25 C 321/2023-21 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalovaným solidárně zavázaným domáhala zaplacení částky 15 210,34 Kč s příslušenstvím z titulu regresu dle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. s odůvodněním, že dne [datum] způsobil druhý žalovaný vozidlem tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je první žalovaný věcnou škodu ve výši 36 900 Kč na vozidle [značka automobilu], [registrační značka], jehož je vlastníkem [jméno] [příjmení] a škodu ve výši 6 524 Kč v podobě náhrady nákladů za léčení, které vznikly Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Ke vzniku škody došlo v [obec] v ulici [ulice] na silnici III. třídy [číslo] kde při vjezdu na kruhový objezd nedal druhý žalovaný přednost vozidlu prvního výše zmíněného poškozeného a tím došlo k jejich střetu. Ve vozidle prvního poškozeného došlo ke zranění spolujedoucích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. K datu dopravní nehody první žalovaný coby vlastník a provozovatel nesplnil svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. 2. Žádný ze žalovaných se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne 24.8.2023, č.j. EPR 191121/2023-9 nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že oba žalovaní, jimž každému zvlášť bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne 4.9.2023, s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Z relace dopravní nehody č.j. KRPC-37/DNCB-2021-KM ze dne 19. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že druhý žalovaný coby řidič vozidla tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je první žalovaný, jel dne [datum] po ulici [ulice], přičemž při vjezdu na kruhový objezd nedal přednost vozidlu poškozeného [jméno] [příjmení] (vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]), čímž došlo k jejich vzájemnému střetu. Ve vozidle tohoto poškozeného došlo ke zranění spolujedoucích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Lustrací bylo zjištěno, že škodící vozidlo nemělo k datu [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z detailů transakcí, faktury s vyúčtováním ceny za náhradní vozidlo, dále faktury s vyúčtováním ceny za odtah a vyproštění, faktury s vyúčtováním ceny parkovného ve spojení s fotodokumentací, protokolem o stanovení výše škody ve vztahu k náhradnímu vozidlu, ze stanovení výše skutečné škody, výpočtu výše škody, vyúčtování zdravotní péče ve vztahu k poškozenému [příjmení] a vyúčtování zdravotní péče ve vztahu k poškozené [příjmení] ve spojení s výzvou k zaplacení náhrady náklady ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky soud zjistil, že žalobkyně pověřila třetí osobu – [právnická osoba] [anonymizováno], aby jejím jménem vyřídila uvedenou škodní událost a v důsledku výsledku šetření poukázala prvnímu poškozenému [jméno] [příjmení] částku ve výši 36 900 Kč coby náhradu za způsobenou škodu na vozidle, částku 2 541 Kč jako náhradu nákladů za odtah a vyproštění poškozeného vozidla, částku 1 452 Kč jako náhradu nákladů za parkovné poškozeného vozidla a částku 13 794 Kč jako náhradu nákladů za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. Druhému poškozenému, tedy Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky pak žalobkyně poukázala částku ve výši 5 019 Kč jako náhradu nákladů léčení [jméno] [příjmení] a částku 1 505 Kč jako náhradu nákladů za léčení [jméno] [příjmení] v přímé souvislosti s úrazy utrpěnými při výše popsané dopravní nehodě zaviněné druhým žalovaným. Pověřenému partnerovi žalobkyně zaplatila částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tak žalobkyně z garančního fondu uhradila částku 63 631 Kč. Z uplatnění práva na náhradu plnění ze dne [datum] a ze dne [datum] ve spojení s výzvou k plnění ze dne [datum] s podacím archem a ze dne [datum] ve spojení s podací stvrzenkou soud zjistil, že předpisy k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše ze dne [datum] a [datum] požadovala žalobkyně na základě výše učiněných zjištění po žalovaných odpovídající náhradu toho, co za ně platila, tj. částku 21 210,34 Kč. Žalobkyně stanovila splatnost částky 19 035,67 Kč na den [datum] a částky 2 174,67 Kč na den [datum]. Žalovaní na uvedený dluh dosud hradili pouze částečně, když dne [datum] dosud zaplatili částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč a dne [datum] pak částku 3 000 Kč. Žalovaným tak zbývá uhradit žalobkyni částku 15 210,34 Kč, kterou žalovaní ani přes výzvy ze strany žalobkyně dosud nezaplatili. 5. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla měl první žalovaný coby vlastník a provozovatel škodícího vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. K datu dopravní nehody žalovaný tuto povinnost nesplnil. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) citovaného zákona má žalobkyně povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyně této své povinnosti dostála. Za vzniklou škodu odpovídá první žalovaný jako provozovatel škodícího vozidla dle ustanovení § 2927 o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 a druhý žalovaný jako řidič tohoto vozidla dle ustanovení § 2910 o.z. Žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., když třetí osobu pověřila, aby jejím jménem vyřídila škodní událost a následně uhradila poškozeným náhradu za způsobenou škodu. 6. Žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Žalobkyni tedy vznikl nárok na náhradu částky 21 210,34 Kč. Žalobkyně oprávněně požadovala v souladu s výše citovaným ustanovením po žalovaných odpovídající náhradu toho, co za ně plnila. Vzniklý dluh byl uhrazen pouze částečně, ve zbývající výši je dluh dosud nesplacen. Návrh je důvodný, soud tomuto v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství žalované pohledávky, kde bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 1970 o.z. za užití § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobce advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to ve výši 1 740 Kč/úkon, za 2,5 úkonu právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. prostá výzva k plnění) a náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.