36 C 27/2023-126 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 141 701 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 74,83 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách po částce 8 142 Kč splatných vždy k 17.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2021 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou 7. splátky, splatné dne [datum] o délce 65 dnů. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a jistina a úroky z úvěru k ní přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 102 301,29 Kč. [jméno] byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Žalobkyni pak vzniklo právo dle smlouvy na úhradu smluvních pokut. Ty tvoří smluvní pokuty za 4 splátky, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 30 dní, po 499 Kč; jednalo se o splátku [číslo]. A dále smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od [datum] do data vyhotovení žaloby ve výši 48 004 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v délce 15 dnů u 7 splátek ([číslo]) po 200 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem 60 852 Kč. Dále pak ani přes výzvy žalobkyně na dluh již nic neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že si vyžádala doklady o jeho příjmech, vycházela z výpisů z databází NRKI a [příjmení], z prohlášení žalovaného a jeho hodnocení. Zjistila tak, že čistý celkový příjem žalovaného činí 68 178 Kč, jeho měsíční náklady jsou 6 963 Kč a volné zdroje činí 60 215 Kč. Z kopie jeho občanského průkazu ověřila jeho identitu, z výpisů z bankovního účtu si ověřila, že je majitelem účtu, na který má úvěr zaslat, z registrů zjistila, že není v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. U výdajů vycházela z údajů, které jí poskytl žalovaný, protože nemá objektivní možnost si tyto údaje ověřit a žalovaný ve smlouvě prohlásil, že veškeré údaje, které v souvislosti s touto smlouvou poskytl či poskytne jsou pravdivé a úplné. 2. Žalovaný namítl, že je úvěrová smlouva absolutně neplatná, neboť žalobkyně při podání žádost o úvěr nikterak blíže nezkoumala výši jeho příjmů a výdajů, které jí sdělil, a neověřovala si, že by jeho měsíční hospodaření s penězi končilo v kladném zůstatku na účtu. Svým toliko formálním postupem, kdy si pouze vyžádala jeho výplatní pásky, tak obešla a porušila svou povinnost posoudit s odbornou péčí jeho úvěruschopnost. Uvedl dále, že v době žádosti o úvěr měl další dluhy plynoucí ze smluv o půjčce a úvěrů u nebankovních společností, úvěr žádal za účelem splácení těchto jiných dluhů a ocitl se v dluhové pasti. Namítl rovněž, že smluvně sjednaná úroková sazba a RPSN jsou neplatné pro nemravnost, s ohledem na jejich výši. Navrhl, že by jistinu úvěru ve zbývající výši uhradil žalobkyni ve splátkách po částce 1 500 Kč, které jsou přiměřené jeho možnostem. 3. Žalobkyně následně svým podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do částky 14 113 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, co do částky 48 004 Kč představující smluvní pokutu a co do úroku ve výši 67,35% ročně z částky 86 621,29 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 74,83 % ročně z částky 433 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 74,83 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 74,83 % ročně z částky 2 000 Kč do [datum] do [datum], úrokem ve výši 74,83 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 74,83 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum] a úrokem ve výši 74,83 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne [datum], ke kterému se dostavila právní zástupkyně žalovaného i žalovaný. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vzala před zahájením jednání žalobu dále částečně zpět o částku 1 500 Kč, kterou žalovaný uhradil po podání žaloby dne [datum]. Žalovaný při jednání dále tvrdil, že na dluh uhradil v říjnu 2023 další platbu ve výši 1 500 Kč. 5. Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému zaslána na jeho účet dne [datum] [číslo] [bankovní účet] částka 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 74,82.% p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách po 8 142 Kč splatných vždy k 17.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2021 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. (smlouva o úvěru, seznam splátek, oznámení o schválení úvěru, fotokopie občanského průkazu, návrh smlouvy o úvěru a informace o podpisu na dálku, doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný úvěr splácel pouze nepravidelně, před zesplatněním úvěru uhradil částku 48 852 Kč, úvěr byl k datu [datum] zesplatněn, neboť se dostal do prodlení se splátkou [číslo] o délce 65 dnů (karta klienta). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek, o zesplatnění úvěru jej informovala dopisem ze dne [datum] (výzvy k úhradě, oznámení o zesplatnění). Žalovaný po zesplatnění dluhu do podání žaloby na dluh uhradil ještě částku 12 000 Kč (karta klienta). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho měsíční příjmy ze zaměstnání jsou 68 178 Kč, výdaje na bydlení má měsíčně 2 603 kč, ostatní výdaje na dopravu, záliby apod. činí 500 Kč. V žádosti žalovaný také uvedl, že bydlí ve vlastním, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti, v domácnosti nežije s dětmi ani partnerem (hodnocení klienta, prohlášení klienta). Žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr zaměstnán, jeho měsíční příjmy však dosahovaly částky cca 35 000 Kč; v dubnu 2021 měl však mimořádný příjem 129 181 Kč, který zahrnoval roční odměny a mzdu od zaměstnavatele (potvrzení plateb, výplatnice, výpis transakcí z účtu). Žalobkyně si za účelem ověření příjmů žalovaného tyto listiny vyžádala. Jeho pravidelné měsíční výdaje však již žádným způsobem neověřila; vycházela z částky stanoveného životního minima 3 860 Kč, když žalovaný v žádosti uváděl, že jeho náklady na bydlení činí pouze 2 603 Kč. Žalobkyně dále ověřila, že se žalovaný nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod. 7. Žalovaný po podání žaloby na dluh uhradil příkazem k úhradě zadaným dne [datum] částku 1 500 Kč (příkaz k úhradě). Dne [datum] byla příkazem k úhradě z účtu manželky žalovaného zadána platba na účet č. [bankovní účet] (příkaz k úhradě). Účet žalobkyně, na který měl žalovaný dluh hradit, je však č. [bankovní účet] (smlouva o úvěru). 8. Žalovaný na dluh zaplatil celkem 62 352 Kč. 9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má