Okresní soud v Břeclavi 8 C 104/2026-40 – Náklady řízení

26.284 Kč s příslušenstvím

Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 26.284 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne , datum, uzavřel se žalovaným prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.200 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet dne , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.520 Kč do dne 4.8.2025. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady za pět odeslaných upomínek a sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny vyčíslenou za období od 5.8.2025 do 13.4.2026. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplacení částky 22.720 Kč představující dlužnou jistinu a poplatek, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokutu vyčíslenou na částku 3.564 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému dne , datum, odeslána výzva k úhradě dlužné částky. K výzvě soudu, aby žalobce sdělil, k jakým konkrétním závěrům při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím zápůjčky dospěl, žalobce uvedl, že k tomu nebude doplňovat žádná skutková tvrzení.Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku dne , datum, a z Údaje o provedených platbách bylo zjištěno, že žalobce dne , datum, převedl na účet žalovaného č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 14.200 Kč. Z Protokolu o vlastnictví účtu provedeného službou společnosti , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že vlastníkem účtu je žalovaný. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobce odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dluhu ve výši 30.227 Kč se lhůtou do tří dnů.Ze žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění zákona č. 96/2022 Sb. kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobce ani přes výzvu soudu neuvedl žádná rozhodná skutková tvrzení, ani neoznačil důkazy, o konkrétních zjištěních k příjmovým a výdajovým poměrům žalovaného, z nichž by mohl být učiněn závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (předchůdci žalobce) pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to neplatnosti absolutní, k níž soud přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1, věta druhá, zákona o spotřebitelském úvěru).Žalovaný od žalobce obdržel částku 14.200 Kč, na kterou neuhradil ničeho, a je proto povinen ji vrátit žalobci (§ 87 odst. 1 věta třetí, zákona o spotřebitelském úvěru). V důsledku prodlení se splácením peněžitého dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 11,5 % ročně z dlužné částky, a to ode dne 3.4.2026 do zaplacení, neboť prodlení žalovaného mohlo nastat nejdříve uplynutím třídenní lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě prokazatelně odeslané žalobcem dne , datum, . Ve zbytku soud žalobu zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší, než činil jeho neúspěch, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.