Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Břeclavi 9 C 52/2026-43 – Náklady řízení

Okresní soud v Břeclavi · 7. 7. 2026

náklady řízení · bezdůvodné obohacení · smlouva o zápůjčce · lhůty · náhrada nákladů

Aplikovaná ustanovení

3
§ 4
Zákon ČNR o soudních poplatcích
§ 2390
Občanský zákoník

Související právní otázky

1

O co šlo

15.498 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15.498 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.498 Kč za období od , datum, do zaplacení. Uvedla, že na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného s ním uzavřela dne , datum, formou elektronické komunikace smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“). Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy a poskytl žalobkyni číslo svého bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku zápůjčky. Následně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, zápůjčku ve výši 12.300 Kč, která měla být splacena nejpozději dne , datum, . Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.198 Kč, který byl splatný v den splatnosti zápůjčky. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 7.775 Kč. Touto částkou byla umořena smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Zbývající poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 12.300 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.198 Kč. Smluvní pokuta dle smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 12.300 Kč za období od , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne , datum, (den vyhotovení žalobního návrhu) činila 5.879 Kč. Tato částka byla umořena částečnou úhradou žalovaného. Náklady spojené s uplatněním pohledávky (písemné výzvy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ) činily částku , právnická osoba, Kč. Částečnou úhradou žalovaného byly náklady spojené s uplatněním pohledávky umořeny. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 15.498 Kč od prvního dne prodlení.2. Žalovaný souhlasil s tím, že žalobkyni zaplatí bezdůvodné obohacení. Tvrzení v žalobě o tom, že obdržel částku 12.300 Kč a že na svůj dluh uhradil částku 7.775 Kč jsou pravdivá. Je schopen uhradit celé bezdůvodné obohacení hned po výplatě, tj. , datum, , rozhodně ale dlužnou částku uhradí do konce tohoto měsíce. Potvrdil, že předžalobní výzva ze strany zástupce žalobkyně mu byla doručena.3. Jednání ve věci bylo nařízené na den , datum, . Žalovaný se nařízeného jednání zúčastnil. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako klientem formou elektronické komunikace smlouvu o zápůjčce. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 12.300 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě, nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy. Smluvní strany si dohodly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.198 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli zápůjčku společně s poplatkem nejpozději do , datum, . Za předpokladu, že klient vyčerpá zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 22 dnů, činí RPSN 1689 % a celková částka splatná klientem tak činí 15.498 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že se s nimi seznámil, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. V čl. II. bodu 2.3 je uvedeno, že okamžikem prodlení klienta se splacením zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se součástí jistiny zápůjčky. V případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení, a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který ke dni uzavření smlouvy činí 12,25 % z dlužné částky ročně. Žalovaný se rovněž v tomto článku zavázal, že v případě prodlení nahradí účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s jeho prodlením, a to za každou písemnou (listinnou) upomínku/výzvu k úhradě uhradí 500 Kč.5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne , datum, , číslo výpisu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne , datum, odepsána platba (ID , Anonymizováno, ) ve výši 12.300 Kč, která byla následně poukázána na bankovní účet číslo , č. účtu, . Platba byla poukázána pod variabilním symbolem: , var. symbol, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem a disponentem běžného účtu č. , č. účtu, v rozhodném dni byl žalovaný, a na tento běžný účet byla dne , datum, poukázána z účtu žalobkyně platba v celkové výši 12.300 Kč, variabilní symbol: , var. symbol, .7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně opětovně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů, přičemž výzva ze dne , datum, byla žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě, tedy , adresa, . Z listiny označené jako Sledování zásilek soud zjistil, že výzva ze dne , datum, byla žalovanému dne , datum, doručena.8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle ustanovení § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně s žalovaným uzavřela v žalobě uvedenou smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 12.300 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 7.775 Kč. Sporné bylo to, zda smlouva byla uzavřena platně a to, v jaké výši má žalovaný žalobkyni plnit.14. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Ačkoli v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází, a získané informace zaevidovala do zákaznické karty, žádné listiny dokládající tato tvrzení soudu nepředložila. Na výzvu soudu zástupce žalobkyně uvedl, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. Nebyly předloženy ani dokumenty, z nichž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní informace o příjmech, výdajích a osobních poměrech žalovaného měla žalobkyně v době uzavření smlouvy k dispozici, ani zákaznická karta, do níž měly být získané údaje zaznamenány. Povinnost poskytovatele zápůjčky zahrnuje získání nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o finanční situaci spotřebitele, zejména o jeho příjmech a výdajích, včetně nákladů na bydlení a dalších životních potřeb. Žalobkyně neprokázala, že by tyto údaje zjišťovala. Neunesla tedy důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o ověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na tuto skutečnost soud považuje smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni pouze peněžní prostředky, které mu žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle ustanovení § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému ze smlouvy o zápůjčce částku 12.300 Kč, na kterou žalovaný zaplatil částku 7.775 Kč, k úhradě tak zbývá částka 4.525 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal a zavázal žalovaného tuto částku žalobkyni uhradit.15. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, za výzvu k jeho vydání soud považuje Výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do tří dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva k úhradě byla dne , datum, předána k poštovní přepravě pod podacím číslem , Anonymizováno, . Z údajů o sledování zásilky soud dále zjistil, že výzva byla žalovanému doručena dne , datum, . Povinnost k plnění žalovaného byla stanovena na 3 dny, tj. do , datum, . Od , datum, je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Proto soud od , datum, přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatek za poskytnutí zápůjčky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Soud tedy žalobu co do částky 10.973 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15.498 Kč za období od , datum, do , datum, , z částky 10.973 Kč za období od , datum, do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 4.525 Kč za období od , datum, do zaplacení, výrokem II., zamítl.17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v žalobě z větší části neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.18. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn skutečností, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu nedostatečných tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění částku 1.000 Kč. Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 800 Kč. K úhradě zbývá částka 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném řízení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, je doměřený poplatek splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013).