27 C 371/2019-260 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou [číslo] jakožto obdarovanou a žalovaným [číslo] jakožto dárcem dne [datum], jejímž předmětem je darování nemovitých věcí – pozemků tak jak jsou blíže specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku shora a dále určení, že nemovité věci, tak jak jsou blíže specifikovány ve výroku II. rozsudku shora, tvoří součást doposud nevypořádaného společného jmění [role v řízení] žalovaného [číslo] žalobkyně. Podanou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná [číslo] uzavřela s žalovaným [číslo] tři dny poté, co byl žalobkyní podán u [název soudu] návrh na rozvod manželství s žalovaným [číslo] několik týdnů poté, co žalobkyně opustila s dětmi společnou domácnost, darovací smlouvu, na základě níž daroval žalovaný [číslo] žalované [číslo] nemovité věci tvořící součást společného jmění [role v řízení], když konkrétně se jednalo o pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] vedeném pro [katastrální uzemí], dále pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsáno na LV č. [rok], dále spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na pozemcích [parcelní číslo], [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] 2, zapsáno na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [část obce] (dále jen nemovité věci). Veškeré shora uvedené nemovité věci byly nabyty do společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] za doby trvání jejich manželství. Darovací smlouva mezi žalovanými byla uzavřena bez souhlasu žalobkyně. Žalobkyně nebyla stranou darovací smlouvy ani nebyla s žalovaným [číslo] zapsána jako vlastník nemovitých věcí v katastru nemovitostí, o uzavření darovací smlouvy se proto dozvěděla až poté, co byl dne [datum] proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalované [číslo] ke shora specifikovaným nemovitým věcem. Přípisem ze dne [datum] doručeným žalované [číslo] dne [datum] a žalovanému [číslo] dne [datum] se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti shora specifikované darovací smlouvy. V mezidobí žalovaná [číslo] dokončila stavbu rodinného domu na pozemcích v k.ú. [obec] (dnes rodinný dům [adresa] v ulici [ulice], v části [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], v [anonymizováno] [obec] pro [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] [obec]), rozdělila předmětné pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] níže uvedeným způsobem a vlastnické právo k nemovitým věcem převedla na třetí osoby. Pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k.ú. [obec] byly žalovanou [číslo] rozděleny tak, že původní pozemky zůstaly v nižší výměře a oddělením od nich nově vznikly pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo]. Ke dni podání žaloby je tak žalovaná [číslo] výlučným vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. [obec], pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitých věcech v k.ú. [část obce]. Naléhavý právní zájem žalobkyně na podání určovací žaloby je dán tím, že žalobkyně nemá jak jinak než prostřednictvím určovací žaloby docílit stavu, aby byly předmětné nemovité věci opětovně zahrnuty do doposud nevypořádaného společného jmění žalobkyně a žalovaného [číslo] staly se tak předmětem vypořádání. 2. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaných zcela popřela, že by s uzavřením předmětné darovací smlouvy vyslovila souhlas. Žalobkyně uvedla, že svědci [celé jméno žalované] a [obec] [anonymizováno], kteří vypovídali v řízení o vypořádání společného jmění vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], nevypovídali pravdivě. Žalobkyně dále popřela, že by motivací k uzavření předmětné darovací smlouvy mezi žalovanými bylo údajné vypořádání majetkových vztahů mezi žalovanými jakožto sourozenci, a to konkrétně vypořádání daru rodičů, kteří údajně darovali žalovanému [číslo] pozemky ve [obec] s podmínkou, aby se následně vypořádal se svou sestrou, tedy s žalovanou [číslo]. Přestože občanský zákoník neklade na formu souhlasu manžela žádnou zvláštní formu, je logické, že pokud jsou předmětem právního jednání nemovitosti, u nichž se písemná forma pro jejich převod a legalizace podpisu účastníků smluvního vztahu ze zákona vyžaduje, měl by jejich vlastník k jejich převodu udělit souhlas taktéž písemnou formou. Pokud taková forma dodržena není, tak o to víc by měl být kladen důraz na to, aby tento souhlas byl natolik konkrétní, aby bylo možné bezpečně konstatovat, k jakému právnímu jednání byl udělen. Z tvrzení žalovaných ohledně popisu situace, za které měl být údajný souhlas žalobkyní udělen, taktéž nelze jednoznačně konstatovat, k jakým konkrétním nemovitostem se tvrzený souhlas žalobkyně měl vztahovat. Ve všech třech katastrálních územích ([obec], [obec] a [obec]) vlastnil žalovaný [číslo] v předmětné době více nemovitostí, a to nejen ty, které byly předmětem darovací smlouvy (pozemky ve [obec] v okolí rodinného domu, či další pozemky na [obec], v k.ú. [obec] nebo bytovou jednotku v [obec], jak jsou uvedeny v návrhu dohody na majetkové vypořádání zaslané žalovaným [číslo] žalobkyni dne [datum]). Žalobkyně taktéž namítá, že nebyl důvod, aby žalovaný [číslo] žalované [číslo] za účelem vypořádání případných vzájemných majetkových nároků daroval pouze nemovitosti, které nabyly žalobkyně s žalovaným [číslo] do svého společného jmění jakožto manželé. Sám žalovaný [číslo] byl v době uzavření darovací smlouvy výlučným vlastníkem řady dalších nemovitostí o vysoké hodnotě, a to např. pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] či pozemků v okolí rodinného domu ve [adresa žalovaného], které mu darovali rodiče a které nejsou zastavěny rodinným domem či bytovou jednotkou v [obec]. K darování takových pozemků by poté žalovaný [číslo] nepotřeboval souhlas žalobkyně, neboť byly v jeho výlučném vlastnictví. 3. Žalobkyně taktéž uvedla, že ve dnech a časech, v nichž měla podle žalovaných a svědka [příjmení] žalobkyně dát souhlas s darováním předmětných nemovitostí žalované [číslo] žalobkyně ani tento souhlas dát nemohla, neboť svědek [příjmení] uvedl, že byl přítomen na návštěvě u [anonymizováno] ve dnech 13- [datum]. Pakliže se schůzka měla odehrát kolem deváté hodiny ráno po snídani, tak nelze dospět k závěru, že souhlas mohl být dán [datum] ráno, neboť tohoto dne [anonymizováno] teprve k [anonymizováno] přijeli. Schůzka se nemohla odehrát ani dne [datum], neboť svědek [příjmení] předložil soudu fotografie z [anonymizováno] lesa na [obec], na nichž se nacházela taktéž žalobkyně, když podle žalovaných a svědka [příjmení] měla žalobkyně odjet po schůzce do zaměstnání. Schůzka se pak nemohla uskutečnit ani kolem deváté ráno dne [datum], neboť v době od 8:50 do 10:28 se žalobkyně účastnila Skype hovoru s panem [jméno] [příjmení]. 4. Žalobkyně taktéž namítla, že emailem ze dne [datum] žalovaný [číslo] zaslal žalobkyni návrh dohody na majetkové vypořádání, v rámci něhož jsou uvedeny také nemovité věci, které byly následně dne [datum] předmětem darovací smlouvy. Žalovaný urgoval reakci žalobkyně na tento emailový návrh následně ještě emailem dne [datum], [datum] a [datum]. Pokud by popis událostí prezentovaný žalovanými byl pravdivý, není zjevné, z jakého důvodu by žalovaný [číslo] prakticky v průběhu celého měsíce srpna 2017 urgoval u žalobkyně reakci na návrh dohody o majetkovém vypořádání, jejíž součástí měly být i předmětné nemovitosti, pakliže by žalobkyně v mezidobí souhlasila s uzavřením předmětné darovací smlouvy. 5. Žalovaní předně namítli, že v podané žalobě žalobkyně navrhuje soudu vydání dvou rozsudečných výroků, a to jednak výroku o určení neplatnosti sporné darovací smlouvy a dále výroku o určení, že v žalobním petitu označené nemovitosti tvoří součást společného jmění žalovaného [číslo] žalobkyně. V případě určení neplatnosti darovací smlouvy nemůže mít žalobkyně naléhavý právní zájem na takovém určení, pokud se zároveň domáhá určení vlastnictví, kdy otázku platnosti či neplatnosti darovací smlouvy musí soud řešit jako tzv. prejudiciální otázku. Žalovaní dále uvedli, že motivací k uzavření předmětné darovací smlouvy byla skutečnost, že žalovaný [číslo] tímto darem vypořádával s žalovanou [číslo] jakožto svou sestrou dar, který výlučně žalovaný [číslo] získal od svých rodičů. Tímto darem byly pozemky v k.ú. [obec], které získal darovací smlouvou ze dne [datum] od své matky. Hodnota těchto pozemků činila [částka], matka je žalovanému [číslo] darovala s tím, že má v budoucnu polovinu hodnoty těchto pozemků vypořádat s žalovanou [číslo] jakožto svou sestrou. O podání návrhu na rozvod manželství ze strany žalobkyně se žalovaný [číslo] nedozvěděl 3 dny po jeho podání, ale dozvěděl se o něm až když mu bylo doručeno předvolání k nadepsanému soudu k jednání ve věci péče soudu o nezletilé. Žalovaní uvedli, že žalobkyně s bezúplatným převodem předmětných pozemků na žalovanou [číslo] vyslovila souhlas, a to za příto