Okresní soud v Břeclavi 6 C 85/2026-47 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalované domáhal zaplacení částky 25.028,84 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11.787,72 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a částky ve výši 348,71 Kč (představující smluvní pokutu).2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalované úvěr až do výše 12.700 Kč s možností postupného čerpání, a to konkrétně peněžní prostředky celkem ve výši 11.000 Kč, které byly žalované zaslány na její účet č. , č. účtu, dne , datum, v částkách ve výši 6.800 Kč, 1.200 Kč a 3.000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit žalobci spolu s jistinou shora, ku dni podání žaloby v nesplacené výši 10.997,37 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, ku dni podání žaloby ve výši 216,75 Kč, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši 13.241,12 Kč, poplatek za službu , Anonymizováno, ku dni podání žaloby ve výši 84,18 Kč a poplatek za službu , Anonymizováno, , ku dni podání žaloby ve výši , částka, . Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradila do podání žaloby celkem pouze částku ve výši 1.000 Kč. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 348,71 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou jí dne , datum, .3. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor a následně ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, , soudu doručeném dne , datum, , uvedla, že nárok žalobce neuznává v plném rozsahu, namítá, že žalobce při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně neposoudil její úvěruschopnost. V době uzavření smlouvy byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, byla bez zaměstnání a bez pravidelného příjmu. Podle žaloby doložila měsíční příjem ve výši 25.000 Kč, ale takového příjmu v rozhodném období nedosahovala, od prosince 2024 do března 2025 bylo na její bankovní účet připsáno celkem pouze 13.747 Kč.4. Ve věci proběhlo jednání dne , datum, , ke kterému se dostavila žalovaná, žalobce svou neúčast omluvil. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, ze dne , datum, a z přílohy: Předpis denních splátek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaná jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalované jako revolvingový spotřebitelský úvěr s postupným a opakovaným čerpáním finanční částku až do výše kreditního rámce 12.700 Kč, bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a závazek žalované poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru, smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatky za volitelné služby , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , budou-li tyto aktivovány, a to do 29. dne ode dne následujícího po posledním dni doby platnosti kreditního rámce, tj. do , datum, .6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne , datum, soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že dne , datum, byly pod VS , var. symbol, na účet č. , č. účtu, , uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s poznámkou , Anonymizováno, , odeslány částky ve výši 6.800 Kč, 1.200 Kč a 3.000 Kč.8. Z odpovědi na dotaz soudu - sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem běžného účtu uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. , č. účtu, byla v období od , datum, do , datum, žalovaná, a že na tento účet byly v tomto období připsány od plátce , právnická osoba, . pod VS , var. symbol, dne , datum, částky ve výši 6.800 Kč, 1.200 Kč a 3.000 Kč, s poznámkou , Anonymizováno, .9. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, doložený prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce za období od , datum, do , datum, . Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , částka, .10. Z nedatovaného výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . na jméno žalované soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná žije ve společně hospodařící domácnosti o počtu členů 2, z toho s příjmem 1. Výše jejích pravidelných měsíčních výdajů činí , částka, na půjčky, , částka, na bydlení, , částka, na další nezbytné výdaje a , právnická osoba, Kč na ostatní zbytné výdaje. Výše jejího ověřeného čistého měsíčního příjmu činí , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou činí , částka, . Regionální koeficient: 1.3, rezerva pro výdaje: , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, , počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 26.207,34 Kč a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z potvrzení o podání doporučené zásilky od , právnická osoba, . pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne , datum, žalované odeslal.12. Na výzvu soudu, aby označil důkazy, na základě kterých ověřil údaje o příjmech a výdajích žalované uvedené ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti, a dále aby uvedl, kolik bylo celkem žalovanou na dlužnou částku uhrazeno, žalobce ve svém podání ze dne , datum, , soudu doručeném dne , datum, , sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalované nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, jak je doloženo autorizací ověření totožnosti, a výpisem z běžného účtu žalované, vyhotoveného prostřednictvím služby , Anonymizováno, , které žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, , právnická osoba, ., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (, Anonymizováno, ), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“. Dále žalobce sdělil, že žalovaná na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku ve výši 1.000 Kč, a to platbou ze dne , datum, . Dále žalobce sdělil, že žalovaná neuhradila žalobci od podání žaloby do dne tohoto sdělení ničeho.13. Z rozhodnutí , právnická osoba, , kontaktní pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla žalovaná z důvodu maření součinnosti s úřadem práce ode dne , datum, vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání.14. Z částečných výpisů z , Anonymizováno, , právnická osoba, č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, , strana 4, období , datum, – , datum, , strana 2, a období , datum, – , datum, , strana 3, soud zjistil, že na tento účet byly připsány platby od ÚP , adresa, dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .15. Z výpisu z běžného účtu , IBAN, na jméno žalované, vyhotoveného systémem Kontomatik za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil , částka, , konečný zůstatek činil , částka, . Na účet byly připsány v období od , datum, – , datum, příchozí platby od plátce ÚP , adresa, dne , datum, ve výši , částka, označením , Anonymizováno, dne , datum, ve výši , částka, s označením , Anonymizováno, , dne , datum, ve výši , částka, s označením , Anonymizováno, . Na účet byla připsána řada plateb, vesměs od fyzických osob, u nichž není patrný důvod platby, resp. ani zdroj platby. Z účtu bylo provedeno velké množství odchozích plateb, u nichž není možné identifikovat adresáta ani důvod platby. Z účtu byla provedena řada odchozích plateb ve prospěch různých herních a sázkových portálů (např. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), z toho za období , datum, – , datum, v celkové výši , částka, .16. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, platné od , datum, , BankID výpis, výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, a obecné principy posuzování úvěruschopnosti, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.17. Při jednání dne , datum, žalovaná uvedla, že by chtěla situaci nějak řešit. V současné době bydlí ve , Anonymizováno, u matky, snaží se hledat bydlení. Je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, výplatu ještě nedostala, ve smlouvě má dojednánu mzdu , částka, hrubého. Přispívá matce na bydlení, hradí si jízdné, tramvaj, dceři hradí , částka, školné, zbytek si nechává na bydlení. Je schopna splácet měsíčně částku , částka, .18. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.19. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.22. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.25. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, Jméno žalobce, . vs. , Anonymizováno, ), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.28. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalované soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované měla činit , částka, , přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, s tím, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Z předloženého výpisu z bankovního účtu shora však soud zjistil, že příchozí platby (od plátce ÚP , adresa, ), které lze jednoznačně identifikovat jako příjem (ze sociálních dávek) činí za období čtyř měsíců bezprostředně předcházejících poskytnutí úvěru částky ve výši , částka, (prosinec 2024), , částka, (leden 2025) a , částka, (březen 2025). U ostatních příchozích plateb nelze jejich původ ani důvod zjistit, a nelze je tak ani jednoznačně označit za příjmy (může se jednat např. o půjčky). Tomu svědčí i skutečnost, že sama žalovaná uvedla výši svého čistého měsíčního příjmu v částce pouze , částka, (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Údaj o výši ověřeného měsíčního příjmu žalované je tak nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného nepříliš cenný. Ohledně výdajů žalované žalobce vycházel z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované shora. Dle nich žalovaná žila v hospodařící domácnosti o počtu 2 členů, z toho 1 s příjmem, výše jejích pravidelných měsíčních výdajů činila , částka, na půjčky, , částka, na bydlení, , částka, na další nezbytné výdaje a , Anonymizováno, na ostatní zbytné výdaje, opět bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Tyto údaje jsou navíc v jasném rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z bankovního účtu shora, z něhož je jednoznačně patrné, že výše výdajů žalované byla mnohem (násobně) vyšší než výše výdajů uváděná ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti shora. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde (kromě výpisu z bankovního účtu) zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. V doplnění žalobního návrhu z , datum, žalobcem uvedené provedení ověření v insolvenčním rejstříku a v evidenci exekucí, že vůči žalované není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, resp. v registrech neplatných dokladů MVČR, , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob (, Anonymizováno, ), katastrálním rejstříku a registru „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z platnosti dokladů totožnosti, resp. případné politické aktivity o schopnosti splácet úvěr nevyplývá nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaná dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalované jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Rovněž údaj o disponibilním příjmu žalované ve výši , částka, , uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované shora, který matematicky neodpovídá rozdílu mezi žádným z uvedených příjmů a výdajů, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalované nic nevypovídající. Rovněž žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná skutečnost, že žalovaná pravidelně vydávala značné částky na sázky (za měsíc předcházející poskytnutí úvěru ve výši , částka, ), přičemž tato skutečnost je patrná i z výpisu z bankovního účtu žalované shora a musela, resp. mohla tak být žalobci známa v okamžiku rozhodování o poskytnutí úvěru, je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.29. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaná podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinna žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatila plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalované v případě uplatňovaného nároku částku ve výši 11.000 Kč a že žalovaná na poskytnutou částku žalobci zaplatila celkem 1.000 Kč. Žalovaná je tedy povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 10.000 Kč žalobci vrátit dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. jako bezdůvodné obohacení. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu nepřiznal žalobci požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky dle § 160 odst. 1 věty první za středníkem ve splátkách, jejichž výše a podmínky jsou blíže popsány ve výroku rozhodnutí shora, neboť žalovaná o umožnění splnit uloženou povinnost formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.000 Kč požádala a odůvodněnost této žádosti jejími současnými majetkovými a dalšími poměry doložila i předloženými listinami.30. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.