36 C 131/2023-22 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 20 700 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o zápůjčce, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč bankovním převodem na její účet, který ve smlouvě uvedla, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 700 Kč jednorázově do [datum]. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Následně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne [datum] a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované doplnila, že úvěrující společnost před poskytnutím úvěru ověřila, že se žalovaná nenachází v insolvenčním rejstříku a registru exekucí. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum] se ani bez omluvy nedostavila. Z účasti na tomto jednání se žalobkyně omluvila a soud proto věc projednat v nepřítomnosti obou účastníků (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu) a vycházel při tom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně. 4. Ze smlouvy o zápůjčce a standartních informací o zápůjčce„ [anonymizováno]“ bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované jednorázově splatnou zápůjčku v celkové výši 15 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 5 700 kč a zápůjčku spolu s poplatkem vrátit do [datum]. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že uvedená společnost zaslala žalované na účet dne [datum] částku 15 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, realizační smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky). Současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení pohledávky žalobkyni před podáním žaloby (předžalobní výzva, podací lístek ze dne [datum]). 5. Žalovaná, která byla v řízení zcela nečinná, netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni cokoliv uhradila. 6. Podle § 2390 o.z. smlouvou o zápůjčce přenechává zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 7. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce (úvěru), tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky (úvěru) splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, jímž se rozumí rovněž zápůjčka, je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila, resp. ani netvrdila a neprokazovala, že by si od žalované vyžádala před uzavřením smlouvy informace o jejích příjmech a výdajích a tyto informace si ověřila, tj. vyžádala si za tímto účelem od žalované listiny, ze kterých vycházela. Pokud žádným způsobem neověřila ani příjmy ani výdaje žalované a vystačila si pouze s tím, že žalovaná není v insolvenčním řízení ani rejstříku exekucí, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaná bude schopna úvěr skutečně uhradit, zvláště jedná-li se sice o úvěr v nižší částce, nicméně jednorázově splatný po pouhém měsíci od jeho poskytnutí. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože právní předchůdkyně žalobkyně v dané věci majetkovou situaci žalované nijak neprověřila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované poskytnuté finanční prostředky včas vrátit. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z. 13. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacené finanční prostředky v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela dne [datum] na svůj bankovní účet na základě absolutně neplatné smlouvy částku 15 000 Kč, na kterou neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Pro vrácení poskytnutého plnění soud žalované poskytl splátky, které jsou přiměřené možnostem žalované. Ve zbývajícím rozsahu pak soud nárok žalobkyně zamítl, včetně požadovaného úroku z prodlení, na něž mu v souladu s judikaturou dovolacího soudu vznikne nárok teprve v případě, že žalovaná neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí. 14. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, oproti žalované byla úspěšnější v rozsahu 44%. Soud jí proto v tomto rozsahu přiznal rovněž právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 828 Kč, odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. a § 11 odst. 1 písm.a) vyhl č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a náhrada za DPH, jehož je advokát plátcem. Celkem by tak žalobkyni náležela částka 2 280 Kč, ale jelikož byla úspěšná pouze v rozsahu