14 C 58/2020-87 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení náhrady škody ve výši [částka] spolu s příslušenstvím, a to s odkazem na vznik této škody způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem. Žalobkyně uvedla, že byla od roku 2016 v insolvenčním řízení, kdy [název soudu] (dále jen insolvenční soud) schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře s částečným zpeněžením majetkové podstaty. Její insolvenční správce Ing. [jméno] [příjmení] (dále jen insolvenční správce) zaslal soudu dne [datum] zprávu o splnění oddlužení, avšak insolvenční soud vzal tuto zprávu o splnění oddlužení na vědomí až dne [datum], tedy usnesením č.j. [spisová značka]. Žalobkyně tvrdí, že zde nedůvodně vzniklo období téměř 4 měsíců, kdy insolvenční soud byl zcela nečinný, což mělo za následek vznik škody na straně žalobkyně. Ke vzniku škody žalobkyně uvedla, že tato jí vznikla v exekučním řízení č.j. [spisová značka]. Tato škoda představovala právě náklady exekuce ve shora uvedené výši, tyto žalobkyně uhradila, přičemž ke vzniku těchto nákladů došlo právě vinou nesprávného úředního postupu insolvenčního soudu, potažmo ČR- Ministerstva spravedlnosti. V průběhu insolvenčního řízení, tedy v roce 2017 (konkrétně dne [datum]) zemřel bez zanechání závěti tehdejší druh žalobkyně, pan [jméno] [příjmení]. Dědictví bylo vypořádáno dne [datum], kdy byla schválena dohoda dědiců (žalobkyně a pozůstalé sestry zůstavitele, paní [jméno] [příjmení]), dle které připadl majetek žalobkyni oproti její povinnosti zaplatit pozůstalé sestře nejpozději do [datum] částku [částka]. Žalobkyně se tudíž starala o to, aby její insolvenční řízení bylo co nejdříve ukončeno a následně by jí byla odblokována možnost nakládat s jejím zbývajícím majetkem tak, aby mohla sestru zůstavitele vyplatit do stanoveného data. Žalobkyně žádala paní [příjmení] o posečkání s úhradou dlužné částky, kdy již ke konci roku 2018 bylo jasné, že žalobkyně nebude schopna do konce roku svůj závazek splnit. Avšak tato podala návrh na zahájení exekučního řízení pro nezaplacení částky [částka] do [datum] a dne [datum] bylo exekuční řízení usnesením č.j. [číslo jednací] opravdu zahájeno. Žalobkyně má za to, že dle praxe místně příslušného insolvenčního soudu jde víceméně o formální úkon vzetí na vědomí splnění oddlužení a od svého insolvenčního správce byla informována o tom, že takovýto úkon netrvá standardně déle než 2 měsíce, přičemž výjimkou není ani to, že soud rozhoduje v řádu dní. Proto lhůtu téměř 4 měsíců považuje žalobkyně za neodůvodněně dlouhou, tedy za nesprávný úřední postup ze strany insolvenčního soudu, přičemž za výkon jeho činnosti odpovídá v oblasti náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb. právě ČR - Ministerstvo spravedlnosti. Žalobkyně se dopisem ze dne [datum] obrátila na žalovanou se žádostí o náhradu škody. Žalovaná však na tuto žádost reagovala pouze tzv. akceptačním dopisem ze dne [datum], přičemž [datum] uběhla zákonem stanovená lhůta 6 měsíců dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. na proplacení uplatněného nároku. 2. Po poučení soudu při jednání dne [datum] dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání příčinné souvislosti mezi jednáním soudu (insolvenčního) a vznikem škody žalobkyně uvedla, že očekávala, že insolvenční soud bude rozhodovat v maximální lhůtě 2 měsíců, kdy toto její očekávání bylo legitimní, bylo podpořeno tvrzením insolvenčního správce i dosavadní praxí věcně a místně příslušného insolvenčního soudu. Nečinnost a průtahy ze strany insolvenčního soudu prodloužily tuto lhůtu výrazně nad rámec legitimního očekávání žalobkyně. Dále se žalobkyně vyjadřovala k tomu, že pokud zákonodárce v předpisu veřejného práva nestanoví pro postup státu lhůtu, je takový postup vykládán tak, že je určena lhůta tzv. bez zbytečného odkladu. Tedy namítá, že insolvenční soud měl usnesení vydat neprodleně poté, co se o splnění oddlužení dozvěděl. Žalobkyně následně upřesnila, že shledává 4 konkrétní průtahy insolvenčního soudu, a to konkrétně v době od [datum] do [datum] (1.), od [datum] do [datum] (2.), od [datum] do [datum] (3.) a následně i tím, že až dne [datum] došlo k vyznačení doložky právní moci (4.), což je teprve okamžik, který žalobkyni umožňuje prokázání té skutečnosti, že insolvenční řízení skutečně skončilo. Žalobkyně také upřesnila, že dohoda o vypořádání dědictví byla jakýsi kompromis dvou stran, kdy v době uzavření této dohody, tedy v lednu roku 2018, měla žalobkyně za to (s ohledem na informace, které jí poskytl insolvenční správce), že lhůta pro vyplacení spoludědičky do konce roku je stihnutelná. Žalobkyně tvrdila, že dle svého časového harmonogramu (kdy k ukončení insolvenčního řízení mělo dojít nejpozději v polovině srpna 2018) by svým závazkům dostála. Na prodej nemovitosti a s ním spojený přepis vlastnického práva by ji zbyla doba cca 4,5 měsíce. Dle spolupracující realitní makléřky by v takovéto době byl prodej realizovatelný včetně výplaty peněz paní [příjmení] nejpozději do [datum]. Žalobkyně tedy veškeré své kroky konala do [datum] a důvodně očekávala, že nejpozději do poloviny srpna 2018 dojde k přijetí formálního usnesení ze strany insolvenčního soudu. Žalobkyně tedy vyčítá insolvenčnímu soudu jeho nečinnost v období od března do dubna 2018, ale zejména v období od června do listopadu 2018, kdy následně již žalobkyně nebyla schopna dostát svým závazkům, zejména tedy zrealizovat prodej rekreačního objektu v k.ú. [obec] a i přes žádost žalobkyně na paní [příjmení] o posečkání se zaplacením částky dopisem ze dne [datum] tak došlo k podání exekučního návrhu na vymožení dlužné částky. Rekreační objekt byl prodán až následně v červnu roku 2019, a to zejména z toho důvodu, že byl exekučně„ obstaven“ majetek žalobkyně, což opětovně znemožnilo efektivně jednat se zájemci o koupi nemovité věci. Žalobkyně tedy tvrdí, že příčinná souvislost mezi jednáním, či spíše nečinností, insolvenčního soudu, která znemožnila žalobkyni prodej nemovité věci do konce roku 2018, a vznikem škody, tedy nákladů exekuce ve výši [částka] byla dána, neboť nebýt nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Českých Budějovicích, došlo by k prodeji nemovité věci do konce roku 2018 a tedy i k vyplacení závazku žalobkyně vůči paní [příjmení] včas. Pan [anonymizováno] by tak neměla důvod podávat návrh na zahájení exekučního řízení a následně by tedy žalobkyni nevznikly ani náklady spojené s exekučním řízením ve výši žalované částky. 3. Žalobkyně při jednání dne [datum] byla poučena také ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že má navrhnout důkaz prokazující, že žalobkyni byl znemožněn prodej nemovitosti v dřívějším termínu, resp. že tato měla konkrétní nabídku k prodeji. Žalobkyně k tomuto uvedla, že při vědomí zásady iura novit curia (omezení žalobkyně jako dlužnice v nakládání s nemovitou věcí v době insolvenčního řízení a exekučního řízení) má za to, že tato skutečnost vyplývá přímo ze zákona a není potřeba ji dokazovat. Samotná otázka konkrétní nabídky k prodeji je pak nepřípadná vzhledem k omezení žalobkyně v nakládání s nemovitou věcí v době insolvenčního řízení, avšak co se týká otázky snahy žalobkyně o co nejrychlejší prodej nemovité věci, k tomuto žalobkyně navrhla důkaz výslechem realitní makléřky, svědkyně [jméno] [příjmení]. Soud při jednání konaném dne [datum] konstatoval, že se neztotožnil s názorem předcházející soudkyně ohledně tohoto poučení, a to vzhledem k tomu, že prokázáním těchto skutečností by nebylo možno prokázat žalovaný nárok, tedy to, zda insolvenční soud jednal či nejednal v průtazích, avšak vzhledem k tomu, že žalobkyně vyhověla výzvě soudu a navrhla tento důkaz, soud na dalším jednání dne [datum] výslech svědkyně provedl. 4. Žalovaná uvedla, že se žalobkyně se svým nárokem na náhradu škody mimosoudně obrátila na žalovanou podáním ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná však svým stanoviskem ze dne [datum] nároku nevyhověla, a to z toho důvodu, že k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Žalovaná shrnula průběh insolvenčního řízení, a to tak, že dne [datum] byl Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručen insolvenční návrh žalobkyně spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne [datum] soud zjistil úpadek žalobkyně a současně povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byl stanoven Ing. [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře s částečným zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční správce doručil insolvenčnímu soudu dne [datum] zprávu, ve které soudu sdělil, že žalobkyně splnila podmínky oddlužení v měsíci květnu 2018, když uhradila pohledávky přihlášených věřitelů v rozsahu 100 %. Insolvenční správce dále navrhl, aby insolvenční soud postupoval v souladu s ust. § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Dne [datum] insolvenční soud vyzval insolvenčního správce, aby nejprve předložil konečnou zprávu. Insolvenční správce tuto doručil