Odpověď: Paragraf 2389u občanského zákoníku stanovuje výjimky, na které se nepoužijí pravidla týkající se poskytování digitálního obsahu, a upřesňuje, jak se postupuje, pokud smlouva obsahuje prvky digitálního obsahu i jiné služby.
Pravidla pro digitální obsah se nevztahují na služby elektronických komunikací (kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech), zdravotní péči, hry, sázky, losy a finanční služby.
Poskytování počítačového programu s otevřeným zdrojovým kódem zdarma, kde jsou osobní údaje zpracovávány jen pro zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability, také nepodléhá pravidlům pro digitální obsah.
Pokud je digitální obsah zpřístupněn veřejnosti jako součást představení nebo akce (nikoli přenosem signálu), nebo jde o informace chráněné autorským právem poskytované podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pravidla pro digitální obsah se nepoužijí.
Jestliže smlouva kombinuje poskytování digitálního obsahu s některou z výše uvedených výjimek, pravidla pro digitální obsah se použijí pouze na tu část smlouvy, která se týká samotného digitálního obsahu.