14 C 105/2024-110 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění a rozšíření ze dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 180 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z této částky od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Podanou žalobu odůvodnil žalobce tím, že je vlastníkem přípojného vozidla značky , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , registrační značky , SPZ, , které zakoupil u společnosti , Anonymizováno, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, . Kupní cena byla uhrazena bankovním převodem z účtu žalobce dne , datum, . Od koupě přípojného vozidla jej užívá žalovaný s tím, že následně budou mezi ním a žalobcem dořešeny finanční nároky s užíváním přípojného vozidla související. Žalobce následně žalovaného vyzýval k finančnímu vyrovnání za užívání přípojného vozidla, žalovaný ovšem jakýkoliv finanční nárok žalobce odmítal a současně odmítal přípojné vozidlo žalobci vydat. Žalobce proto oslovil žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne , datum, , který žalovaný převzal dne , datum, , ve kterém žalobce vyzval žalovaného k vydání přípojného vozidla a také k vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu, které žalovanému vznikalo užíváním přípojného vozidla. K předání přípojného vozidla ze strany žalovaného došlo dne , datum, . V období od , datum, do , datum, užíval žalovaný přípojné vozidlo, jehož vlastníkem je žalobce, a proto vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení odpovídající výši běžného nájmu, který by žalovaný za užívání přípojného vozidla hradil za obvyklých podmínek. Výši bezdůvodného obohacení stanovil žalobce za období od , datum, do , datum, na částku 21 276 Kč. Před rozšířením žaloby se žalobce domáhal po žalovaném právě úhrady částky ve výši 21 276 Kč s příslušenstvím.2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal včasný odpor. Ve svém vyjádření k podané žalobě žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, činí nesporným, že žalobce je vlastníkem přípojného vozidla a že jej žalovaný v minulosti užíval. Žalovaný dále uvedl, že od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, byl žalobce v partnerském vztahu s matkou žalovaného, v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, žalobce zakoupil předmětné přípojné vozidlo, které kupoval proto, že uvažoval o koupi staršího rodinného domu, který by s pomocí žalovaného zrekonstruoval. Podle dohody účastníků bylo přípojné vozidlo od počátku parkováno v garáži v , adresa, , kterou má v nájmu žalovaný. Žalobce přispíval žalovanému na nájemné z jedné poloviny, neboť vyjma přípojného vozidla zde měl uskladněny i jiné věci. Mezi účastníky byla od počátku dohoda o tom, že žalovaný má právo užívat přípojné vozidlo bezplatně, bez ujednání doby, pro kterou jej bude užívat či za jakým účelem. Žalovaný tak činil až do doby, kdy se žalobce rozešel s matkou žalovaného. Žalobce nikdy nevyzval žalovaného k vydání přípojného vozidla, toto navrhl žalovaný žalobci poté, kdy jej kontaktovala právní zástupkyně žalobce.3. V replice žalobce k vyjádření žalovaného žalobce dále uvedl, že tvrzení žalovaného o partnerském vztahu mezi žalobcem a matkou žalovaného nejsou pravdivá. Žalobce pobýval s matkou žalovaného ve společné domácnosti, popřel však, že by mezi účastníky byla dohoda o bezplatném užívání přípojného vozidla. Mezi účastníky nebyla ani žádná dohoda a o parkování přípojného vozidla v garáži žalovaného, bylo jen na žalovaném, kde v době, kdy přípojné vozidlo užíval, toto parkoval. Žalobce mohl přípojné vozidlo parkovat v areálu svého zaměstnavatele, neučinil tak však, neboť jej v té době užíval žalovaný. Žalobce dále potvrdil, že hradil žalovanému část nájemného za pronájem garáže, toto ovšem neučinil z důvodu parkování přípojného vozidla, ale protože zde měl uskladněny věci. Přípojné vozidlo žalovaný užíval pravidelně, ať už v rámci své podnikatelské činnosti či při brigádách ve stavebnictví. Bez vědomí žalobce žalovaný půjčoval přívěsné vozidlo také třetím osobám.4. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobce uvedl, že přípojné vozidlo, které je předmětem sporu, zakoupil dne , datum, jako nové, téhož dne zaplatil bankovním převodem jeho kupní cenu a přípojné vozidlo si převzal. Ke koupi přípojného vozidla žalobce pobídl sám žalovaný v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že by mohli koupit přípojné vozidlo společně, že jej budou oba potřebovat a že si jej žalovaný nechce pořád půjčovat. Následně spolu se žalovaným vybrali typ přípojného vozidla s tím, že jej koupí společně, tedy budou se podílet rovným dílem na úhradě kupní ceny. K tomu ovšem nedošlo, neboť v den koupě měl žalovaný problém s platební kartou. Kupní cenu přípojného vozidla uhradil sám žalobce s tím, že mu následně bude ze strany žalovaného uhrazena částka odpovídající polovině kupní ceny. Žalobce pracuje v zahraniční, proto se za účelem dodržení zákonem stanovené lhůty pro přihlášení přípojného vozidla v délce 10 dnů ode dne nabytí vlastnického práva, domluvil se žalovaným, že přípojné vozidlo prozatím žalovaný zaregistruje na své jméno. Žalovaný tak učinil a přípojné vozidlo v registru vozidel zaregistroval na svoji osobu. Žalobce několik měsíců vyčkával v domnění, že jeho dohoda se žalovaným platí a že mu ze strany žalovaného bude uhrazena částka odpovídající polovině kupní ceny přípojného vozidla, o čemž jej žalovaný ujišťoval. To se ovšem nestalo, a proto žalobce koncem roku , Anonymizováno, vyzýval žalovaného k finančnímu vyrovnání, k vydání přípojného vozidla a k poskytnutí součinnosti ke změně vlastníka přípojného vozidla v registru vozidel. V květnu roku , Anonymizováno, žalovaný žalobci přislíbil, že mu poskytne potřebnou součinnost k přepisu přípojného vozidla v registru vozidel, dne , datum, došlo ze strany žalobce i žalovaného k podpisu žádosti o zápis změny vlastníka, následně žalovaný od této dohody opětovně ustoupil a žalobci neposkytl součinnost potřebnou k přepisu přípojného vozidla na žalobce. Žalovaný žalobci sdělil, že vlastníkem vozidla je on, že jej bude užívat i nadále. Žalovaný učinil v řízení nesporným, že vlastníkem přívěsného vozidla je žalobce. Žalovaný se přesto žalobce vůbec nedotazoval, zda přípojné vozidlo užívat může, ani neoznamoval, že jej hodlá použít. Přípojné vozidlo užíval několikrát do týdne, a to přesto, že jej žalobce koncem roku , Anonymizováno, , kdy žalobce přestal důvěřovat příslibům žalovaného o tom, že k vzájemnému finančnímu vyrovnání skutečně dojde, vyzýval k tomu, aby mu přípojné vozidlo vydal a poskytl žalobci součinnost potřebnou k provedení zápisu změny vlastníka v registru vozidel. V , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, se žalobce pokusil o smírné vyřešení věci, když nabízel žalovanému odkup přípojného vozidla. Této nabídky však žalovaný nevyužil. V , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, se žalobce se žalovaným setkal přímo u garáže, kde žalovaný přípojné vozidlo parkoval a žalobce žalovaného opětovně vyzýval k jeho vydání. Žalovaný se však k žalobci choval velmi arogantně a sdělil mu, že nemá na nic nárok, že přípojné vozidlo je jeho. Žalovaný žalobci vydal přípojné vozidlo dne , datum, po výzvě právní zástupkyně žalobce a teprve poté žalovaný poskytl žalobci součinnost potřebnou k provedení zápisu změny vlastnictví v registru vozidel. K tvrzení žalovaného o tom, že mezi ním a žalobcem existovala dohoda o bezúplatném užívání přípojného vozidla bez ujednání doby, po kterou jej žalovaný bude užívat či za jakým účelem jej žalovaný bude užívat, žalobce uvedl, že existenci takové dohody je povinen prokázat žalovaný, nikoliv žalobce. Žalobce žalobou uplatněný nárok odůvodňuje nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, je tedy na žalovaném, aby případně prokázal existenci právního důvodu, na jehož základě žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení nemá. Žalobce ve svých vyjádřeních dále opakovaně uvedl, že mezi ním a žalovaným byla původně dohoda o tom, že žalovaný bude moci přípojné vozidlo užívat, ovšem s tím, že žalobci za užívání přípojného vozidla uhradí částku odpovídající polovině uhrazené kupní ceny a v návaznosti na tuto dohodu se přípojné vozidlo dostalo do dispozice žalovaného. Tuto dohodu ovšem žalovaný porušil, když žalobci za užívání přípojného vozidla ničeho neuhradil, a proto žalobce požaduje obvyklé nájemné už za dobu od , datum, , neboť žalovaný nesplnil podmínky dohody, tato tedy nebyla naplněna a vozidlo užíval bez právního důvodu.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Z výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalobce soud zjistil, že dne , datum, byla provedena platba kartou s poznámkou „, adresa, “, uhrazena byla částka ve výši 21 276 Kč.7. Z předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby prostřednictvím své právní zástupkyně vyzýval žalovaného k vydání přípojného vozidla a dále k vydání bezdůvodného oboh