36 C 22/2023-83 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 103 053 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 62 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,84 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách po 4 075 Kč. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 132 Kč, jak bylo sjednáno v příloze [číslo] smlouvy. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou druhé splátky o délce 65 dnů. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a jistina a úroky z úvěru k ní přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 71 257,47 Kč. [jméno] byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Žalobkyni pak vzniklo právo dle smlouvy na úhradu smluvních pokut. Ty tvoří smluvní pokuty za dvě splátky, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 30 dní, po 499 Kč; jednalo se o splátku [číslo]. A dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. z částky 71 257,47 Kč od [datum] do data vyhotovení žaloby ve výši 30 002 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem 4 075 Kč. Dále pak ani přes výzvy žalobkyně na dluh již nic neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že si vyžádala doklady o jeho příjmech, vycházela z výpisů z databází NRKI a [příjmení], z prohlášení žalovaného a jeho hodnocení. Zjistila tak, že čistý celkový příjem žalovaného činí 32 237 Kč, jeho měsíční náklady jsou 11 733 Kč. Z kopie jeho občanského průkazu ověřila jeho identitu, z výpisů z bankovního účtu si ověřila, že je majitelem účtu, na který má úvěr zaslat, z registrů zjistila, že není v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti a přihlášením se k pojištění se pro ni stal ještě věrohodnějším. U výdajů vycházela z údajů, které jí poskytl žalovaný, protože nemá objektivní možnost si tyto údaje ověřit a žalovaný ve smlouvě prohlásil, že veškeré údaje, které v souvislosti s touto smlouvou poskytl či poskytne jsou pravdivé a úplné. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavil. Soud tak věc projednal v jeho nepřítomnosti. Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru a oznámení schválení úvěru, včetně splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že spolu účastníci uzavřeli prostředky komunikace na dálku úvěrovou smlouvu, ve které se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 62 000 Kč a žalovaný jej bude splácet v 36 splátkách po částce 4 075 Kč ke každému 19. dni v měsíci počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, činila 141 948 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 64,83% ročně. K tomu bylo dále sjednáno pojištění v rozsahu balíčku C. Ve smlouvě si strany dále ujednaly, že v případě prodlení s úhradou splátky o délce 30 dnů uhradí dlužník smluvní pokutu ve výši 499 Kč, že v případě prodlení v délce 65 dnů dojde k okamžitému zesplatnění úvěru a nebude-li úvěr po zesplatnění uhrazen, vznikne věřiteli nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky denně, až do zaplacení dluhu. Z informací o pojištění schopnosti splácet, přílohy ke smlouvy o pojištění bylo zjištěno, že se účastníci dále v souvislosti s úvěrovou smlouvou dohodli na tom, že se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění splácet úvěry a bude za to žalobkyni hradit měsíčně spolu se splátkami úvěru částku 132 Kč. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru, informací o podpisu na dálku a fotokopie občanského průkazu bylo dále zjištěno, že žalovaný smlouvy podepsal náhodně vygenerovaným číselným kódem pomocí odpovědní SMS. Z dokladu o vyplacení úvěru adetailu o platbě na účet bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovanému na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena žalobkyní částka 62 000 Kč. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil dne [datum] částku 4 075 Kč. Z hodnocení klienta a prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vyhodnocovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a vycházela přitom zejména z údajů, které jí o sobě poskytl žalovaný – že jeho příjmy plynou ze zaměstnání a invalidního důchodu, celkem dosahují výše 32 237 Kč, výdaje určila z výše životního minima 3 860 kč, uvedených nákladů na bydlení ve výši 2 603 Kč a dalších úvěrů u žalobkyně s měsíční splátkou 5 270 Kč. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno], na dobu neurčitou, je svobodný a žije u rodičů. Z detailů o úhradě na účet žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si k ověření příjmů žalovaného vyžádala potvrzení o připsání na účet plateb od zaměstnavatele žalovaného – [právnická osoba], které potvrzují příjmy žalovaného cca 20.000 Kč měsíčně dále výši vypláceného invalidního důchodu žalovanému na účet ve výši 12 498 Kč, výše invalidního důchodu dále byla zjištěna z oznámení správy sociálního zabezpečení. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného dále žalobkyně využila výpisů z registrů ([příjmení] A NRKI). Z výzev žalobkyně ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dlužných splátek [číslo] z oznámení o zesplatnění dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum], že došlo k zesplatnění dluhu. Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzýval dopisem ze dne [datum]. Soud tedy dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému zaslána na jeho účet dne [datum] č. účtu [anonymizováno] [bankovní účet] částka 62 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,84 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách po 4 075 Kč splatných vždy k 19 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2022 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr, které bylo sjednáno v příloze [číslo] k úvěrové smlouvě. Žalovaný na dluh zaplatil celkem 4 075 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr zaměstnán, jeho měsíční příjmy tak dosahovaly částky 20 000 Kč. Jeho pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem žalobkyně neověřila; vycházela z částky stanoveného životního minima 3 860 Kč, když žalovaný v žádosti uváděl, že jeho náklady na bydlení činí pouze 2 603 Kč, když žije u rodičů. Žalobkyně dále ověřila, že se žalovaný nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle nál