36 C 184/2019-225 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu [datum] se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 286 000 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že na pokyn žalovaného byl dne [datum] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] pokácen strom – hraniční dub ve vlastnictví žalobce. Strom byl údajně pokácen v návaznosti na rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], jímž bylo povoleno pokácení 8 kusů vzrostlých stromů na pozemcích částečně sousedících s pozemkem žalobce. Jelikož žalovaný musel vědět, že strom je ve vlastnictví žalobce, byl strom pokácen úmyslně a neoprávněně s úmyslem poškodit žalobce. Tímto jednání žalobci vznikla škoda ve smyslu § 2969 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“) ve výši žalované částky. Výše škody byla co do částky 236 000 Kč stanovena na základě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny s ohledem na výšku, kmen a druh stromu. Částka 50 000 Kč byla uplatněna na základě nemajetkové újmy dle § 2971 o.z., neboť škoda byla způsobena z úmyslné touhy ničit nebo jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Žalobce považoval strom za věc zvláštní obliby, protože se k němu vázaly jeho vzpomínky na dětství a zejm. babičku, rodina tento strom před tlaky státních institucí bránila i v minulosti. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včas odpor. V jeho odůvodnění uvedl, že v dané oblasti bylo prováděno kácení většího počtu stromů, a to v návaznosti na výstavbu základní technické vybavenosti v oblasti s plánovanou výstavbou rodinných domů. Ke kácení byly označeny stromy v trase plánované komunikace (v návaznosti na výše uvedené rozhodnutí [stát. instituce]). Kácení bylo prováděno pod vedením Městského hospodářství [obec] a vedoucího [jméno] [příjmení], stromy navržené ke kácení byly označeny [právnická osoba] s.r.o. (na projektu i v terénu), další stromy označil místostarosta žalovaného [příjmení] [příjmení] a pan [příjmení]. Samotné kácení provedl [jméno] [příjmení], přičemž dotčený strom byl na výkresu ke kácení označen již [právnická osoba] s.r.o. Protože byl kácen jako poslední, musel žalobce vědět jak o samotné přípravě, tak i o skutečnosti, že jeho strom je označen barevně. Jelikož došlo k pokácení některých dřevin nad rámec plánovaného kácení neznámou osobou, podal tehdejší starosta [příjmení] [datum] trestní oznámení. Žalovaný dále zpochybnil uplatňovanou výši škody, dle jeho názoru cena veškerého poraženého dřeva byla maximálně 58 501 Kč. V rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2466/2014 ze dne 30. 3. 2016 Nejvyšší soud konstatoval, že k uplatňování nároku z ekologické újmy je oprávněn pouze stát ve správním řízení. Žalobci tudíž vznikla škoda odpovídající obvyklé hodnotě vytěžené dřevní hmoty. 3. V návaznosti na soudem daná poučení žalobce podáním z [datum] doplnil svá skutková tvrzení ohledně jeho osobního vztahu k předmětnému stromu – sedával zde s babičkou, když se o něj v mládí často starala, příslušné pozemky byly v rodinném vlastnictví od předcházejícího století, i proto si na nich následně postavil dům. Pod dub žalobce chodil hledat vnitřní klid a psychickou pohodu poté, co se jeho manželka neúspěšně pokusila o sebevraždu a přišla o nenarozené dítě. Naopak ve veselém duchu žalobce s prvorozenou dcerou vtipkoval, že bude nevěsta s jedním dubem. Pod stejným stromem sedával i s dědečkem, jenž mu vyprávěl o bojích na Pijavě. Od smrti žalobcova otce v roce 2016 se představitel žalovaného p. [příjmení] snažil žalobce přesvědčit k odprodeji pozemků, později vyhrožoval jejich vyvlastněním, také požadoval uhrazení podílu na zhotovení komunikace. Již od roku 2016 žalobce věděl o záměrech obce vybudovat komunikaci k plánované [příjmení] [příjmení], nevěděl však o tom, že by měl být jeho strom pokácen. Pan [anonymizováno] velmi dobře věděl o vztahu žalobce k předmětným pozemkům a stromu, současně pak věděl, že toto je cesta, jak se mu pomstít za to, že se nepodvolil jeho nátlaku a poukazoval na jeho chyby. 4. Usnesením z 12. 5. 2021, č.j. 36 C 184/2019-168, soud v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby a souhlas žalovaného řízení zastavil co do částky 97 742 Kč. 5. Strany před zahájením dokazování učinily nesporným, že předmětný strom byl poražen osobou, kterou si za účelem kácení najal žalovaný. 6. Soud ve věci provedl následující důkazy a z nich plynoucí skutková zjištění: 7. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 18 m² (ostatní – manipulační plocha) je žalobce. Vlastníkem se stal na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene z [datum]. Umístění pařezu po předmětném dubu v rámci tohoto pozemku bylo prokázáno jednak fotodokumentací žalobce a jednak místním šetřením. Červené kolíky na fotografiích představují hranice pozemku. 8. Z potvrzení o přijatém oznámení z [datum] vyplývá, že se žalobce s žádostí o prošetření neoprávněného kácení obrátil na Policii ČR. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení z [datum] na obvodním oddělení Policie ČR v [obec] vyplývá, že starosta [příjmení] ve svém vysvětlení poukázal na šetření [obec] inspekce životní prostředí a zejména skutečnost, že bylo pokáceno významně více stromů, než bylo k pokácení povoleno ve správním řízení. Ve vztahu ke stromu ve vlastnictví žalobce uvedl, že o nutnosti jeho pokácení žalobce nemohl nevědět, strom pokácen být musel, neboť byl na hraně předpokládané silnice. 9. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu z [datum] je prokázáno, že žalobce před zahájením soudního řízení vyzval žalovaného k úhradě částky 286 000 Kč a nákladů právního zastoupení. 10. Žalobce původně opíral svou žalobu o ocenění stromu dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve verzi 2017 v částce 236 000 Kč, v návaznosti na níže uvedený znalecký posudek vyžádaný soudem pak vzal žalobu částečně zpět co do částky 97 742 Kč. 11. Nabídkou na těžbu a přiblížení dubů bylo prokázáno, že na ústní žádost pana [příjmení] učinil nabídku zpracování a výkupu dřeva žalobci pan [jméno] [příjmení], což bylo potvrzeno i výslechy obou (viz dále). Z vyjádření zpracovatele projektové dokumentace kácení – [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že vyhotovili podklad pro provedení kácení stromů, které se nacházely v trase budoucí komunikace pro [příjmení] [příjmení] a ve výkresu byly označeny symbolem červeného křížku. Ve výkresu je strom žalobce označen křížkem (současně uveden test: označený dub 70). 12. Ze záznamu o provedení kontrolního úkonu [obec] inspekce životního prostředí, inspektorátu [obec] z [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], bylo zjištěno, že předmětem kontroly byl rozsah kácení stromů rostoucích mimo les v k.ú. [obec] a zjištění, v jakém rozsahu se jednalo o kácení povolené a nakolik nepovolené. Výsledky byly uvedeny v připojené tabulce, strom žalobce je v ní uveden pod [číslo]. Ve vztahu k němu je uveden rozměr pařezu 70x66 cm, přepočtený obvod v 1,3 m 156cm, dále poznámka – dub na pozemku p. [celé jméno žalobce], u skalky, u paty kmene mraveniště rodu [příjmení]. V části zjištění pak je uveden shodný závěr jako u stromu [číslo] tj. nepovoleno, město chtělo kácet, uvedeno v náčrtku a označeno sprejem místostarostou, speciálně k tomuto stromu doplněno, že kmen je na hranici pozemku p. [celé jméno žalobce] (90%) a pozemku [číslo] – město (10%). 13. Z protokolu o výslechu svědka [jméno] [příjmení] sepsaného před ČIŽP – oblastním inspektorátem [obec] dne [datum] vyplývá, že tento prováděl pro [právnická osoba] zaměření stromů, které bude třeba označit k pokácení v souvislosti s komunikací pro [příjmení] [příjmení] a následně je i označoval. K výslovnému dotazu ohledně stromu pana [celé jméno žalobce] uvedl, že jej označil, neboť se nacházel ve vzdálenosti méně než 1 m od projektu. V protokolu téhož úřadu z [datum] pak svědek [příjmení] uvedl skutečnosti obdobné jako ve svém svědecké výpovědi před soudem (viz dále). 14. Žalobce dále soudu předložil odborné vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady pozemků a porostů, oceňování škod způsobených zvěří, ze dne [datum], podle něhož výše škody způsobené žalobci činí částku 113 641 Kč. Naopak žalovaný soudu předložil znalecký posudek [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], znalce pro obor ekonomika, ceny a odhady pozemků, trvalých porostů, škod na lesních porostech, a oboru lesní hospodářství, ze dne [datum]. Dle jeho závěrů činila hodnota stromu žalobce 14 886 Kč a cena dřeva ve variantě palivo 1 800 Kč a ve variantě cenný výřez + palivo 3 660 Kč. 15. Z usnesení [číslo] ze schůze rady města Zliv konané [datum] bylo zjištěno, že jím rada po projednání uložila informovat právního zástupce žalobce o návrhu na řešení pro část komunikace k [příjmení] [příjmení] – směně pozemků s ním, bez úhrady podílu na realizaci komunikace žalobcem. Ze zápisů a usnesení ze zasedání XXI., XXII. A XXIV. zastupitelstva města Zliv (konaných v průběhu roku 2018) bylo prokázáno, že jejich předmětem bylo mj. i řešení prodeje či