26 C 102/2022-90 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17.2.2022 domáhá na žalovaných zaplacení částky 37 375 Kč. Činí tak s odůvodněním, že dne 31.8.2021 uzavřela s žalovanou 2) úvěrovou smlouvu, na jejímž podkladě se zavázala žalované 2) poskytnout finanční prostředky ve výši 650 000 Kč. Uvedenou sumu se žalovaná 2) zavázala uhradit žalobkyni ve 240 měsíčních splátkách. Téhož dne uzavřel žalovaný 1) se žalobkyní dohodu o zajištění závazku ručením, v níž prohlásil, že pohledávku žalobkyně jakožto úvěrující uspokojí, jestliže žalovaná 2) jakožto úvěrována neuhradí danou pohledávku včas. Žalovaný 1) pak jakožto zástavce uzavřel s žalobkyní jakožto úvěrující a žalovanou 2) jakožto úvěrovanou smlouvu zástavní, jejímž prostřednictvím mělo být splnění dluhu z úvěrové smlouvy ještě dále zajištěno. Pro porušení ujednaných povinností žalobkyně jakožto úvěrující odstoupila od úvěrové smlouvy, současně jí vzniklo právo na zaplacení jednak smluvních pokut ve výši 4 875 Kč, jednak závazkové provize ve výši 32 500 Kč. V doplnění žaloby ze dne 20.6.2022 žalobkyně popsala, že pan [celé jméno žalovaného] byl v kontaktu se žalobkyní ohledně poskytnutí úvěru minimálně od prosince 2019, předtím absolvoval již dvojí proces žádání o úvěr, se vším byl tudíž detailně seznámen. Před uzavřením smlouvy zaslala žalobkyně panu [celé jméno žalovaného] na email znění úvěrové smlouvy, které si sebou přinesl vytištěné na schůzku, během níž byla smlouva podepsána. Pan [celé jméno žalovaného] byl srozuměn s tím, že dva výtisky smlouvy podepíše jako první a že žalobkyně tak učiní následně, o čemž jej vyrozumí s tím, že si jeden podepsaný výtisk přijede osobně vyzvednout nebo si nechá stejnopisy smlouvy zaslat na svoji adresu po uhrazení poštovného. Jakkoliv by bylo možno posílat ze sídla úvěrujícího již podepsané výtisky smluv, představovalo by to zdržení, navíc pan [celé jméno žalovaného] na co nejrychlejší podpis smluv velmi naléhal. O podpisu smluv byl pan [celé jméno žalovaného] vyrozuměn, pro své paré si ale nepřijel, ani neprojevil zájem nechat se jej zaslat poštou. 2. Žalovaní v návaznosti na podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ve svém vyjádření ze dne 27.4.2022 uvedli, že v posuzovaném případě se jedná o nekorektní jednání žalobkyně, jejímž cílem je získat od žalovaných plnění z titulu smluvních pokut a jiných obdobných instrumentů, aniž by vůbec došlo k poskytnutí úvěru. Žalovaní nepopírají, že v létě 2021 vskutku [právnická osoba] [právnická osoba] projevila zájem o poskytnutí úvěru od žalobkyně, dokonce se jí dostalo ujištění, že úvěr jí bude vyplacen. V této souvislosti [právnická osoba] [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] podepsali v [obec] dne 28.8.2021 soubor určitých dokumentů, které si následně zástupce žalobkyně odvezl neznámo kam. Žalovaným posléze již žádné dokumenty ze strany žalobkyně nebyly předány, nebyl poskytnut ani úvěr. Jednání žalobkyně hodnotí jako nemravné a podvodné. Žalovaní zmiňují, že smlouva o úvěru nebyla podepsána v jeden konkrétní den, na jednom místě a za současné přítomnosti obou smluvních stran, nýbrž distančně na různých místech (v [obec] a v [obec]). Žalovaní byli kontaktováni zástupcem žalobkyně, ten je dne 28.8.2021 v [obec] navštívil, zástupci žalované 2) [celé jméno žalovaného] předal návrh smlouvy o úvěru a některé další související dokumenty. Poté zástupce žalobkyně z místa odjel, odvezl si též veškerou dokumentaci a [celé jméno žalovaného] sdělil, že bude vše„ v [obec] na centrále posouzeno a v případě, že budou splněny veškeré potřebné podmínky, úvěr mu bude poskytnut.“ Návazně žalobkyně telefonicky [celé jméno žalovaného] sdělila, že úvěr nebude [právnická osoba] [právnická osoba] poskytnut. Žalovaní nastalou situaci vnímali tak, že úvěr nebude vyplacen, respektive že smlouva o úvěru ani nebyla uzavřena. Žalovaní zdůraznili, že k údajné akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní mělo dojít v [obec] dne 31.8.2021 O této skutečnosti ale žalovaní ničeho nevěděli, nikdo jim nic neřekl. S odkazem na vybraná ustanovení o.z. žalovaní upozorňují, že k dovršení kontraktačního procesu se vyžaduje nejen přijetí nabídky na uzavření smlouvy oblátem, ale též projev tohoto přijetí vůči oferentovi. Při distančním uzavírání smluv se tedy navrhovatel musí mít možnost dozvědět, že jeho návrh byl oblátem skutečně přijat, což jest stěžejní pro založení vzájemné právní jistoty o tom, že smlouva byla uzavřena a že strany podle ní mají v souladu se zásadou pacta sunt servanda jednat. Akceptace se tak musí stát určitým adresným právním jednáním obláta, typicky zasláním podepsaných smluv zpět navrhovateli. Jinak řečeno oferentovi musí být zjevné, že oblát nabídku akceptoval a že si ji kupříkladu nenechal nepodepsanou a nezaložil. V projednávané věci se přitom neuplatní ani výjimečné způsoby akceptace, tedy nečinnost či mlčení. Žalovaní proto shrnují, že ačkoliv byly zřejmě smlouva o úvěru, smlouva zástavní a dohoda o zajištění závazku ručením v [obec] dne 31.8.2021 žalobkyní podepsány, tato skutečnost nebyla žalovaným jakožto oferentům sdělena. 3. Ve věci soud provedl listinné důkazy založené ve spisovém materiálu. Sdělen byl podstatný obsah sazebníku poplatků na č.l. 17 spisu sp.zn. 26 C 102/2022, smlouvy o úvěru na č.l. 18-22 spisu, příloh úvěrové smlouvy č. 1 a č. 2 na č.l. 23-26 spisu, zástavní smlouvy na č.l. 27-29 spisu, odstoupení od smlouvy na č.l. 30 spisu, doručenek na č.l. 32-35 spisu, dohody o zajištění závazku ručením na č.l. 36 spisu, emailové komunikace na č.l. 60 spisu, emailové komunikace na č.l. 81 spisu a emailové komunikace na č.l. 81 p.v. spisu. Přečtena pak byla emailová komunikace na č.l. 82 spisu. 4. Dle § 2 odst. 2 o.z. zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. 5. Dle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 6. Dle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 7. Dle § 1731 o.z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 8. Dle § 1732 odst. 1 o.z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 9. Dle § 1734 o.z. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě. 10. Dle § 1735 o.z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky. 11. Dle § 1740 odst. 1 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 12. Dle § 1744 o.z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. 13. Dle § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 14. Strany učinily při jednání konaném dne 3.10.2022 nespornou jednak tu skutečnost, že [celé jméno žalovaného] jakožto zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] učinil dne 28.8.2021 žalobkyni [právnická osoba] prostřednictvím osoby pana [příjmení] návrh na uzavření úvěrové smlouvy, jednak tu skutečnost, že úvěr předvídaný navrhovanou úvěrovou smlouvou nakonec čerpán nebyl. 15. S ohledem na právě uvedené představuje meritum sporu otázka, zda žalobkyně v pozici subjektu, jemuž byla nabídka na uzavření úvěrové smlouvy adresována, učinila akceptační úkon a zda následně o provedené akceptaci navrhovatele také náležitě zpravila. Jinak řečeno nutno vyřešit jak otázku samotné akceptace, tak s tím bytostně související otázku notifikace o eventuálně učiněné akceptaci. 16. Potřeba předeslat, že kontraktační proces již tradičně podléhá jasným a striktně daným regulím, to zejména za účelem garance právní jistoty jeho aktérů (o tom, že jde o proces tradiční a pevně ukotvený, svědčí kupříkladu důvodová zpráva k § 1731 – 1733 o.z. či klasické civilistické dílo J. Sedláčka; In: SEDLÁČEK, J. Obligační právo. 1. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s.