7 C 268/2023-53 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. B0002930221438377 ze dne 2. 11. 2021, kterou uzavřel původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], tvoří jistina ve výši 10 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 052,60 Kč, zákonný úrok z prodlení do zaplacení, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 682 Kč, smluvní úroky za poskytnutí úvěru ve výši 2 139,32 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 613,92 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky, k čemuž ovšem nedošlo. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z výpisu z běžného účtu a výplatních pásek žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 2. 11. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit do 2. 12. 2021 spolu s úrokem 40 % ročně a poplatku ve výši 4 082 Kč po slevě, eventuálně 10 682 Kč před slevou. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal splatit je 14 399,81 Kč po slevě, resp. 20 999,81 Kč před slevou. Součástí smlouvy je i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém je určena výše RPSN po slevě 9 742,60 %, resp. 1 136 136,60 % před slevou. 4. Z potvrzení o platbě ze dne 3. 11. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dále z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 6. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 3. 2023. 7. Žalovaný byl upomínán k úhradě pohledávky upomínkami ze dne 17. 4. 2023, 4. 5. 2023 a 28. 6. 2023. 8. Z listinných důkazů založených ve spise soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal za splnění podmínek stanovených právním předchůdcem vrátit buďto částku 14 399,81 Kč nebo částku 20 999,81 Kč. Žalovaný peněžní prostředky řádně a včas nesplatil. 9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Toto platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni jako novému věřiteli, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 14. Aniž by se soud zabýval tím, zda byla splněna podmínka zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ust. § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tak uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. 588 o. z., jelikož RPSN činí přes jeden milion procent a takové smluvní ujednání nemůže požívat právní ochrany. 15. Nárok žalobkyně tak byl posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Soud tak žalobkyni přiznal jistinu ve výši 10 000 Kč. Ohledně úroku z prodlení soud rozhodl tak, že přiznal žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a dále úrok z prodlení dle žaloby, tj. od 18. 3. 2023 ve výši, kterou požadovala. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, dostal se žalovaný do prodlení dnem následujícím po dni, kdy mu byly peněžní prostředky připsány na účet, soud však nemůže rozhodnout a přiznat žalobkyni více, než kolik uplatnila v žalobě. 16. Ve zbývající části, tj. v rozsahu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 682 Kč, smluvních úroků z prodlení ve výši 2 139,32 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 613,92 Kč a dalších nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, byla žaloba zamítnuta. 17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla z části úspěšná a z části neúspěšná. S ohledem na judikaturu soud přihlédl k tomu, že úspěch žalobkyně činil 10 000 Kč a úrok z prodlení a neúspěch 5 000 Kč, poplatky, smluvní úrok a náklady spojené s vymáháním pohledávky. Podle I. ÚS 2717/08 je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Shodně též 23 Cdo 2585/2015 podle kterého není vyloučeno poměřovat úspěch účastníka při rozhodování o náhradě nákladů řízení též rozsahem přiznaného příslušenství. Soud s ohledem na výše uvedené považuje za spravedlivé, aby žádný z účastníku neměl právo na náhradu nákladů řízení. 18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.