5 C 17/2026-71 – Okresní soud v Břeclavi

ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2026:5.C.17.2026.71
Datum: 2026-05-28
Předmět: 17.550 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2390 z. č. 89/2
smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvylhůtypracovní poměrprávnická osobanáhrada nákladůpostoupení pohledávkyzájmové sdružení právnických osobleasing
O co šlo: 17.550 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 1)
1. Žalobce se žalobou, doručenou dne , datum, Městskému soudu v Brně, dne , datum, postoupenou jako místně příslušnému Okresnímu soudu v Břeclavi, doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným téhož dne, vůči žalované domáhal zaplacení částky 17.550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6.950,39 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrokem 11,75 % ročně z částky 6.950,39 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 383,02 Kč. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s produktovým názvem , Anonymizováno, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované zápůjčku ve výši 10.000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 7.994 Kč, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 56 % ročně, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení, a to zároveň s poskytnutou jistinou, tedy celkem částku 17.994 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách, první až předposlední ve výši 347 Kč a poslední ve výši 297 Kč, přičemž první splátka byla splatná v den, kdy uplyne týden od uzavření smlouvy. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkově na pohledávku zaplatila částku 6.644 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , zaslaným žalované spolu s výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou jí , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a ze standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, , jako úvěrující, a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalované částku 10.000 Kč jako spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, dále poplatek ve výši 7.994 Kč, sestávající z úroku ve výši 3.103 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 4.891 Kč, tedy celkem částku 17.994 Kč, a to v 52 týdenních splátkách, první až předposlední po 347 Kč, poslední ve výši 297 Kč.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z přehledu čerpání úvěru k této smlouvě a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila 10.000 Kč a že žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 6.644 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , adresovaného žalované, z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, a z potvrzení o podání ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci, žalovaná byla o této skutečnosti informována, a že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.8. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne , datum, , adresované žalované, a z potvrzení o podání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. Ve svém podání ze dne , datum, žalobce na výzvu soudu doplnil svá tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalované, když mimo jiné uvedl, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy prověřována v Bankovním registru klientských informací (BRKI) a Nebankovním registru klientských informací (NRKI) s výsledkem, že neměla žádný negativní záznam. Dále byla prověřována v registru zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), kde bylo zjištěno, že u žalované není veden žádný negativní záznam. Z interní databáze právního předchůdce žalobce nebyly o žalované zjištěny žádné negativní informace, z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, z Centrální evidence exekucí (CEE) se zjišťuje případné zahájení nebo nařízení exekuce. Z evidence neplatných dokladů vedené , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovanou předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů, z evidence adres obecních/městských úřadů bylo zjištěno, že trvalé bydliště žalované se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. K ověření příjmů žalované uvedl, že žalovaná předložila před podpisem smlouvy výplatní pásky, ze kterých je patrné, že má pravidelný měsíční příjem ve výši , částka, . Dále bylo žalovanou sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce ověřeno, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši , částka, , v součtu tedy příjmy dosahují výše , částka, . Co se týče výdajů žalované žalobce sdělil, že žalovanou bylo sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce věřitele ověřeno, že žalovaná má odhadované měsíční výdaje ve výši , částka, . K této částce právní předchůdce žalobce připočetl částku životního minima a následně vzniklou částku navýšil dle svého ekonomického modelu, přičemž výsledkem těchto propočtů bylo, že žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti vycházel také ze skutečnosti, že žalovaná je svobodná, nemá žádné vyživovací povinnosti a žije v nájmu, jak je zřejmé ze zákaznické karty.10. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná byla svobodná, druh bydlení nájemník, počet vyživovaných osob 0, majitel auta – ne, jako zdroj příjmů – finančních prostředků je uvedeno plný úvazek, zaměstnavatel , právnická osoba, ., , adresa, , pracovní zařazení prodavačka, její pravidelný měsíční příjem měl činit celkem částku , částka, coby čistý příjem žadatele ve výši , částka, při počtu zdrojů příjmu 1, ostatní příjmy žadatele 0, další čisté příjmy domácnosti , částka, . Její běžné měsíční výdaje činily, jako odhadované měsíční výdaje žadatele, částku , částka, . Externí splátky dle žadatele a interní splátky PF činily 0, žalovaná neměla kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti ani bankovní účet na své jméno. Jako ověřené dokumenty byly uvedeny pracovní smlouva ze dne , datum, a dvě výplatní pásky 9, 10/2019. Jako účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru bylo uvedeno běžné výdaje domácnosti.11. Ze dvou výplatních lístků na jméno žalované od zaměstnavatele , právnická osoba, . za období 9.19 a 10.19 soud zjistil, že čistý příjem, resp. čistá mzda žalované činila v obou výše uvedených obdobích částku , částka, , přičemž z této mzdy byla v období 9.19 provedena zákonná srážka ve výši , částka, .12. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy ani žalobcem tvrzeny.13. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

Citovaná ustanovení

§ 87 (262/2006 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2390 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)