8 C 110/2022-59 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 55.247,25 Kč se 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 18.440 Kč od [datum] do zaplacení, 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 8.167,50 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 32.639,75 Kč od [datum] do zaplacení. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 41 odst. 1 o. s. ř. účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu. Žalovaný podáním ze dne [datum] požádal o umožnění hradit žalovanou částku ve splátkách, protože pobíral minimální příjem 16.200 Kč měsíčně, nyní je v evidenci úřadu práce a pečuje o nezletilého syna a postiženou matku. Nyní se má prodávat v exekuci jeho dům, z jehož prodeje dluh uhradí. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu České republiky 29 Odo 522/2001 ze dne 25. 4. 2022 jde o procesní úkon považovaný za uznání nároku s účinky podle ustanovení § 153a o. s. ř., jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli nárok žalobce nepodmíněně uspokojit, je třeba považovat za uznání nároku. Podáním ze dne [datum] uznal žalovaný uplatněný nárok bez výhrad, kromě doby splatnosti, kdy poukázal na svou neuspokojivou finanční situaci. Až poté, co takto došlo k uznání žalované částky, zpochybnil žalovaný podáními ze dne [datum] a ze dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 32.639,75 Kč a doložil úhradu částky 2.000 Kč ze dne [datum], tedy v době před podáním žaloby. Podáním došlým soudu dne [datum] žalovaný sdělil a doložil úhradu další částky 2.000 Kč dne [datum] a sdělil, že zbylou částku 55.247,25 Kč chce žalobci zaplatit co nejdříve, protože však prodej domu vázne, žádá o umožnění umořovat dluh ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně. Jakmile by v dražbě domu nabyl svou finanční část, mohl by žalobci dlužnou pohledávku 55.247,25 Kč uhradit. Podle variabilního symbolu [číslo] hradil žalovaný žalobci dne [datum] částku 2.000 Kč na fakturu [číslo] znějící na částku 8.167,50 Kč splatnou dne [datum], na účet žalovaného byla podle jeho sdělení připsána dne [datum]. Dne [datum] hradil žalovaný žalobci částku 2.000 Kč opět s údajem variabilního symbolu [číslo] tedy na fakturu [číslo] znějící na částku 8.167,50 Kč. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce zpět žalobu na úhradu částky 2.000 Kč na fakturu [číslo] z níž zůstalo k úhradě 6.167,50 Kč a dne [datum] vzal žalobce zpět žalobu na úhradu další částky 2.000 Kč na fakturu [číslo] z níž zůstalo k úhradě 4.167,50 Kč a celkový zůstatek dluhu tak činí 55.247,25 Kč. Řízení tak bylo podle § 96 odstavec 2 o.s.ř. částečně zastaveno. K žádosti žalovaného o umožnění plnit dluh ve splátkách uvedl, že je ochoten uzavřít s ním smír, nejeví se mu účelným stanovení přesného splátkového kalendáře, když žalovaný není v současné době schopný odhadnout v jaké míře bude schopen poskytovat pravidelné plnění. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro uznání a souhlasil, aby žalovaný plnil svou povinnost dle svých možností a schopností v přiměřené blíže nespecifikované době. Takový výrok by však nebyl zcela určitý a souhlasí-li žalobce, aby žalovaný plnil svou povinnost dle svých možností a schopností, pak žalovaný prezentoval, že je schopen hradit dluh po 2.000 Kč měsíčně, tedy pravidelným plněním. Úrok z prodlení byl přiznán ve smyslu § 1970 téhož zákona ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V návaznosti na shora uvedené proto soud rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání a uložil žalovanému uhradit zůstatek žalované pohledávky 55.247,25 Kč ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně, které byly povoleny pod ztrátou jejich výhody, to znamená, že nebude-li žalovaný plnit splátky řádně a včas, ztrácí právo hradit pohledávku ve splátkách a celý její zůstatek se stane splatným najednou. S ohledem na uznání žalované pohledávky bylo ve věci rozhodnuto podle ustanovení § 153 a) o.s.ř. bez nařízení jednání. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen žalobci nahradit 93,4 % vzniklých nákladů, kdy žaloba o úhradu částky 2.000 Kč uhrazené ještě před jejím podáním byla podána bezdůvodně. Žalobci by náležela náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 2.370 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby o částku 4.000 Kč by činil soudní poplatek 2.340 Kč, ovšem podle § 10 odstavec 1 věta čtvrtá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se poplatek ani přeplatek na poplatku nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč) a na paušální odměně částka 1.200 Kč za 4 úkony po 300 Kč podle § 1 odstavec 3 písmeno a vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum] a částečně zpětvzetí žaloby ze dne [datum]), a to s odkazem na nález Ústavního soudu PL. ÚS 39/13 a § 2 odstavec 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., upravující výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Žalobci vznikly náklady v celkové výši 3.540 Kč. Předmětem žaloby byla celková částka 59.247,25 Kč, z níž byla oprávněně žalována jen částka 57.247,25 Kč představující 96,7 % předmětu řízení, neoprávněně byla žalována částka 2.000 Kč, představující 3,3 % předmětu řízení, žalobci tak byla přiznána náhrada vzniklých nákladů co do rozdílu 93,4 %, tedy částka 3.306 Kč Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k v třídenní zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 o. s. ř.