Kč měsíčně. Žalovaná ve svém vyjádření z 20. 10. 2021 uvedla, že s částečným hrazením souhlasí, bohužel ale ne v částce 2.000 Kč, neboť pobírá jen invalidní důchod 7.820 Kč. Žalobce v reakci na toto její vyjádření uvedl, že s částečným hrazením souhlasí, nicméně ne v nižší výši než 2.000 Kč, pokud toto žalovaná odmítá, trvá na své žalobě. 4. Žalovaná i žalobce se vyjádřili, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o zápůjčce, datované dnem 16. 7. 2019, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli [právnická osoba], s. r. o. jako věřitel a žalovaná jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované bezhotovostním převodem částku 12.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit celkem částku ve výši 15.900 Kč, nejpozději do 17. 8. 2019. 6. Ze smlouvy o zápůjčce shora, sdělení [právnická osoba] a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila celkem 12.000 Kč, že žalovaná na smlouvu o úvěru shora uhradila žalobci pouze částku ve výši 4.570 Kč, jinak na svůj dluh do podání žaloby neuhradila ničeho. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 1. 2021, adresované žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne 19. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 8. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem si ověřil úvěryschopnost žalované, žalobce soudu sdělil, že v rámci prověření úvěruschopnosti žalované žalobce prověřil její příjmy a výdaje. Zjištění příjmů žalované bylo provedeno dotazy na zdroj a výši jejích příjmů, název zaměstnavatele a její pracovní pozici, druh smlouvy a dobu trvání pracovněprávního vztahu. Žalovaná uvedla, že je zaměstnancem na plný úvazek, její měsíční příjem činí 26.950 Kč, jejím zaměstnavatelem je [právnická osoba] [obec], kde pracuje jako sociální pracovnice, je zde zaměstnána cca 3-5 let, a to na základě smlouvy na dobu neurčitou. Žalovaná v souvislosti s žádostí o zápůjčku předložila výplatní list, a to za měsíc červen 2019, kdy čistá mzda žalované činila 26.950 Kč. Z doložené výplatní pásky nebylo žalobcem zjištěno, že by zaměstnavatel žalované strhával jakékoli částky na předchozí exekuce. Žalobce měl tedy za prokázané, že žalovaná má stabilní zaměstnání a příjem. Zjištění výdajů žalované bylo provedeno dotazy na její rodinný stav, počet nezletilých dětí a druh bydlení. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, že nemá nezletilé děti a že bydlí ve vlastním. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesdělila žalobci výši svých výdajů, vzal žalobce v rámci vyhodnocení úvěryschopnosti žalované v úvahu výdaje ve výši částky nezabavitelného minima, která ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovanou činila 6.428 Kč. Následně žalobce ověřil úvěruschopnost žalované rovněž nahlédnutím do Centrální evidence exekucí, kde ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaná neměla žádný záznam. V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované žalobce provedl následující úvahu: Příjmy žalované činily 26.950 Kč, její výdaje činily 6.428 Kč, rozdíl mezi nimi tak činí 20.522 Kč. Na základě výše uvedeného byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 12.000 Kč, což je částka, která se vejde do limitu 20.522 Kč. 9. Z předloženého výplatního listu [právnická osoba] [obec] na jméno žalované soud zjistil, že za měsíc červen 2019 čistá mzda žalované činila 26.950 Kč. Z předloženého výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne 24. 8. 2018 a 18. 7. 2019 soud zjistil, že k těmto datům žalovaná neměla evidovanou žádnou exekuci. 10. Jiné doklady o ověření úvěryschopnosti žalované nebyly soudu předloženy. 11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 16. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen„ z. s. ú.“). 17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 18. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.). 22. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvě