5 C 280/2020-118 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 9. 9. 2020, doplněnou upřesněním žalobního návrhu, soudu doručeným dne 5. 2. 2021, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 16.651,99 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.651,99 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 16.651,99 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení, a dále částky 12.372,43 Kč (odpovídající smluvní pokutě). 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 8. 6. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 19.000 Kč, které žalovaný obdržel v hotovosti před podpisem smlouvy dne 8. 6. 2017. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru, a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to formou 14 pravidelných rovnoměrných splátek, přičemž poslední byla splatná dne 8. 8. 2018. Žalovaný neplnil svůj závazek ze smlouvy řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 společnosti [právnická osoba] a následně touto společností smlouvou ze dne 26. 5. 2020 na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, zaslanou mu právním zástupcem žalobce, leč bezvýsledně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem 8. 6. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému na hotovosti v místě jeho bydliště částku 19.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobci celkem částku ve výši 34.552 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.468 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. 6. Ze smlouvy o úvěru shora, z tabulky umoření k číslu smlouvy [číslo] a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila celkem 19.000 Kč, že žalovaný na smlouvu o úvěru shora uhradil právnímu předchůdci žalobce společnosti [právnická osoba] částku celkem 4.500 Kč (dne 9. 6. 2017 částku ve výši 2.500 Kč a dne 17. 7. 2017 částku ve výši 2.000 Kč) a že ode dne postoupení pohledávky žalovaný žalobci již neuhradil ničeho. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a z přílohy k této smlouvě soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena společnosti [právnická osoba] 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, z přílohy k této smlouvě a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, adresovaného žalovanému, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaný byl o této skutečnosti informován. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2020, adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky. 10. V odpovědi na výzvu soudu, aby doložil veškeré dokumenty užité k ověření úvěryschopnosti žalovaného a jeho finanční situace - jeho příjmů, výdajů a případných závazků v době uzavírání smlouvy o úvěru, žalobce soudu sdělil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], jako poskytovatel úvěru, provedl ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr rešeršemi v příslušných databázích a registrech dlužníků (SOLUS, NRKI) ve smyslu, zda žalovaný není aktuálně po splatnosti s úhradou závazku. Dále bylo rešerší v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí ověřeno, že žalovaný u soudu nežádá o povolení oddlužení, že nečelí insolvenčnímu návrhu a že proti němu není vedeno exekuční řízení. Všechny výsledky rešerší v databázích dlužníků shora byly negativní a v době poskytnutí úvěru tak nic nenasvědčovalo tomu, že by ze strany žalovaného mohlo dojít k nesplácení úvěru. Výstupy z těchto databází nejsou žalobcem přiloženy, protože žalovaný v nich neměl záznam. Poskytovatel úvěru si dále před uzavřením úvěrové smlouvy vyžádal od žalovaného informace o jeho osobních a majetkových poměrech, přičemž vycházel z toho, že žalovaný jedná v právním styku poctivě v souladu s ustanovením § 6 o. z. a že mu předkládá pravé a nefalšované podklady a že mu poskytuje pravdivé a úplné informace. Ohledně poměrů žalovaného bylo takto konkrétně zjištěno, že jde o pracujícího muže ve středním věku [anonymizováno] let, který je svobodný, bezdětný, má středoškolské vzdělání s maturitou, bydlí ve vlastním rodinném domě, pracuje na plný úvazek jako zedník na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou s firmou [právnická osoba], jeho celkové měsíční čisté příjmy činí 7.500 Kč a jeho celkové měsíční výdaje činí 4.000 Kč. Následně posoudil jeho příjmy (po odečtení výdajů) jako dostačující pro splácení úvěru a jeho příslušenství, tedy s kladným závěrem o jeho úvěruschopnosti s tím, že žalovanému lze s ohledem na zjištěnou výši volných finančních zdrojů (3.500 Kč měsíčně) a s ohledem na výsledek úvěrového scoringu poskytnout spotřebitelský úvěr s měsíční splátkou uvedenou v úvěrové smlouvě ve výši 2.468 Kč měsíčně. 11. Žalobce předložil soudu žádost žalovaného o úvěr z 8. 6. 2017, kopii občanského průkazu žalovaného, ústřižky pro příjemce poštovních poukázek B na jméno žalovaného od [obec] [anonymizována tři slova], [obec], ve výši 7.047 Kč a 8.246 Kč, dodatek k pracovní smlouvě ze dne 31. 12. 2012, mzdový výměr na jméno žalovaného od [právnická osoba] ze dne 2. 1. 2015. 12. Z žádosti o úvěr ze dne 8. 6. 2017, podepsané žalovaným, soud zjistil, že v této žádosti žalovaný požádal o úvěr ve výši 19.000 Kč na 14 měsíců, se splátkami ve výši 2.468 Kč splatnými 20. dne v měsíci počínaje měsícem červencem. V této žádosti žalovaný uvedl, že ve svém aktuálním zaměstnání je zaměstnán od 1. 1. 2013, nejedná o skončení pracovního poměru ani není ve výpovědní době. Jako svůj jediný příjem žalovaný uvedl částku 7.500 Kč (v kolonce Mzda, příjem z podnikání), jako své celkové měsíční výdaje částku 4.000 Kč, sestávající z výdajů na bydlení a energie ve výši 2.000 Kč, a z výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 2.000 Kč. Rozdíl mezi takto uvedenými příjmy a výdaji, v žádosti označený jako použitelný měsíční příjem, tak činí částku 3.500 Kč. Žalovaný dle žádosti vlastní nemovitosti (myšleno zřejmě bydlení v nemovitosti v jeho vlastnictví), je svobodný a nemá žádné vyživované dítě do 26 let, má dokončené střední vzdělání. 13. Z ústřižků pro příjemce poštovních poukázek B na jméno žalovaného od [obec] [anonymizována tři slova], [obec], soud zjistil, že na základě těchto poukázek byly žalovanému vyplaceny částky ve výši 7.047 Kč (podáno 6. 2. 2017) a 8.246 Kč (podáno 18. 5. 2017). 14. Z dodatku k pracovní smlouvě, uzavřené dne 1. 3. 2012 mezi [právnická osoba], s. r. o. jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem, ze dne 31. 12. 2012, soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného u této společnosti se od 1. 1. 2013 mění na pracovní poměr na dobu neurčitou. 15. Z mzdového výměru od [právnická osoba] ze dne 2. 1. 2015, vystaveného na jméno žalovaného, soud zjistil, že s účinností od 1. 1. 2015 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 15.000 Kč. 16. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpově