27 C 187/2023-47 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se coby právní nástupce společnosti [právnická osoba] žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění její změny uplatněné podáním ze dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 51 220,16 kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne [datum]. Žalobce uvedl, že pokud by soud měl za to, že nárok žalobci nelze přiznat z titulu shora specifikované smlouvy o úvěru, tak nechť je nárok posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 100 200 Kč, která byla žalované zaslána bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Pohledávka byla postoupena na žalobce, toto bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobce též požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná uvedla, že by nárok žalobce byla schopna zaplatit pouze ve splátkách, a to s ohledem na svou tíživou finanční situaci. 3. Soud ve věci nařídil [anonymizováno] [rok] jednání, k němuž se účastníci řízení nedostavili. Žalobce a žalovaná se z jednání omluvili a požádali o projednání věci v jejich nepřítomnosti. Soud věc v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 100 200 Kč, a to tím způsobem, že žalované byla poukázána dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částka 25 000 Kč, dne [datum] částka 15 000 Kč, dne [datum] částka 5 500 Kč, dne [datum] částka 5 800 Kč, dne [datum] částka 7 000 Kč, dne [datum] částka 7 600 Kč, dne [datum] částka 7 100 Kč, dne [datum] částka 7 600 Kč, dne [datum] částka 8 100 Kč, dne [datum] částka 8 500 Kč a dne [datum] částka 3 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavření uvedené smlouvy pouze provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], CRKI a NRKI a BRKI, nevyžádal si od žalované žádné doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů. Žalovaná z titulu shora specifikované smlouvy uhradila žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci na svůj dluh ščástku celkem ve výši 111 358 Kč, což vyplývá nejen z přiložené platební historie, ale i ze samotných tvrzení žalobce. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobce, a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaná ke dni podání žaloby ničeho dalšího neuhradila (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku k ní). 6. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. K prokázání tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce pouze uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji, a dále provedl lustraci žalované ve veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení] [jméno] a BRKI. Ke svým tvrzením však nedoložil žádný důkaz. 11. Žalobce byl přípisem soudu ze dne [datum] vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované postupoval. Dále byl žalobce soudem vyzván k doložení listin k čistému příjmu žalované, z nichž žalobce při ověřování příjmů žalované vycházel, včetně dalších listin doložených žalobci žalovanou za účelem posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce byl také vyzván ke specifikaci výše dlužné částky, a dále k doplnění tvrzení, jakým konkrétním způsobem žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované postupoval a dospěl k závěru o schopnosti žalované úvěr splatit. 12. Žalobce na přípis soudu (viz bod 11 odůvodnění rozsudku shora) reagoval tak, že zopakoval, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované především provedenou lustrací ve veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení] [jméno] a BRKI. Dále žalobce uvedl, že odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný příjem a že je schopna úvěr splatit a potvrdila, že řádně zvážila své možnosti úvěr splatit. Ke stanovení dlužné částky žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované bankovním převodem celkovou částku 100 200 Kč, a to tím způsobem, že žalované byla poukázána dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částka 25 000 Kč, dne [datum] částka 15 000 Kč, dne [datum] částka 5 500 Kč, dne [datum] částka 5 800 Kč, dne [datum] částka 7 000 Kč, dne [datum] částka 7 600 Kč, dne [datum] částka 7 100 Kč, dne [datum] částka 7 600 Kč, dne [datum] částka 8 100 Kč, dne [datum] částka 8 500 Kč a dne [datum] částka 3 000 Kč. Žalovaná před postoupením pohledávky uhradila právnímu předchůdci žalobce celkem částku 111 358 Kč. Žalobci tak byla postoupena pohledávka ve výši 51 220,16 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 28 900,88 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 21 319,28 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobci již neuhradila ničeho. 13. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění skutečnost, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Odborná péče poskytovatele úvěru předpokládá údaje, které dlužník poskytovateli úvěru uvedl, ověřit. Žalobce jakožto poskytovatel úvěru tedy nemůže