27 C 197/2023-41 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 53 159,92 Kč představující nevypořádané nároky ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum]. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy, uvedl žalobce, že tuto ověřoval právní předchůdce žalobce lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI s tím, že odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splácet. Dále žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalované byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10% rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 53 850 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu se sjednanými poplatky a úroky ve sjednaných splátkách (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], z potvrzení o provedených platbách a z výpisu z účtu žalované). Žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy uhradila celkem 42 656,45 Kč (zjištěno z platební historie). Zbytek dlužné částky žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, o čemž žalovaná byla vyrozuměna (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky adresovaného žalované). 4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. 8. Žalobce byl přípisem soudu ze dne [datum] vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované postupoval, jaké konkrétní informace posuzoval, žalobce byl vyzván k doložení listin, z jakých při zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdce žalobce vycházel. 9. Žalobce žádná konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možné usuzovat na informace o příjmech a výdajích žalované soudu neuvedl, listiny nedoložil. 10. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění skutečnost, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Odborná péče poskytovatele úvěru předpokládá údaje, které dlužník poskytovateli úvěru uvedl, ověřit. Žalobce jakožto poskytovatel úvěru tedy nemůže vycházet pouze z ničím nedoložených„ tvrzení“ spotřebitele o jeho některých poměrech. 11. V daném případě soud nemá od žalobce k dispozici konkrétní tvrzení ohledně toho, z jakých konkrétních částek ohledně příjmů a výdajů právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel, jaká konkrétní zjištění jej vedla k závěru o tom, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Není zjevné ani to, jakými dokumenty byla úvěruschopnost žalované ověřována. Žalobce se omluvil z ústního jednání soudu a požádal o jednání v jeho nepřítomnosti, soud proto nemohl žalobce ve smyslu §118a o.s.ř. poučit o tom, že neunáší břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. K doložení konkrétních listin a uvedení konkrétních zjištění, z jakých žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, byl žalobce soudem vyzván již formou přípisu s předstihem před nařízeným termínem ústního jednání. 12. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak, než dospět k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva), které zůstaly žalovanou nezaplaceny. Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci vydat, tj. zaplatit, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2993 o.z.. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 53 850 Kč, když žalovaná z těchto již uhradila 42 656,45 Kč. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci již jen rozdíl mezi poskytnutými a žalovanou nezaplacenými peněžními prostředky (tj. 11 193,55 kč). Žalovaná tvrzení žalobce ohledně výše poskytnutých peněžních prostředků nevyvrátila, zůstala ve věci zcela nečinná. Žalované proto byla soudem uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 193,55 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Taktéž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci úrok z prodlení z dosud nezaplacených poskytnutých peněžních prostředků, když nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. Ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna zaplatit žalobci poskytnutou a nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti, konkrétně v době přiměřené možnostem žalované jakožto dlužníka. Až v případě, kdy žalovaný nezaplatí poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, ocitá se v prodlení. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce nelze mít za to, že doba plnění byla mezi stranami ujednána, je proto na místě vyjít ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. z doby plnění, která byla žalobcem žalované poskytnuta ve výzvě k plnění. Tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou. Z výzvy k plnění odeslané žalobcem žalované vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení ve lhůtě 3 dnů. S ohledem na skutečnost, že žalobce předložil podací lístek, který prokazuje podání výzvy k zaplacení adresované žalované na poštu dne [datum] (čt