5 C 76/2023-63 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou, doručenou soudu dne 26. 10. 2022, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 17.702 Kč. Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 9. 12. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které mu poskytl neúčelový úvěr ve výši 20.000 Kč tak, že částku ve výši 90 % převedl na tzv. účet zákazníka uvedený ve smlouvě, a to dne 12. 12. 2016, čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 10 % převedl na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve smlouvě dohodli, že žalovaný uhradí poskytnuté peněžité prostředky, společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, tedy celkem částku ve výši 35.460 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 985 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, splatnost první splátky byla dohodnuta na den 20. 1. 2017. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácel, proto žalobce úvěr ke dni 30. 10. 2017 zesplatnil. Žalovanému odeslal upomínku pro smlouvu [číslo] ze dne 31. 8. 2017, upomínku ze dne 29. 9. 2017 a zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 30. 10. 2017, jako Oznámení o zesplatnění úvěru, jehož součástí byla i předžalobní výzva. 2. Z důvodu neplnění závazků vyplývajících ze smlouvy ze strany žalovaného žalobce vůči němu následně podal žalobu, na jejímž základě byl vydán platební rozkaz Okresního soudu v Břeclavi ze dne 24. 1. 2018, č.j. 6 C 284/2017-29, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2018. Na základě tohoto platebního rozkazu byla pohledávka z tohoto exekučního titulu, tedy částka 19.884 Kč, uhrazena v rámci nařízené exekuce ke dni 2. 7. 2021. 3. Žalobci vznikl nárok dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Žalovaný žalobci dosud neuhradil smluvní pokutu ve výši 17.702 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 19.884 Kč od 9. 12. 2017 do 2. 7. 2021. Tato pohledávka nebyla předmětem žaloby, resp. řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod spisovou značkou 6 C 284/2017 shora. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení (kromě podaného odporu vůči elektronickému platebnímu rozkazu) zůstal nečinný. 5. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 9. 12. 2016 soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako zákazník. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému standardní neúčelový úvěr ve výši 20.000 Kč a závazek žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit 36 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 985 Kč tak, že první splátka byla splatná 20. 1. 2017 a poslední dne 20. 1. 2020. Podle čl. IV. odst. 2. písm. a) smlouvy se žalovaný zavázal na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý den prodlení. Podle téhož článku odst. 2 písm. b) v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. 8. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 24. 1. 2018, č.j. 6 C 284/2017-29, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2018, soud zjistil, že předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod spisovou značkou 6 C 284/2017 byly nároky žalobce vzniklé v důsledku neplnění závazků, vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] shora, ze strany žalovaného. Tímto platebním rozkazem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19.884 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.884 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 1.497 Kč, upomínací náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.272 Kč, přičemž částka 1.497 Kč shora představuje přiznanou smluvní pokutu dle čl. IV. odst. 2. písm. c) smlouvy za tři případy prodlení se splátkou, ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení, a částka 1.272 Kč shora představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 19.884 Kč od 31. 10. 2017 do 8. 12. 2017, tedy částku ve výši 775 Kč, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 19.884 Kč od 9. 12. 2017 do 2. 1. 2018, tedy částku ve výši 497 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 9. 2022 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne 20. 9. 2022 žalovanému odeslal. 10. Ze sdělení, resp. odpovědi žalobce na výzvu soudu, zda a jakým způsobem si ověřil úvěryschopnost žalovaného, soud zjistil, že žalobce posuzoval schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr tím, že si vyžádal výplatní pásky za dva kalendářní měsíce (září 2016 a říjen 2016) z pracovního poměru žalovaného u zaměstnavatele [právnická osoba], a rovněž u jeho zaměstnavatele telefonicky prověřoval výši průměrného příjmu žalovaného, kdy mu bylo sděleno, že tento se pohybuje nad 24.000 Kč. Žalovaný byl dále prověřen žalobcem v rámci databáze centrální evidence exekucí a databáze insolvenčního rejstříku, v obou případech s negativním výpisem. O posouzení úvěryschopnosti byl žalobcem učiněn zápis – posouzení Smlouvy o zprostředkovatelském úvěru [číslo] ze dne 12. 12. 2016. Žalobce dále vycházel z čestného prohlášení žalovaného ohledně jeho závazků ze dne 9. 12. 2016 a z čestného prohlášení žalovaného o výdajích a příjmech z téhož dne. V nich žalovaný uvedl měsíční náklady na bydlení 4.000 Kč, jiné výdaje 0 Kč, pojištění spoření a jiné 200 Kč, ostatní závazky 3.599 Kč (splátka úvěru u [anonymizována dvě slova] v celkové výši závazku 60.000 Kč). Dále uvedl, že je svobodný a nemá žádné děti. Jako své pravidelné měsíční příjmy žalovaný uvedl částky 15.800 Kč (mzda, plat, důchod) a 22.500 Kč (jiné příjmy…). Při posouzení nákladů na bydlení žalovaného žalobce vycházel i z normativních nákladů pro nájemní bydlení dle nařízení vlády č. 395/2015 Sb., které pro obec Břeclav v době uzavírání smlouvy činily pro jednu osobu 4.996 Kč. Dále žalobce vycházel z výše existenčního a životního minima, které činily ke dni uzavření smlouvy na osobu 2.200 Kč a 3.410 Kč. 11. Na základě výše uvedeného žalobce vyhodnotil žalovaného jako schopného platit žalobci měsíční splátku poskytovaného úvěru ve výši 985 Kč, jelikož mu z příjmu 24.000 Kč po odpočtu běžných výdajů (životního minima 3.410 Kč, nákladů na bydlení 4.000 Kč a jiných výdajů - pojištění 200 Kč) a po odpočtu zohledněné splátky úvěru u [právnická osoba] 3.599 Kč shora a splátky poskytovaného úvěru 985 Kč zbude částka 11.806 Kč měsíčně. Ke stejnému výsledku (o schopnosti žalovaného splácet jím poskytovaný úvěr) došel žalobce při výpočtu, kdy z příjmu žalovaného 24.000 Kč po odpočtu běžných výdajů (životního minima 3.410 Kč, normativních nákladů na bydlení 4.996 Kč a jiných výdajů 200 Kč) a po odpočtu zohledněné splátky úvěru 3.599 Kč shora a splátky poskytovaného úvěru 985 Kč zbude částka 10.810 Kč měsíčně. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.). 14. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 o. z.). 15. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Posk