Okresní soud v Břeclavi 4 C 247/2025-38 – Smlouva o půjčce

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tak, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se žalovanou uzavřela dvě smlouvy o půjčce, žalovaná však tyto půjčky řádně a včas nesplatila.2. V prvním případě se jednalo o Smlouvu o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, . Z titulu této smlouvy žalobce požaduje zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 8.449,29 Kč;- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16.898,58 Kč;- zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 8.449,29 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024;- zákonných úroků z prodlení z částky ve výši 8.449,29 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.3. V druhém případě se pak jednalo o Smlouvu o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, . Z titulu této smlouvy žalobce požaduje zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 16.550,71 Kč- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 33.101,42 Kč;- zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16.550,71 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024;- zákonných úroků z prodlení z částky 16.550,71 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání konanému dne , datum, se nedostavila, ačkoli předvolání jí bylo řádně doručeno, neomluvila se a nepožádala o odročení. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.5. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná tuto smlouvu uvedeného dne uzavřeli. Předmětem smlouvy je závazek předchůdce žalobce poskytnout žalované půjčku ve výši 10.000 Kč a závazek žalované tuto půjčku splatit spolu s poplatkem 6.960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy.7. Jelikož žalovaná byla v řízení pasivní, vyšel soud z tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalované, že žalovaná na smlouvu č. , hodnota, celkem uhradila 3.305,95 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 1.755,24 Kč byla v souladu s čl. 5 Podmínek nejprve použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 1.550,71 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila výše nesplacené jistiny 8.449,29 Kč (10.000,00 Kč minus 1.550,71 Kč) a výše nesplaceného sjednaného poplatku 5.204,76 Kč (6.960,00 Kč minus 1.755,24 Kč). Žalobce však po žalované zbývající poplatek nepožaduje.8. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaná tuto smlouvu uvedeného dne uzavřeli. Předmětem smlouvy je závazek předchůdce žalobce poskytnout žalované půjčku ve výši 20.000 Kč a závazek žalované tuto půjčku splatit spolu s poplatkem 13.920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy.9. Jelikož žalovaná byla v řízení pasivní, vyšel soud z tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalované, že žalovaná celkem uhradila 7.174,05 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 3.724,76 Kč byla použita v souladu s čl. 5 Podmínek nejprve na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 3.449,29 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila výše nesplacené jistiny 16.550,71 Kč (20.000,00 Kč minus 3.449,29 Kč) a výše nesplaceného sjednaného poplatku 10.195,24 Kč (13.920,00 Kč minus 3.724,76 Kč). Žalobce však po žalované zbývající poplatek nepožaduje.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh soud zjistil, že předchůdce žalobce před podáním žaloby postoupil pohledávky za žalovanou vyplývající z obou smluv o půjčce žalobci.11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce informoval žalovanou o tom, že pohledávky byly postoupeny.12. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dluhu.13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 7. 2008 (dále jen „s. o. z.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Podle § 658 odst. 1 s. o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.15. Podle § 517 s. o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).16. Podle § 524 odst. 1 s. o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.17. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 s. o. z. Žalovaná porušila svou povinnost řádně splácet sjednané splátky. Jelikož se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vznikl předchůdci žalobce nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 517 s. o. z., které žalobce částečně kapitalizoval a dále je požadoval až do zaplacení každé z pohledávek. Žalobce prokázal platné postoupení pohledávek podle § 524 odst. 1 s. o. z., je tedy aktivně legitimován k podání žaloby.18. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě zcela vyhověl.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.900,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25.000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba) a z částky 2.100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.050 Kč ve výši 850,50 Kč. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalované. Soud nepřiznal žalobci odměnu a paušální náhradu za doplnění žaloby, neboť doplněná tvrzení měla být již součástí návrhu ve věci samé. Soud žalobci nepřiznal ani náhradu cestovného, neboť zástupce žalobce soudu nepředložil ani při jednání ani v dodatečné lhůtě tří dnů (kterou sám při jednání uvedl) technický průkaz k vozidlu ani doklad k zaplacenému jízdnému.