27 C 342/2019-103 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 25 815,89 Kč příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze dvou smluv uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]. První z těchto smluv byla mezi výše uvedenými účastníky uzavřena dne [datum] pod názvem Smlouva o půjčce [číslo] druhá z uvedených smluv byla uzavřena dne [datum] pod názvem Smlouva o půjčce [číslo]. 2. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 25. 6. 2020 č. j. 27 C 342/2019 – 45, kterým podané žalobě vyhověl. K tomuto soud podotýká, že v době vyhlášení uvedeného rozsudku nedisponoval žádným vyjádřením žalovaného ve věci. 3. Z důvodu neznámého pobytu byl žalovanému následně ustanoven opatrovník z řad advokátů. K odvolání opatrovníka byl rozsudek prvostupňového soudu ze dne 25. 6. 2020 č. j. 27 C 342/2019 – 45 odvolacím soudem zrušen s odůvodněním, že žalovanému jakožto osobě neznámého pobytu měl být ustanoven opatrovník již pro účely doručení předvolání k jednání a následnému zastupování při jednání, neboť již tehdy byl pobyt žalovaného neznámý. Z tohoto důvodu nelze mít za řádně doručené žalovanému předvolání k jednání, které mu sice bylo vhozeno do schránky, avšak není zde jistota v tom, zda žalovaný zásilku skutečně převzal. 4. Opatrovník žalovaného následně vznesl námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku s odkazem na skutečnost, že žaloba nebyla podána v zákonném stanovené promlčecí době. 5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný převzal poskytnuté prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s poskytnutými peněžními prostředky zaplatit právnímu předchůdci žalobce taktéž sjednaný poplatek ve výši 10 869 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 398 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (zjištěno ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]). Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně neplnil, ocitl se splátkami v prodlení. Nejpozději měl žalovaný v souladu se smlouvou uhradit celkovou dlužnou částku dne [datum], marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo požadovat splacení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 12 156 Kč a na dlužném poplatku 10 163 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, a dále z oznámení o postoupení pohledávky adresovanému žalovanému). Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání). 7. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s poskytnutými peněžními prostředky zaplatit právnímu předchůdci žalobce taktéž sjednaný poplatek ve výši 8 360 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 306 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum] (zjištěno ze Smlouvy o půjčce pod [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] a dále smluvních podmínek k této). Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, splátky řádně nehradil. V souladu se smluvním ujednáním měl žalovaný povinnost zaplatit celou dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se tak žalovaný ocitl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo požadovat uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 3 672 Kč a na dlužném poplatku 3 070 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávek adresovanému žalovanému). Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání). 8. Z listiny nazvané„ Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba]“ datované dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný tuto listinu adresoval právnímu předchůdci žalobce, společnosti [právnická osoba], žalovaný prohlásil, že celková dlužná částka činí 29 061 Kč, na listině jsou označeny dvě smlouvy, a to [číslo] s tím, že na listině je uvedeno prohlášení žalovaného, že uznává ve smyslu § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, výše uvedenou celkovou pohledávku společnosti [právnická osoba] za osobou žalovaného vyplývající z výše uvedených smluv o půjčce uzavřených se společností co do důvodu i výše a zavazuje se ji plně uhradit. Žalovaný zároveň na předmětné listině uvedl, že navrhuje měsíční splátku ve výši 500 Kč, kterou bude hradit vždy nejpozději k 20. dni v měsíci počínaje měsícem listopad. 9. S ohledem na datum uzavření smluv je nutné posoudit danou věc v souladu s § [číslo] odst.3 ve spojení s § 3036 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právní úpravy účinné do 31.12.2013, tj. podle zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Podle § 657 a násl. občanského zákoníku je smlouva o půjčce uzavřena tím, že věřitel poskytne dlužníkovi peněžní prostředky ve sjednané výši a dlužník se zaváže poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě zaplatit věřiteli. 11. Podle § 558 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal o jeho promlčení. 12. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 13. Podle § 103 občanského zákoníku bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 14. Podle § 110 odst.1 občanského zákoníku bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. 15. S ohledem na skutečnost, že v době vyhlášení v pořadí prvého rozsudku soudu prvního stupně nebyla vznesena ze strany žalovaného námitka promlčení, nebylo třeba, aby se soud zabýval určitostí projevu uznání žalovaného tak, jak je zachycen na listině nazvané„ Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba]“. Vzhledem k tomu, že původní rozsudek soudu prvního stupně byl pro procesní vadu odvolacím soudem zrušen, a následně byla opatrovníkem žalovaného vznesena námitka promlčení, je nyní nutné, aby se soud určitostí projevu uznání žalovaného zachyceného na listině uznání, zabýval a mohl následně konstatovat, zda nárok žalobce je či není promlčen. 16. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]“ dvě smlouvy, a to dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný dne [datum] podepsal listinu uznání dluhu, v níž žalovaný uvádí, že uznává pohledávku v celkové výši 29 061 Kč vyplývající ze dvou smluv uzavřených mezi žalovaným a společností [právnická osoba], a to smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] zavazuje se pohledávku uhradit ve splátkách. 17. K otázce určitosti projevu uznání za situace, kdy je uznáváno více dluhů, se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. 32 Odo 376/2003 ze dne 30.6.2004 nebo v rozsudku sp.zn. 21 Cdo 2226/2018 ze dne 20.11.2019. Ze závěrů těchto rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že uznává-li dlužník více dluhů, musí nepochybně určit, které jednotlivé dluhy (co do důvodu i výše) uznává a slibuje zaplatit. Pouze v takovém případě je splněna podmínka určitosti uznání jakožto právního jednání. Protože uznání dluhu je právním jednáním, pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem lis