16 C 172/2025-100 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úroku 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Odůvodnil jí následovně. Dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalobce zároveň uvedl, že žalovaný čerpal úvěr následovně, a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, a , datum, částku , částka, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se nedostavil žádný z účastníků, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud tedy ve věci jednal a provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy, a to dokumentem označeným jako smlouva o revolvingovém úvěru datovaným dnem , datum, , výzvou k plnění datovanou dnem , datum, , podacím lístkem ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobcem a , právnická osoba, . včetně její přílohy č. , hodnota, , dohodou o úplatě uzavřenou mezi těmito subjekty dne , datum, , potvrzením , právnická osoba, . ze dne , datum, o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek, interním dokladem , právnická osoba, . ze dne , datum, označeným jako „podklady pre súdne konanie“ týkající s žalovaného a úvěru , Anonymizováno, , výzvou , právnická osoba, . ze dne , datum, , dopisem , právnická osoba, . ze dne , datum, , podacím lístkem ze dne , datum, , oznámením o postoupením pohledávky ze dne , datum, , ceníkem , právnická osoba, ., elektronickými dokumenty označenými jako detail zadané operace, které však nejsou nikým podepsány, a nijak neoznačený a nikým nepodepsaný elektronický dokument se záznamy transakcí týkajících se žalovaného a dne , datum, , výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, , sdělením , právnická osoba, o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpisy z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, .4. Na základě těchto důkazů má soud za prokázané, že , právnická osoba, . vedla pro žalovaného jako banka běžný účet č. , č. účtu, (zjištěno z výpisů z tohoto účtu za období od , datum, do , datum, ) a uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č., hodnota, dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“), na základě níž poskytla žalovanému dne , datum, částku , částka, , což soud zjistil z výpisu z uvedeného běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , na který byla částka , částka, dne , datum, připsána, ve spojení s výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. , hodnota, , který pro žalovaného vedla stejná banka. Soud má dále za prokázané, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy č. , hodnota, a oznámení o postoupení pohledávky, že pohledávka , právnická osoba, . vůči žalovanému na vrácení peněžních prostředků z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci. Soud však nemá za prokázané, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena ve znění, jak tvrdí žalobce, jelikož předložený elektronický dokument označený jako smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje žádný elektronický podpis žalovaného. I v případě, že by předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v tvrzeném znění, pak soud nemá za prokázané, že by poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jelikož dle výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období předcházející uzavření předmětné smlouvy o úvěru počáteční zůstatek na tomto běžném účtu dne , datum, činil , částka, , dne , datum, činil , částka, a dne , datum, činil , částka, , z čehož vyplývají pochybnosti o tom, že by žalovaný měl k dispozici volných , částka, měsíčně, kterými měl být dle tvrzené smlouvy předmětný úvěr splácen.5. Pokud se týká dalších částek, které měl dle tvrzení žalobce žalovaný na základě předmětné smlouvy o úvěru čerpat, tak žalobce nepředložil ani nenavrhl soudu žádný důkaz, kterým by bylo prokázáno, že na základě předmětné úvěrové smlouvy byly na běžný účet žalovaného připsány i další žalobcem tvrzené částky, přičemž podle § 1957 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. Soud tak pouhé odepsání peněžních prostředků z úvěrového účtu označené jako čerpání úvěru nepovažuje za důkaz vyplacení těchto částek žalovanému na jeho běžný účet.6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od , datum, (dále jen „ZSÚ“).7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Soud posoudil učiněná skutková zjištění podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal, že mezi , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, , na základě níž jmenovaná banka poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , ale neprokázal, že by předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena v tvrzeném znění. Zároveň má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru porušil svou povinnost stanovenou v ustanovení § 86 odst. 1 věta první ZSÚ, jelikož předmětný úvěr žalovanému poskytl přesto, že žalovanému bylo v době poskytnutí úvěru pouze 20 let a z informací z běžného účtu žalovaného, který pro něj sám coby banka vedl, o měsíčních zůst