36 C 69/2023-36 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 20 822 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalované na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč dne [datum]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku ve 24 měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře, když první splátka byla splatná dne [datum] a činila 1 268 Kč. Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 495 Kč, poplatky za doplňkovou službu„ SMS servis“ a„ bezpečná splátka“ ve výši 49 kč měsíčně a 99 kč měsíčně a dále pevný úrok ve výši 735 Kč. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou již první platby, stejně tak i plateb následujících. Žalobkyně jí proto vyúčtovala dle smlouvy smluvní pokuty ve výši 500 Kč dne [datum], [datum] a [datum]. Vyúčtovala jí dále v souvislosti s prodlením a upomínáním vynaložené náklady dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč a dne [datum] ve výši 130 Kč. Žalovanou částku tedy představuje jistina úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 196 Kč, úroky ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na dluh neuhradila nic, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. K posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že u klientů důsledně zjišťuje jejich kreditní skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Posuzuje se jak příjmová tak výdajová stránka klienta, informace o jeho věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinného stavu, počtu dětí, způsobu bydlení apod. pro to je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků. Pro každou produktovou linii žalobkyně využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre, jsou současně nastaveny hodnoty minimálního skóre, kdy je následně žádost klienta zamítnuta. Pro předcházení předlužení klienta pak žalobkyně ještě zajišťuje kontrolu bonity, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Žalobkyně dále provádí lustraci klientů v registrech SOLUZ, NRKI, [příjmení] a ISIR. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavila. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se z něho řádně omluvila. Soud proto věc projednal v nepřítomnost obou účastníků a provedl přitom následující listinné důkazy, které k žalobě doložila žalobkyně: Z úvěrové zprávy a ověření bonity klienta soud zjistil, že žalovaná již byla klientkou žalobkyně, opakovaně žalobkyni žádala o poskytnutí úvěru, některé její žádosti žalobkyně zamítla a v době poslední žádosti o úvěr měla u žalobkyně již 5 existujících úvěrů (z toho 4 na základě kreditní karty) a dalších 5 jiných úvěrů již bylo ukončeno. Žalobkyně bonitu žalované vyhodnotila v případě její poslední žádosti kladně, vyšla z jejích tvrzených příjmů 80 000 Kč měsíčně, s tím, žalovaná podniká jako OSVČ, že další člen její domácnosti má rovněž vlastní příjem a ten činí 30 000 Kč. Splátky jiným společnostem žalovaná hradí ve výši 11 440 Kč, žalobkyni hradí splátky ve výši 2 615 Kč. Z úvěrové smlouvy a formuláře pro standardní informace včetně sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalobkyně se s žalovanou dohodly tom, že žalobkyně poskytne žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr na účet, jehož vlastník bude žalobkyní ověřen na základě žalovanou zaslaného ověřovacího poplatku ve výši 1Kč, a žalovaná úvěr vrátí ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře spolu s poplatky a úroky, když celkem uhradí částku 24 192 Kč Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Z potvrzení o odeslání úvěru na účet a potvrzení o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalované byl dne [datum] na účet [číslo] vyplacena v souladu s úvěrovou smlouvou částka 15 000 Kč. Z výpisu o čerpání úvěru, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje čerpání úvěru žalovanou a 0 splátky a úhrady. Z výzev k úhradě ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných splátek úvěru a pro neplacení úvěru žalovanou dluh v souladu se smlouvou zesplatnila. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu bylo pak zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dluhu vyzývala před podáním žaloby. Soud tedy z provedených důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované zaslána na její účet dne [datum] č. účtu [bankovní účet] částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, poplatky za sjednané služby a úrok sjednaný ve smlouvě splácet ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, kdy první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná na dluh nezaplatila ničeho, dostala se do prodlení se n3 splátkami, než žalobkyně dluh zesplatnila. K úhradě dluhu žalovanou opakovaně vyzývala, naposledy před podáním žaloby. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná. Žalovaná přitom byla opakovanou žadatelkou o úvěr u žalobkyně, v některých případech předtím žalobkyně jejím žádostem nevyhověla. I v době podání žádosti o úvěr, který byl následně mezi účastnicemi sjednán dne [datum], měla žalovaná u žalobkyně již jiné úvěry. Žalovaná v žádosti uvedla, že podniká jako OSVČ s příjmem 80 000 Kč měsíčně. Tuto skutečnost žalobkyně nijak neověřila, stejně jako neověřila příjem jiných členů její domácnosti. V době žádosti splácela žalovaná úvěr u žalobkyně se splátkou 6 640 kč měsíčně a splátkovou kreditní kartu 2 615 Kč měsíčně; splátky jiným společnostem činily 11 440 Kč měsíčně. Její pravidelné měsíční výdaje žalobkyně nezjišťovala ani neověřila; vycházela při tom ze statistického modelu. Žalobkyně však ověřila, že se žalovaná nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor