5 C 64/2022-89 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem, doručeným soudu dne 14. 12. 2021, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 89.001,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.380,37 Kč, s úrokem 8,05 % ročně z částky 88.662,26 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.989,63 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89.001,28 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení. Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 18. 12. 2019 smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytl žalovanému dne 18. 12. 2019 bezhotovostním převodem na účet žalovaného finanční prostředky v celkové výši 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.121 Kč, splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, počínaje dnem 20. 1. 2020, spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácel, a proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr ke dni 20. 2. 2021 zesplatnil. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou mu dne 29. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2019, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, žalovaným vlastnoručně podepsané, soud zjistil, že na jejím základě byl žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr s pevnou, předem stanovenou dobou splatnosti a předem stanovenou výší jednotlivých splátek v celkové výši 100.000 Kč, s dohodnutou roční úrokovou sazbou ve výši 9,9 % ročně, se způsobem čerpání převodem na účet žalovaného, splatný formou 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.121 Kč (kromě poslední splátky ve výši 2.116,66 Kč), splatnými vždy 20. dne v každém kalendářním měsíci, počínaje 20. 1. 2020. 6. Z výpisu z úvěrového účtu, vedeného u žalobce na jméno žalovaného, soud zjistil, že dne 18. 12. 2019 byla z tohoto účtu odepsána částka ve výši 100.000 Kč z důvodu odchozí platby na účet žalovaného, uvedený ve smlouvě o úvěru shora jako žalovaným určený účet k výplatě poskytovaného úvěru. 7. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu ve výši 6.875,86 Kč do 27. 1. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude úvěr zesplatněn. 8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že v důsledku neuhrazení dlužných částek na základě předchozích upomínek a v důsledku prodlení žalovaného s hrazením splátek zesplatnil žalobce celý úvěr ke dni 20. 2. 2021. 9. Z kvalifikované výzvy dlužníkovi k plnění před podáním žaloby ze dne 29. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení jeho dluhu do sedmi dnů od odeslání této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude po něm dluh vymáhán soudní cestou. Z poštovního podacího archu na jméno žalovaného pak vzal soud za prokázané, že tuto předžalobní výzvu žalobce žalovanému odeslal dne 29. 11. 2021. 10. Ze sdělení žalobce ze dne 25. 8. 2022 a ze dne 8. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil do dne podání žaloby celkem částku ve výši 21.503,67 Kč. 11. V odpovědi na výzvu soudu k doložení konkrétních dokumentů užitých k ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce soud odkázal na s žalobním návrhem již předložené listiny schvalovací protokol, CRIF, CBCB, výpis BÚ přijatých plateb za období 8 měsíců před poskytnutím úvěru a výpis BÚ všech transakcí za období 8 měsíců před poskytnutím úvěru. 12. Z žalobního návrhu soud zjistil, že žalobce zkoumal a posoudil úvěruschopnost žalovaného dle informací získaných od žalovaného (v žádosti o spotřebitelský úvěr), jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti žalovaného, a dále na základě jeho účetní a obratové historie v rámci banky, zejména na základě odborné kontroly finančních toků na jeho běžném účtu vedeném u žalobce. Žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na spotřebitelský úvěr, tento mu byl tedy poskytnut bez nutnosti doložení potvrzení o výši příjmů žalovaného vystaveného jeho zaměstnavatelem, navíc žalobce takové potvrzení nepovažuje ze své dosavadní praxe za nejvhodnější zdroj informací, když upřednostňuje informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu, neboť tyto jsou objektivně spolehlivější a plní tak nejvyšší možnou mírou kritérium spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti. Při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného byla během schvalování úvěru posuzována zejména jeho finanční situace, z dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na jeho účtech byl stanoven jeho příjem ve výši 24.845 Kč, jeho výdaje byly stanoveny ve výši 14.352,36 Kč a jeho platební kapacita vypočtená systémem ve výši 10.492,64 Kč, s tím, že platební kapacita pro splátku poskytovaného úvěru ve výši 2.121 Kč je tedy dostatečná. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z transakcí klienta a dále z CBCB, a to bez negativních informací. Dále byla provedena kontrola interních blacklistů, fraudlistů, delikvencí, databáze neplatných dokladů, insolvencí, exekucí apod. Dále bylo ověřeno, že účty žalovaného nevykazují nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). 13. Z listiny žádost o poskytnutí úvěru ze dne 18. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný na žádosti o úvěr uvedl, že jeho zasílací adresa je [ulice a číslo], [PSČ] [obec], jeho adresa trvalého pobytu je [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec]. Jeho čistý měsíční příjem činí 24.840 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 800 Kč a jeho splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí 7.000 Kč. Dále z této listiny soud zjistil, že bonita a důvěryhodnost žalovaného byla ověřena z BRKI (bankovní registr klientských informací), provozovaného CBCB (Czech Banking Credit Bureau) a z NRKI (nebankovní registr klientských informací), provozovaného CNCB ([příjmení] [anonymizováno] Credit Bureau). 14. Z listiny Informace z Credit Bureau na jméno žalovaného soud zjistil, že tento měl jeden ukončený splátkový kontrakt – osobní úvěr (datum poskytnutí 21. 7. 2017, datum splatnosti 20. 7. 2019) s výší měsíční splátky 4.049 Kč a počtem splátek 24. Dále měl jeden existující úvěr ze stavebního spoření (datum poskytnutí 24. 4. 2019, datum splatnosti 20. 3. 2049) s výší měsíční splátky 6.554 Kč, s úvěrovým limitem 1.761.000 Kč, s žádnou dlužnou či nesplacenou splátkou, a jeden existující kontokorentní úvěr s datem poskytnutí 21. 8. 2015, s úvěrovým limitem 10.000 Kč, za období od 1/2018 do 11/2019 čerpaným pětkrát ve výši přes 10.000 Kč (tedy s překročeným limitem), šestkrát ve výši přes 9.000 Kč, čtyřikrát ve výši přes 8.000 Kč, třikrát ve výši přes 7.000 Kč, z toho v období od 5/2019 do 11/2019 čerpaným každý měsíc (5/2019 ve výši 8.910 Kč, 6/2019 ve výši 7.618 Kč, 7/2019 ve výši 9.975 Kč, 8/2019 ve výši 9.239 Kč, 9/2019 ve výši 8.347 Kč, 10/2019 ve výši 9.796 Kč a 11/2019 ve výši 10.121 Kč) 15. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 16. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění do