5 C 55/2023-58 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 26. 10. 2022, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 47.850 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47.850 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12.309,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, dále částky 25.000 Kč (odpovídající smluvní pokutě) a náhrady nákladů řízení ve výši 18.596 Kč. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 23. 7. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč, které žalovaný obdržel v hotovosti při podpisu smlouvy dne 23. 7. 2018. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce spolu s příslušenstvím ve čtrnácti měsíčních splátkách celkem částku ve výši 93.000 Kč do 23. 9. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) uhradil částku ve výši 43.150 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] převedena v rámci převodu části závodu původního věřitele na společnost [právnická osoba] a následně tímto přechodným věřitelem postoupena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022, resp. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022 postoupena s účinností ke dni 6. 6. 2022 na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 21. 6. 2022. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022, zaslanou mu právním zástupcem žalobce dne 5. 10. 2022. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem 23. 7. 2018, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost společností [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému na hotovosti částku 50.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 91.000 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 6.500 Kč, přičemž první splátka je splatná do 23. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. 6. Ze smlouvy o úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila celkem 50.000 Kč, že žalovaný na smlouvu o úvěru shora uhradil právnímu předchůdci žalobce 43.150 Kč a že ode dne postoupení pohledávky žalovaný žalobci již neuhradil ničeho. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], a z notářského zápisu notářky v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], spis. zn. NZ [číslo], [spisová značka], soud zjistil, že část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] 8. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022, z přílohy k této dílčí smlouvě, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 6. 2022, adresovaného žalovanému, a z podacího archu k tomuto oznámení ze dne 23. 6. 2022 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaný byl o této skutečnosti informován a dále byl vyzván k uhrazení dlužné částky. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 5. 10. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem si ověřil úvěryschopnost žalovaného, žalobce soudu sdělil, že právní předchůdce žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tak, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr ověřil na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta, tedy 50.000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 17.963 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 6.500 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 11.463 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný předložil obchodnímu zástupci původního věřitele k ověření své totožnosti a měsíčních výdajů dokumenty, a to faktury – daňové doklady. Takový postup je možné označit za postup, při němž byla vynaložena odborná péče v dostatečném rozsahu. Zároveň je nutno přihlédnout i k celkové splatné výši spotřebitelského úvěru. Z uvedeného tedy plyne, že právní předchůdce žalobce aktivně zjišťoval finanční poměry žalovaného, postup vyžadovaný zákonem č. 257/2016 Sb. beze zbytku dodržel a bonita žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřena. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce za to, že nade vší pochybnost prokázal řádné posouzení a prověření bonity žalovaného pro účely poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému v požadované výši. Dále žalobce ve svém vyjádření uvedl, že žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyl žalovaný v takovém rejstříku veden. 11. Žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobce, resp. žalobce předložil soudu tři faktury za zednické práce, provedené žalovaným jako OSVČ pod jeho IČ, a to fakturu č. 0.11.2018 z 15. 4. 2018 na částku ve výši 32.540 Kč, fakturu č. 0.12.2018 z 28. 5. 2018 na částku ve výši 37.200 Kč, a fakturu č. 0.13.2018 z 22. 6. 2018 na částku ve výši 41.150 Kč (s výslovným uvedením, že tato částka je fakturována včetně materiálu). 12. Z žádosti o úvěr ze dne 23. 7. 2018, podepsané žalovaným, soud zjistil, že touto žádostí žalovaný požádal o úvěr ve výši 50.000 Kč s požadovanou dobou splácení 14 měsíců. V této žádosti žalovaný uvedl, že je podnikatelem jako OSVČ pod IČ, jako svůj jediný příjem uvedl v kolonce průměrné měsíční příjmy žadatele v Kč za poslední 3 měsíce příjem z podnikání ve výši 36.963 Kč, jako své celkové průměrné měsíční výdaje za poslední 3 měsíce uvedl částku 19.000 Kč, sestávající z výdajů na energie ve výši 3.000 Kč, na stravování a výživné ve výši 4.000 Kč a na ostatní výdaje ve výši 12.000 Kč. Jako doklady k příjmům shora jsou v žádosti uvedeny faktury, jako doklady k výdajům čestné prohlášení. Žalovaný dle žádosti vlastní auto a standardní vybavení domácnosti, je rozvedený, bydlí u přítelkyně, počet výdělečných osob v domácnosti činí 2 osoby, počet vyživovaných osob v domácnosti 1 (do 15 let). Žalovanému byly dle žádosti zkontrolovány dokumenty, a to občanský průkaz a řidičský průkaz. 13. Jiné doklady o ověření úvěryschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy. 14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do m