Okresní soud v Břeclavi 9 C 34/2026-79 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 26.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26.600 Kč za období od , datum, do zaplacení a částky 3.781 Kč. Uvedla, že žalobkyně uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného se žalovaným formou elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Žalovaný potvrdil registraci a uvedl číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši 19.000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splácet úvěr každý měsíc, a to vždy nejpozději k 28. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní strany si ujednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak s úhradou úvěru se dostal do prodlení. Upomínkou ze dne , datum, byla žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Do prodlení celého úvěru se žalovaný prokazatelně dostal dne , datum, . Předmětem žaloby je pohledávka ve výši 30.381 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19.000 Kč, úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 7.600 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, za období od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, ve výši 3.781 Kč. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.2. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, doplnila a upřesnila svá skutková tvrzení. Uvedla přitom, že žalovaný v době před podáním žalobního návrhu zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 7.600 Kč. Z tohoto důvodu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7.600 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3.819 Kč za období od , datum, do zaplacení.3. Soud proto podle ustanovení § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) řízení z části – v rozsahu zpětvzetí, zastavil. Předmětem řízení nadále zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky 22.781 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22.781 Kč za období od , datum, do zaplacení.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne , datum, se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno dne , datum, postupem podle ustanovení § 49 OSŘ. Žalobkyně a její zástupkyně se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Dne , datum, zaslal žalovaný soudu prostřednictvím elektronické pošty omluvu ze své neúčasti na jednání. Jednání ve věci bylo nařízeno na den , datum, od , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin. Podání žalovaného bylo soudu předloženo až po skončení jednání, soud k němu proto při jednání nemohl přihlédnout. Žalovaný ve svém podání uvedl, že se jednání nemůže zúčastnit z důvodu pracovních povinností, neboť ke konci měsíce neměl k dispozici dostatek volných hodin u zaměstnavatele. Současně uvedl, že si je vědom svého dluhu, a požádal soud o odročení jednání a o prodloužení lhůty k úhradě dluhu o , Anonymizováno, dnů s tím, že po uplynutí této doby bude schopen dlužnou částku uhradit.6. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:7. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný je svobodný, ve společné domácnosti se žalovaným žijí další dvě osoby a všechny tři osoby disponují vlastním příjmem. Bydlí s rodiči/příbuznými, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , v níž pracuje od , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26.163 Kč a měsíční výdaje ve výši 10.000 Kč bez dalšího upřesnění.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným formou elektronické komunikace dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s tím, že úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru a výše úvěrového limitu činí až 15.000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že úvěr ve výši limitu bude žalovanému poskytnut dne , datum, a žalovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí peněžních prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše limitu. Podle čl. II. odst. 2.2. bodu 2.2.5. byl úvěr žalovanému poskytnut na dobu určitou, tedy smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny žalovaným. V témže článku a odstavci bodu 2.2.6. si smluvní strany ujednaly úročení úvěru ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 28. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy (čl. II. odst. 2.2. bod 2.2.7.). V čl. IV. odst. 4.2 písm. c) bylo pro případ prodlení s plněním, tj. vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného úroku ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Podle čl. VI. odst. 6.1 byl žalovaný povinen plnění na tuto smlouvu platit řádně a včas. V článku VI. odst. 6.3. písm. a) se smluvní strany dohodly, že žalobkyně je dále oprávněna jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu, dojde-li k porušení smluvní povinnosti žalovaného uvedené ve smlouvě. V případě zesplatnění úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2. smlouvy (čl. VI. odst. 6.4.). Nedílnou součástí smlouvy se staly kopie osobních dokladů žalovaného a kopie kartičky zdravotního pojištění.9. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, ., Anonymizováno, . potvrdila, že z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, odeslala dne , datum, částku ve výši 15.000 Kč, která byla poukázána na účet č. , č. účtu, . , jméno FO, transakce je uvedeno číslo: , hodnota, , variabilní symbol: , var. symbol, .10. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, ., Anonymizováno, . potvrdila, že z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, odeslala dne , datum, částku ve výši 4.000 Kč, která byla poukázána na účet č. , č. účtu, . , jméno FO, transakce je uvedeno číslo: , hodnota, , variabilní symbol: , var. symbol, .11. , právnická osoba, . potvrdila, že v měsíci , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla na účtu č. , č. účtu, zaúčtována od společnosti , Jméno žalobkyně, . příchozí platba ve výši 15.000 Kč a ve výši 4.000 Kč. Jedinou osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na běžném účtu č. , č. účtu, je žalovaný.12. Z listiny označené Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek, vyplývajících z předmětné smlouvy oznámila žalobkyně žalovanému, že dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru žalovaného a celková dlužná částka k tomuto dni činila 55.048 Kč. K úhradě dluhu poskytla žalobkyně žalovanému lhůtu 3 dnů od doručení výzvy.13. Z přehledu pohybů na bankovním účtu (, jméno FO, Report) předloženého žalobkyní soud mimo jiné zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného připsána platba označená jako mzda ve výši 16.080 Kč. Dále byla dne , datum, na účet žalovaného připsána částka 3.000 Kč od společnosti Emma´s , právnická osoba, ., označená jako půjčka. Dne , datum, byla na účet připsána platba ve výši 4.000 Kč označená jako půjčka od , právnická osoba, a dne , datum, byla připsána platba ve výši 81,55 Kč od společnosti , Anonymizováno, . Současně soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu žalovaného provedena odchozí platba ve výši 3.250 Kč označená jako úhrada za prodloužení splatnosti půjčky u společnosti , právnická osoba, . Z výpisu jsou dále patrné i další odchozí platby směřující společnosti , Anonymizováno, . Z předloženého přehledu pohybů na účtu však nelze bez dalšího zjistit celkovou výši příjmů a výdajů žalovaného ani stav finančních prostředků na účtu ke konkrétnímu datu. Výpis byl soudu předložen za období od , datum, do , datum, .14. Z výplatních lístků žalovaného za měsíce , Anonymizováno, 2024, , Anonymizováno, 2024, , Anonymizováno, 2024 soud zjistil, že v měsíci , Anonymizováno, 2024 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 26.766 Kč, v měsíci , Anonymizováno, 2024 ve výši 25.842 Kč a v měsíci , Anonymizováno, 2024 ve výši 25.881 Kč. Ve všech uvedených měsících byla mzda žalovanému vyplacena od zaměstnavatele , právnická osoba, Z výplatního lístku za měsíce , Anonymizováno, 2022 a , Anonymizováno, 2022 soud zjistil, že žalovaný v tomto období byl zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Mzda žalovaného v měsíci , Anonymizováno, 2022 činila 19.050 Kč a v měsíci , Anonymizováno, 2022 částku 22.263 Kč.15. Žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, , za období od , datum, do , datum, , a od , datum, do , datum, . Z úvěrové smlouvy soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena až v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy byl žalovanému úvěr rovněž vyplacen.16. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, soud zjistil pouze skutečnost, že zásilka od zástupkyně žalobkyně adresovaná žalovanému byla podána k poštovní přepravě. Z této listiny nelze dovodit, zda a kdy byla zásilka žalovanému doručena. Z detailu doručování zásilky soud zjistil, že výzva ze dne , datum, byla dne , datum, vrácena odesílateli, neboť si ji adresát nevyzvedl. Adresát byl přitom elektronicky upozorněn na blížící se konec úložní lhůty a následně sám požádal o změnu doručení a prodloužení úložní doby. Přesto si zásilku ani v prodloužené úložní době nevyzvedl.17. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytla žalovanému dne , datum, na jeho uvedený běžný účet peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a 4.000 Kč, celkem ve výši 19.000 Kč. Podle smlouvy byl úvěr poskytnut na dobu určitou, tj. do doby úplného splacení jistiny žalovaným. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem 7.600 Kč.23. V daném případě soud na základě provedeného dokazování činí závěr o skutkovém stavu, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, připsána platba ve výši 15.000 Kč a ve výši 4.000 Kč, pod variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž tyto platby byly provedeny z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Dopisem ze dne , datum, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky do tří dnů, přičemž tato výzva byla dne , datum, odeslána.24. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala mimo jiné prostřednictvím databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k těmto tvrzením však nepředložila žádné listinné důkazy ani výstupy z uvedených registrů. Nebylo tak možné ověřit, jaké konkrétní informace měla žalobkyně v době uzavření smlouvy k dispozici a jakým způsobem je vyhodnotila. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného vedeného u společnosti , právnická osoba, . za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přestože úvěrová smlouva byla uzavřena až v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tyto podklady tedy zachycují finanční situaci žalovaného přibližně dva roky před uzavřením smlouvy a bez dalších aktuálních údajů nevypovídají o jeho příjmových, majetkových a výdajových poměrech v době poskytnutí úvěru. Obdobně žalobkyně předložila Přehled pohybů na účtu (, jméno FO, Report) za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ani tento podklad však nezachycuje finanční situaci žalovaného v době uzavření smlouvy, neboť mezi posledním zaznamenaným obdobím a uzavřením smlouvy uplynulo přibližně osm měsíců. Za takto dlouhou dobu mohlo dojít k podstatné změně majetkových, příjmových i výdajových poměrů žalovaného. Z přehledu pohybů na bankovním účtu žalovaného soud dále zjistil, že na účet žalovaného byly připisovány finanční prostředky od jeho zaměstnavatele a dále od společností , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , tedy od subjektů poskytujících úvěrové či obdobné finanční služby. Současně byly z účtu realizovány platby související s prodloužením splatnosti některých půjček. Z předloženého přehledu pohybů na účtu jsou dále patrné opakované platby ve prospěch provozovatelů hazardních her a sázek. Z předložených listinných důkazů nebylo však možné spolehlivě zjistit celkové pravidelné výdaje žalovaného, rozsah jeho běžných životních nákladů ani jeho celkovou finanční situaci. Žalobkyně tak neprokázala, že by měla k dispozici dostatečné a aktuální informace o příjmové i výdajové stránce hospodaření žalovaného. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).25. Žalobkyně současně navrhovala, že v případě neuznání nároku žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak nechť je částka přiznána jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě soud provedl důkaz dotazem na banku žalovaného, kdy dle sdělení , právnická osoba, . je majitelem a disponentem běžného účtu č. , č. účtu, žalovaný a na tento účet byly dne , datum, připsány od žalobkyně částky 15.000 Kč a 4.000 Kč. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo prokázat, že žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Je tak povinen toto bezdůvodné obohacení v rozsahu částky 11.400 Kč žalobkyni vydat, neboť žalovaný na předmětný úvěr zaplatil celkovou částku 7.600 Kč, a o tuto částku bylo řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastaveno.26. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do 3 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne , datum, , doručena pak byla ve smyslu ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, . Povinnost plnění žalovaného byla stanovena na 3 dny, tj. do , datum, a od , datum, je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni , datum, činila zákonná výše úroku z prodlení 11,5 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.27. Tak jak je uvedeno ve výroku III. byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl přiznán nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení.28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 146 odst. 2 věta první OSŘ, neboť žalobkyně z procesního hlediska zavinila zastavení řízení. Vzhledem k celkové žalované částce lze uzavřít, že žalobkyně byla ve sporu více neúspěšná než úspěšná. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.29. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z žaloby z původní žalované částky (30.381 Kč) ve výši 1.216 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Poplatek po částečném zpětvzetí žaloby, kdy předmět řízení tvoří částka 22.781 Kč, činí dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků částku 1.140 Kč. Žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích náleží vrátit na soudním poplatku částku 76 Kč. Tato částka bude žalobkyni vrácena účtárnou zdejšího soudu po právní moci tohoto usnesení.