16 C 187/2020-87 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaných domáhá, aby jí počínaje dnem podání žaloby přispívali jako její synové na výživu každý částkou 3 000 Kč. V žalobě dále uvádí, že je vdova a svůj většinový podíl na domě, který získala v rámci dědického řízení, před lety převedla na syna [jméno], který jí za to slíbil koupi bytu, ve kterém žalobkyně dožije. Po přestěhování do bytu však zjistila, že syn pro ni byt nekoupil, ale pouze najal. Také jí oba synové podvodným jednáním připravili o veškeré finanční prostředky na živobytí. Žalobkyně pobírá starobní a vdovský důchod ve výši 14 246 Kč měsíčně, její výdaje činí 12 330 Kč. Žalobkyně žádala syny opakovaně o minimální výživné, ti však nejsou ochotni na její potřeby ničím přispívat. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán částečný rozsudek pro uznání [anonymizováno] [číslo jednací], kterým byla žalovanému [číslo] uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 000 Kč měsíčně splatnou vždy k 10. dni v měsíci počínaje dnem [datum] a uhradit dlužné výživné za období od podání žaloby do vydání rozhodnutí ve výši 19 900 Kč spolu s běžným výživným v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení žalobkyně vůči žalovanému [číslo]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tím byla ukončena účast žalovaného [číslo] v tomto řízení. Následně bylo tedy rozhodováno o žalobě vůči žalovanému [číslo]. 3. Žalovaný [číslo] s žalobou nesouhlasil, neboť žalobkyni, coby svoji matku, podporuje, jak jen to jde. Poukázal na napjaté rodinné vtahy, kdy žalovaný [číslo] stejně jako jeho bývalá manželka jsou alkoholici, silní kuřáci a bydlí v domě, který vlastní společnost žalovaného [číslo] s žalovaným [číslo] vedou soudní spory. V minulosti s nimi ve společné domácnosti žila také žalobkyně, kde se z ní také stala alkoholička. Žalovaný [číslo] tomuto nehodlal přihlížet, asi před šesti lety, poté, co žalobkyně absolvovala protialkoholní léčení, se s ní dohodl, že jí pomůže odstěhovat se z daného bytu do bytu nového s tím, že žalovaný na své náklady zajistí stěhování. Žalovaný [číslo] na své náklady také nový byt žalobkyně zařídil. Rovněž žalovaný [číslo] poukázal na to, že od té doby má žalobkyně zvýšené výdaje, neboť velmi často k ní chodí žalovaný [číslo] se svým synem na obědy, večeře apod., nicméně jí na zvýšené náklady nepřispívá. Také žalobkyně hradí žalovanému [číslo] jeho bývalé manželce pravidelně alkohol a tabák, žalovaný [číslo] má za to, že toto řízení zřejmě iniciovali oni, neboť nepracují a hledají všemožné způsoby, jak získat prostředky. Ti žalobkyni také v minulosti připravili o celoživotní úspory ve výši 1 135 000 Kč, což žalovaný dokládá předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný [číslo] má za to, že by tedy žalobkyně předně měla uplatnit svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 135 000 Kč na žalovaném [číslo] nikoliv požadovat výživné. Žalovaný [číslo] má rovněž za to, že žalobkyně nežije v nuzných podmínkách a že ji podporuje, např. jí zakoupil elektrickou troubu do nového bytu, uhradil kauci za nájem bytu, provizi realitní kanceláře, náklady stěhování a nábytku a další. Žalobkyně po žalovaném [číslo] žádala 30 000 Kč na dovybavení nového bytu, které jí poskytl, později se však dozvěděl, že žalobkyně si na dovybavení bytu vzala spotřebitelský úvěr a jím poskytnuté finanční prostředky utratila za alkohol a cigarety, neboť dle výpisu z banky, které mu v minulosti žalobkyně ukazovala, byla řada úhrad z trafik, večerek apod. k nákupu alkoholu a cigaret. Rovněž je žalovaný [číslo] přesvědčen, že má žalobkyně dostatečné příjmy na svou výživu, kdy zejména poukázal na nájemní smlouvu ze dne [datum], ve které je stanoveno nájemné spolu se zálohami na energie v celkové výši 5 700 Kč, po odečtení těchto výdajů z jejích příjmů ve výši 14 000 Kč jí pak zbývá částka 8 300 Kč, tedy dostatečný obnos na slušnou výživu. Žalovaný [číslo] je přesvědčen, že pokud by mu soud uložil povinnost hradit žalobkyni výživné, pak tyto prostředky by nebyly využity na její výživu, ale k rozvoji závislosti na alkoholu a cigaretách. Proto žalovaný [číslo] navrhl zamítnutí žaloby. 4. Žalobkyně ve svém následném podání pak poukázala na to, že spor se týká výživného pro ni, nejde o řešení rodinných sporů, jejichž upravenou verzi se snaží žalovaný [číslo] soudu předkládat, když navíc jde o spory mezi ním a žalovaným [číslo] nikoliv mezi žalovaným [číslo] žalobkyní. Současně žalobkyně poukázala na to, že i přes její velké snažení žalovaného [číslo] jako svého syna neviděla víc než dva roky, přestože bydlí ve stejném městě, neodpovídá jí na telefon, nezajímá se o ni. Několikrát jí v minulosti přes velké její prosby poslal příspěvek, ze kterého teď dělá svou přednost. Současně žalobkyně vyčíslila své příjmy a výdaje, ze kterých dovozuje, že výživné skutečně potřebuje s tím, že bez pomoci svých dobrých známých by jen stěží přežila. Ačkoliv má měsíční důchod ve výši 14 250 Kč, její pravidelné výdaje jsou ve výši 19 410 Kč (náklady na bydlení 7 360 Kč, potraviny 6 900 Kč, domácí potřeby 900 Kč, osobní potřeby 950 Kč, úvěrová karta, splátka 1 000 Kč a internet, telefon 1 300 Kč). 5. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] dohodu o složení blokovacího depozita vztahující se k bytu v II. nadzemním podlaží na adrese [adresa žalobce], když žalobkyně prohlásila, že má v úmyslu uzavřít nájemní smlouvu, za účelem zahájení jednání u přípravy smluvních dokumentů vedoucích k pronájmu bytu složí zájemce (žalobkyně) depozitum ve výši 5 500 Kč plus DPH, tedy 6 655 Kč. Dne [datum] uzavřela žalobkyně nájemní smlouvu o nájmu bytu [číslo] ve II. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalobce]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] s možností prodloužení smlouvy dle dohody. Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 500 Kč. Ze smlouvy rovněž vyplývá povinnost hradit spolu s nájemným také zálohy na vodné a stočné ve výši 200 Kč s tím, že zálohu na elektřinu a plyn bude nájemce hradit přímo dodavateli těchto energií. Ze smlouvy rovněž vyplývá povinnost nájemce uhradit peněžitou jistotu ve výši 1 měsíčního nájemného, tj. 5 500 Kč hotově při podpisu nájemní smlouvy. Taktéž ze smlouvy vyplývá, že při podpisu smlouvy uhradil nájemce nájemné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 383 Kč, zálohu za služby za toto období ve výši 87 Kč a peněžitou jistotu ve výši 5 500 Kč, celkem tedy 7 970 Kč. Na smlouvě je u této částky ručně psaná poznámka„ [jméno]“. Jak vyplývá z předávacího protokolu ze dne [datum], došlo v tento den k předání bytové jednotky [číslo]. Dne [datum] pak uzavřela žalobkyně jako nájemce s pronajímatelem dohodu o ukončení nájmu předmětného bytu ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako nájemce smlouvu o nájmu bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] nábřeží, [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné pak ve výši 5 500 Kč měsíčně. V nájemném není zahrnuta úplata za plnění spojená s užíváním bytu. Ty jsou představovány vodným a stočným ve výši 200 Kč, pokud jde o dodávky elektrické energie a plynu, pak ze smlouvy vyplývá povinnost nájemce zajistit si poskytování těchto služeb s dodavateli těchto energií. Při podpisu smlouvy poskytl nájemce dle smlouvy peněžní jistotu ve výši 5 500 Kč. Z přehledu příjmů a výdajů, které předložila žalobkyně a připojila k žalobě se podává, jaký má příjem představovaný důchodem ve výši 14 250 Kč a dále výdaje za bydlení ve výši 7 000 Kč, dále [anonymizováno], internet 1 000 Kč, úvěrová karta 450 Kč, televize, rádio 180 Kč, jídlo 3 000 Kč, drogerie 500 Kč a dluh švagr 1 000 Kč, celkové výdaje tedy ve výši 12 330 Kč, se zohledněním dluhu 1 000 Kč pak zbývá z důchodu částka 920 Kč. Z protokolu ze dne [datum] a z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] – 146, se zjišťuje průběh a rozhodnutí ve věci dědictví po manželovi žalobkyně. Žalobkyni v rámci tohoto dědického řízení připadl mimo jiné podíl poloviny domu [adresa] v [obec] jako vypořádání zaniklého SJM a dále na základě dohody dědiců pak nabyla podíl 1/8 domu [adresa] žalovanému [číslo] pak mimo jiné připadl podíl 2/8 domu [adresa], stejně tak, jako žalovanému [číslo]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným [číslo] smlouvu o budoucí smlouvě směnné, ze které vyplývá závazek do [datum] uzavřít směnnou smlouvu, na základě které žalovaný [číslo] nabude podíl ideálních 5/8 na domě [adresa] a žalobkyně naopak směnou nabyde byt v budově [adresa] v [obec]. Na základě dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] byla prodloužena lhůta pro uzavření směnné smlouvy o následující kalendářní rok za situace, kdy ani jedna ze stran neučiní výzvu k uzavření směnné smlouvy. Smlouvou ze dne [datum] prodává žalobkyně společnosti [právnická osoba] zastoupené žalovaným [číslo] nemovitosti v k. ú. [obec] za kupní cenu 650 000 Kč. Kupní smlouvou ze dne [datum] pak prodává žalobkyně společnosti [právnická osoba] zastoupené žalovaným [číslo] jako jednatelem spoluvlastnický pod