8 C 38/2023-64 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 23.353 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 7.000 Kč s tím, že součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 7.000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 1.400 Kč, obchodní úrok 980 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 2.800 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku 12.180 Kč uhradit formou 58 týdenních splátek ve výši 210 Kč počínaje dnem [datum]. Dále žalobce uvedl, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 16.000 Kč s tím, že součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 16.000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 3.200 Kč, obchodní úrok 2.240 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 6.400 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku 27.840 Kč uhradit formou 58 týdenních splátek ve výši 480 Kč počínaje dnem [datum]. Své závazky z uvedených smluv žalovaná řádně neplnila a dlužné pohledávky byly postoupeny na žalobce. Po odečtení úhrad zbývá k doplacení první zápůjčky částka 5.959 Kč sestávající z jistiny 3.010 Kč, administrativního poplatku 1.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 1.110 Kč a úroku 439 Kč. Po odečtení úhrad zbývá k doplacení druhé zápůjčky částka 17.394 Kč sestávající z jistiny 12.600 Kč, administrativního poplatku 3.200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 1.103 Kč a úroku 491 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč formou peněžité zápůjčky a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 980 Kč, poplatek za administrativní činnost 1.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.800 Kč. Celková dlužná částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 12.180 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 210 Kč. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč formou peněžité zápůjčky a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 2.240 Kč, poplatek za administrativní činnost 3.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.400 Kč. Celková dlužná částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 27.840 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávek ze smlouvy [číslo] [číslo]. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], ve spojení s podacím archem, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek 5.959 Kč a 17.394 Kč. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalované poskytl finanční částku 6.000 Kč a 17.000 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčky žalobci v úplnosti nevrátila. Jelikož postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu oprávněnou v rozsahu nesplacené zápůjčky ze smlouvy [číslo] v částce 3.449 Kč a v rozsahu nesplacené zápůjčky ze smlouvy [číslo] v částce 13.091 Kč a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované povinnost uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalované též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z těchto částek. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci. Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení poplatku (úhrad) v celkové výši 6.813 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto poplatků nemohl vyhovět (§ 588 o. z.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 935 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.387 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 42 % a tedy výše náhrady nákladů řízení, jež je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 1.002,54 Kč.