Okresní soud v Břeclavi 6 C 65/2026-37 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 23.044,97 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10.355,63 Kč od 19. 9. 2025 do zaplacení, a částky ve výši 364,65 Kč (představující smluvní pokutu).2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr až do výše 43.900 Kč s možností postupného čerpání, a to konkrétně peněžní prostředky celkem ve výši 10.000 Kč, které byly žalovanému zaslány na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, . V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora, ku dni podání žalovy v nesplacené výši 9.989,83 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, ku dni podání žaloby ve výši 190 Kč, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši 12.689,34 Kč, poplatek za službu Klidné spaní, ku dni podání žaloby ve výši 18,30 Kč, a poplatek za službu Presto, ku dni podání žaloby ve výši 157,50 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradil do podání žaloby celkem pouze částku ve výši 2.949,02 Kč. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od 19. 6. 2025 do 17. 9. 2025 ve výši 364,65 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu dne , datum, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, a z přílohy: Předpis denních splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému jako revolvingový spotřebitelský úvěr s postupným a opakovaným čerpáním finanční částku až do výše kreditního rámce 43.900 Kč, bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru, smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatky za volitelné služby Klidné spaní, Presto a Informační SMS servis, budou-li tyto aktivovány, a to do 29. dne ode dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce, tj. do 16. 10. 2026.6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne , datum, , a z listiny BankID výpis soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že dne , datum, byla pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, , uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s poznámkou , Anonymizováno, odeslána částka ve výši 10.000 Kč.8. Z odpovědi na dotaz soudu - sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem běžného účtu uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. , č. účtu, byl v období od , datum, do , datum, žalovaný, a že na tento účet byla v tomto období připsána od plátce , právnická osoba, . pod VS , var. symbol, dne , datum, částka ve výši 10.000 Kč s poznámkou , Anonymizováno, .9. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, doložený prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce za období od , datum, do , datum, . Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , částka, .10. Z nedatovaného výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný žije ve společně hospodařící domácnosti o počtu členů 2, z toho s příjmem 2. Výše jeho pravidelných měsíčních výdajů činí , částka, na půjčky, , částka, na bydlení, , částka, na další nezbytné výdaje a , částka, na ostatní zbytné výdaje. Výše jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu činí , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí , částka, . Regionální koeficient: 1.3, rezerva pro výdaje: , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, , počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 24.983,61 Kč a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z potvrzení o podání doporučené zásilky od , právnická osoba, pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne , datum, žalovanému odeslal.12. Na výzvu soudu, aby označil důkazy, na základě kterých si při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřil údaje o příjmech a výdajích žalovaného uvedené ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti, a dále aby uvedl, kolik bylo celkem žalovaným na dlužnou částku doposud uhrazeno, žalobce ve svém podání ze dne , datum, , soudu doručeném dne , datum, , sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, jak je doloženo autorizací ověření totožnosti, a výpisem z běžného účtu žalovaného, vyhotoveného prostřednictvím služby Kontomatik, které žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“. Dále žalobce sdělil, že žalovaný na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku ve výši 2.949,02 Kč, a to platbami ze dne , datum, ve výši 333,77 Kč, ze dne , datum, ve výši 2.336,39 Kč a ze dne , datum, ve výši 278,86 Kč. Dále žalobce sdělil, že žalovaný neuhradil žalobci od podání žaloby do dne tohoto sdělení ničeho.13. Z výpisu z běžného účtu , IBAN, na jméno žalovaného, vyhotoveného systémem Kontomatik za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že počáteční zůstatek ta tomto účtu činil , částka, , konečný zůstatek činil -, částka, . Na účet byly připsány příchozí platby od plátce , právnická osoba, . označené jako mzdy dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, (a dne 11. 1 2024 platba od , Anonymizováno, označená jako nemocenské ve výši , částka, ), dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Na účet byla připsána řada plateb, u nichž není patrný důvod platby, resp. ani zdroj platby. Z účtu bylo provedeno velké množství odchozích plateb, nejčastěji přes platební bránu PayU S. A., u nichž není možné identifikovat adresáta ani důvod platby. Z účtu byla provedena řada odchozích plateb, označených jako splátka úvěru Minutová půjčka (, datum, 2x, , datum, , , datum, 2x, , datum, , , datum, 2x, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, 2x, , datum, , , datum, , , datum, 2x, , datum, , , datum, , , datum, 2x, , datum, 2x). Dále byla na účet připsána řada příchozích plateb, označená jako půjčka, od fyzických osob i právnických osob, resp. od právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování spotřebitelských úvěrů (, právnická osoba, ., , Anonymizováno, ´, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, ). Na účtu je evidovaná řada plateb označených jako pohledávky po splatnosti.14. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, platné od , datum, , výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, a obecné principy posuzování úvěruschopnosti, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.16. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.22. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, Anonymizováno, je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.25. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalovaného soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit , částka, , přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací s tím, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Z předloženého výpisu z bankovního účtu shora však soud zjistil, že příchozí platby (od plátce , právnická osoba, .), které lze jednoznačně identifikovat jako příjem (ze mzdy) činí částky do cca , částka, měsíčně. U ostatních příchozích plateb nelze jejich původ ani důvod zjistit, a nelze je tak ani jednoznačně označit za příjmy (může se jednat např. o půjčky). Tomu svědčí i skutečnost, že sám žalovaný uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu v částce pouze , částka, (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Tento údaj je tak nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného nepříliš cenný. Ohledně výdajů žalovaného žalobce vycházel z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora. Dle nich žalovaný žil v hospodařící domácnosti o počtu 2 členů, z toho 2 s příjmem, výše jeho pravidelných měsíčních výdajů činila , částka, na půjčky, , částka, na bydlení, , částka, na další nezbytné výdaje a , částka, na ostatní zbytné výdaje, opět bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Tyto údaje jsou navíc v jasném rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z bankovního účtu shora, z něhož je jednoznačně patrné, že výše výdajů žalovaného byla mnohem (násobně) vyšší než výše výdajů uváděná ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti shora. V doplnění žalobního návrhu z , datum, žalobcem uvedené provedení ověření v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, resp. v registrech neplatných dokladů MVČR, TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku a registru „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z platnosti dokladů totožnosti resp. případné politické aktivity o schopnosti splácet úvěr nevyplývá nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Rovněž údaj o disponibilním příjmu žalovaného ve výši , částka, , uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, který matematicky neodpovídá rozdílu mezi žádným z uvedených příjmů a výdajů, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalovaného nic nevypovídající. Rovněž žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná skutečnost, že dle posouzení úvěruschopnosti shora žalovaný měsíčně vydával na půjčky , částka, , přičemž skutečnost, že žalovaný konzumoval půjčky, vesměs vysokonákladové (s krátkou dobou splatnosti a vysokou cenou za půjčení), je patrná i z výpisu z bankovního účtu žalovaného shora, je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.26. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši 10.000 Kč a že žalovaný na poskytnutou částku žalobci zaplatil celkem 2.949,02 Kč. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 7.050,98 Kč žalobci vrátit dle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.27. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalovanému žádné náklady nevznikly.