36 C 28/2023-83 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 147 619 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne 27.8.2021 distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč dne 30.8.2021. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,59% p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 5 446 Kč splatných vždy k 19.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2021 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 176 Kč, jak bylo sjednáno v příloze [číslo] smlouvy. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou 6. splátky splatné dne 19.2.2022 o délce 65 dnů. K datu 25.4.2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a jistina a úroky z úvěru k ní přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 101 691,19 Kč. [jméno] byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Žalobkyni pak vzniklo právo dle smlouvy na úhradu smluvních pokut. Ty tvoří smluvní pokuty za dvě splátky, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 30 dní, po 499 Kč; jednalo se o splátku [číslo]. A dále smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. z částky 101 691,19 Kč od 27.4.2022 do data vyhotovení žaloby ve výši 44 002 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v délce 15 dnů u dvou splátek ([číslo]) po 200 Kč a tři úhrady za pojištění ve výši 176 Kč. Žalovaný na dluh uhradil ještě před zesplatněním úvěru celkem 5 splátek po 5 446 Kč. Dále pak ani přes výzvy žalobkyně na dluh již nic neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že si vyžádala doklady o jeho příjmech, vycházela z výpisů z databází NRKI a [příjmení], z prohlášení žalovaného a jeho hodnocení. Zjistila tak, že čistý celkový příjem žalovaného činí 24 919 Kč, jeho měsíční náklady jsou 7 965 Kč a volné zdroje činí 15 954 Kč. Z kopie jeho občanského průkazu ověřila jeho identitu, z výpisů z bankovního účtu si ověřila, že je majitelem účtu, na který má úvěr zaslat, z registrů zjistila, že není v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti a přihlášením se k pojištění se pro ni stal ještě věrohodnějším. U výdajů vycházela z údajů, které jí poskytl žalovaný, protože nemá objektivní možnost si tyto údaje ověřit a žalovaný ve smlouvě prohlásil, že veškeré údaje, které v souvislosti s touto smlouvou poskytl či poskytne jsou pravdivé a úplné. Jako své výdaje na bydlení a inkaso žalovaný uvedl částku 2 603 Kč, pak žalobkyně z této částky tedy vycházela. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 13.9.2023, se ani bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Účastníci spolu dne [číslo] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému zaslána na jeho účet dne 30.8.2021 č. účtu 0 [bankovní účet] částka 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,59% p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 5 446 Kč splatných vždy k 19.dní každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2021 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 176 Kč, které bylo sjednáno v příloze [číslo] k úvěrové smlouvě. Žalovaný na dluh zaplatil celkem 27 230 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr zaměstnán a současně pobíral [anonymizována tři slova], jeho měsíční příjmy tak dosahovaly částky 24 914 Kč (z toho invalidní důchod činil 12 498 Kč). Jeho pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem žalobkyně neověřila; vycházela z částky stanoveného životního minima 3 860 Kč, když žalovaný v žádosti uváděl, že jeho náklady na bydlení činí pouze 2 603 Kč. Žalobkyně dále ověřila, že se žalovaný nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod. 5. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 8. V dané věci se proto soud zabýval tím, zda žalobkyně jako věřitel splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu, a dospěl k závěru, že svým povinnostem nedostála. Její postup v dané věci, kdy toliko nahlédla do veřejně dostupných registrů a od žalovaného zjistila informace týkající se jeho měsíčních příjmů, výdajů a počtu osob s ním žijících ve společné domácnosti není sám o sobě dostačující, když tyto skutečnosti, zejména tedy nepřiměřeně nízké výdaje žalovaného nijak neověřila, resp. neuvedla a nedoložila, a to ani přes výzvu soudu, jakým způsobem tak učinila. Přitom i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) vyplývá, že věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Protože žalobkyně toto v dané věci neučinila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná. 9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit.ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po